Vesmírná odysea Arthura C. Clarka vrcholí… (ukázka)
Příběh Vesmírné odysey britského velmistra žánru Arthura C. Clarka patří v rámci vědeckofantastické literatury mezi ty nejslavnější a podobné postavení má díky souběžně vznikajícímu filmovému zpracování legendárního režiséra Stanleyho Kubricka rovněž ve světě filmu. Ačkoli se úvodní svazek série objevil v českém vydání už šestkrát, kompletní čtyřdílná sága vychází teprve potřetí, poprvé pak v brožované úpravě v rámci uznávané a čtenáři oblíbené knižní řady Mistrovská díla science fiction plzeňského žánrového nakladatelství Laser-books. Vyvrcholení tisíc let trvajícího příběhu budoucnosti lidstva a jeho střetu s tajemnými mimozemskými artefakty se tentokrát skrývá pod lákavou obálkou Donata Giancoly.
Arthur C. Clarke: 3001 – Poslední vesmírná odysea
brožovaná, překlad Vladimír Svoboda, obálka Donato Giancola, 288 stran, cena 225 Kč
Začalo to před čtyřmi miliony let zářivým černým monolitem, jenž přeměnil opice v člověka a zažehl jiskru v lidském vědomí. Na úsvitu jednadvacátého století našli archeologové na Měsíci stejný černý monolit a tím začíná dobrodružství Dava Bowmana, jeho zástupce Franka Poola a superpočítače HALa. Pouze Dave přežije setkání s třetím, mnohem větším monolitem na jupiterském měsíci Europě a navždy se tak stane vesmírným dítětem. Nyní vstupuje odysea do nebezpečného konečného stádia v roce 3001. Lidstvo – ačkoliv je to neuvěřitelné – přežilo. Žije však v přetrvávajících obavách z trojice monolitů, které vládnou sluneční soustavě. Přesto však svitne naděje: kdesi v galaxii je objeveno tělo Franka Poola, kterého pokládali už tisíc let za mrtvého. Poole je oživen a připraven dokončit cestu, kterou HAL předčasně ukončil před tisíci lety. Ví, že ji nemůže podniknout bez Dava, nejdříve ale musí odhalit děsivou pravdu – co se z něj a HALA stalo uvnitř monolitu.
Jen pro zajímavost, překladatel téhle Odysei je stejný Vladimír Svoboda, který sestavil Tunel do pozítří (pro mladší http://www.legie.info/kniha/3394-vladimir-svoboda-tunel-do-pozitri 🙂
Ano, přeložil také první díl této ságy, Clarkovy Povídky z deseti světů či Wellsovu Válku světů 🙂
Zatímco u 2001 si vybavuju prakticky celý děj a u 2010 minimálně pocit úžasu ze zažehnutí nového slunce v soustavě, další dva díly tak nějak tonou v mlze. Možná nejvyšší čas si to připomenout…
Jsem na tom podobně. Třetí a čtvrtý si vybavuji jenom matně, dvojku jsem kdysi četla jako první. Až pak mi v těch třinácti nějak došlo, že před 2010 může být ještě nějaký nižší letopočet :). Měla jsem v tom slušný chaos, ale dvojka byla moje první SF knížka, takže opakování všeho dám určitě… snad i letos.