Po několikatýdenním cestování mimo Hollywood se v naší sérii článků vraťme zpět, abychom zmínili dalšího z legendárních hororových tvůrců a jeho postavy, které skutečně překonaly hranice stříbrného plátna. Sedmdesátá a osmdesátá léta přála nejen tvůrčímu rozmachu v audiovizuální fantastice, ale také novým postupům i příběhům, které jsou přetáčeny dodnes. Překvapivě úspěšně si vedly i některé nízkorozpočtové snímky, ze kterých připomeňme debut Toba Hoopera Texaský masakr motorovou pilou či Halloween Johna Carpentera. Třetím mužem, který přímo tvořil dějiny filmového hororu, je Wes Craven. Muž, který svým filmovým debutem diváky pobouřil a šokoval natolik, že musel načas odjet ze země a usídlit se ve Francii. Věnujme se tedy dalšímu ze skutečných mistrů hrůzy.

Wes Craven natočil svůj hororový debut The Last House on the Left (1972) s rozpočtem devadesáti tisíc dolarů na motivy drsného snímku Igmara Bergmana Pramen panny. Patřil mezi první, kteří nezobrazili jako nositele hrůzy nadpřirozené či vesmírné jevy, ale samotné lidi. Snímek plný syrového násilí kontrastujícího s hippie hudbou a komediálními záběry pobouřil diváky natolik, že režisér musel na čas opustit zemi. V Austrálii byl tento horor dokonce zakázán a uvedení se dočkal až v roce 2004, tedy po více než třiceti letech od svého vzniku. O pět let později Craven uvedl další horor Hory mají oči (The Hills Have Eyes, 1977), který se volně inspiroval skotskou legendou z patnáctého století o rodině žijící v horách přepadávající a pojídající pocestné. Společným rysem je potom zlo, které v sobě mají lidé. Lidé žijící v určitých podmínkách a s určitými zažitými zvyklostmi, pro které si neuvědomují, že to, co činí, je zlem. Ačkoliv Wes Craven patří do generace rozčarované vývojem ve Spojených státech (válka ve Vietnamu či aféra Watergate), takto pojatý hororový příběh byl pro většinu diváků skutečně šokující. Dalším zajímavým počinem byl jistě snímek s Sharon Stoneovou v hlavní roli Požehnání smrti (Deadly Blessing, 1981), ve kterém s tajemnem experimentuje víc, či svérázná nízkorozpočtová adaptace komiksu Swamp Thing: Msta přichází z močálu (1982).

Roku 1984 se ovšem Wes Craven nesmazatelně zapsal do srdcí všech milovníků nadpřirozené filmové hrůzy. A nejen jim. Prvním snímkem o Freddym, vraždícím maniakovi, který se dostává ke svým obětem prostřednictvím snů Noční můra z Elm Street (A Nightmare on Elm Street, 1984), se vryl i do srdcí fanynek neodolatelného a originálního Johnnyho Deppa, pro kterého byl tento horor filmovým debutem. A stejně tak jako v The Last House on the Left, dokázal Wes Craven vykouzlit u diváků fenomenální úspěch, kterého si ihned všimli i producenti. Snímek sám vytvořil nejen velký zisk, ale i „freddiemánii“, která ve vlnách trvá dodnes. Zajímavostmi první účinkování snového vraha v podání Roberta Englunda přímo oplývá. A stejně tak jako Carpenterův Michael Mayers, překročil Freddie hranice stříbrného plátna a stal se kultem pro mnohé fanoušky audiovizuálního hororu. Pečlivost, s jakou tuto postavu Wes Craven modeloval, by vystačila na samostatný článek. Od účinku barev na Freddieho svetru na lidské oko až po masku, kterou vytvářel ve spolupráci s uměleckým maskérem Davidem B. Millerem. Jako třešnička na dortu potom působí fakt, že právě tento horor a jeho úspěch zachránil produkční společnost New Line Cinema od krachu.

Pokračování na sebe nedalo dlouho čekat. Wes Craven se ovšem s postavou zabijáka ze snu už dále zabýval jen jednou. A to v roce 1994 ve snímku Nová noční můra (New Nightmare), který umně kombinuje filmový svět se světem Freddyho. Pozoruhodné je i to, jak se s příběhy poprali ostatní tvůrci, kteří na toto téma stvořili celkem sedm celovečerních snímků, jeden televizní seriál a jeden krátkometrážní snímek. Ovšem poslední remake, který vyšel z producentské dílny Michaela Baye (specializující se na remaky známých a úspěšných hororů) skalní fanoušky spíše rozčaroval. Filmu nepomohl ani Jackie Earle Haley v hlavní roli, kterého si jistě všichni fanoušci audiovizuální fantastiky vybaví jako nezapomenutelného Rorschacha z adaptace komiksu Watchmen. Příznivci původní verze příběhu Wese Cravena remake nepřijali, i přes to byl film finančně úspěšný.

Ještě před tím, než se budeme věnovat dalším postavám z dílny tohoto tvůrce hororových příběhů, se sluší zeptat – nebojíte se usnout?

Související články:

Wes Craven 2/3

Wes Craven 3/3