Už čtvrtý ročník tematického steampunkového festivalu Nemám páru proběhl 27. října v Brně a jeho program byl jako obvykle opravdu bohatý. Na své si přišel jak fanoušek této subkultury, tak i běžný návštěvník či zájemce o fantastiku. Akce probíhala v útulném klubu Mors Art, jenž si pro návštěvníky připravil stylové alkoholické i nealkoholické míchané nápoje, které nejen svými názvy evokovaly století páry. Celkovou atmosféru pak ještě zvýraznily stylové kostýmy, jak už je ostatně na podobných akcích nejen u nás dobrým zvykem. Náhodný cestovatel v čase by si jednoduše připadal jako v 19. století a skutečnost by ho zřejmě nemálo překvapila…

Miroslav Žamboch, stálice české fantastické scény, potěšil své fanoušky na sklonku loňského roku objemným románem Zakuti v oceli, v němž představuje neutěšený postapokalyptický svět. Zatímco v Drsném spasiteli autor předvedl zajímavou směs techniky a magie, v novém románu se věnuje pouze technice, avšak tentokrát jeho nápady opravdu stojí za to. Příběh se odehrává přibližně čtyři sta let po děsivém konfliktu, během něhož proti sobě stanuly síly lidstva a robotů, kterým se podařilo planetu proměnit v děsivé místo plné smrtících nástrah. A aby toho nebylo málo, pohrobci této vleklé války se stále potulují pustinami a poslední zbytky lidstva se snaží zachránit vše, co se z dávno zapomenutých technologií dá…

Jednou za čas se objeví kniha, kterou lze časem po právu považovat za nestárnoucí klasiku, kniha přinášející odlišný pohled na oblíbený žánr a měnící zavedené standardy. A přesně takovou je To Stephena Kinga. Tento dnes už letitý román spatřil světlo světa v roce 1986 a potvrdil autorovo výlučné postavení jako krále hororu. S věkem navíc zrál jako kvalitní víno, a tak se není co divit, že je dnes považován nejen za kultovní, ale také přelomovou žánrovou knihu. A jak jinak oslavit třicet let od prvního tisku, než luxusní sběratelskou edicí, kterou si pro všechny fanoušky děsivých příběhů připravilo Kingovo dvorní české nakladatelství Beta. Nejedná se o záležitost na jeden večer. Na čtení takovéto knihy si musíte najít čas i náladu.

Warhammer je mezinárodně oblíbený, dnes už legendární svět prolínající se do mnoha odvětví komerční zábavy. Sluší se tak hned ze začátku upozornit, že se tentokrát nebudeme věnovat samotné RPG hře ani nové knize, filmu, komiksu či snad počítačové nebo deskové hře, ale karetní jednohubce vydané s názvem Warhammer Quest. Určena je pro jednoho až čtyři dobrodruhy, kteří se ujmou role válečníků sestupujících do temného a děsivého podzemí, aby tam prokázali svou odvahu a pokusili se přežít útoky krvelačných hord děsivých monster. Jednotliví hrdinové jsou, jako v každém správném warhammerovském dobrodružství, značně rozdílní, a tak se v partě může vyskytnout elf, trpaslík, čaroděj a barbar…

Nad Londýnem se opět začínají stahovat temná mračna, dějí se podivné věci, a když navíc dojde ke zvláštnímu výbuchu na letišti Heathrow, začíná vše vypadat natolik nepravděpodobně, že záhadám může přijít na kloub jen jediný člověk, jimž není nikdo jiný než Dirk Gently. S tímto netypickým detektivem, který věří, že vše je provázáno se vším, se díky nakladatelství Argo letos setkáváme už podruhé. Román Dlouhý, temný čas svačiny duše však není pokračováním v pravém slova smyslu, spíše jen další epizodou ze života zajímavé postavy. Oblíbený a uznávaný britský humorista Douglas Adams se ještě jednou a naposledy vrátil k postavě svého holistického detektiva a nachystal si pro něj nový případ...

Přestože je Douglas Adams celosvětově znám především díky úžasné sérii Stopařův průvodce po Galaxii, bylo by chybou věnovat veškerou pozornost pouze jeho nejpopulárnějšímu dílu. Potvrzením těchto slov je dvoudílná série o roztržitém paranormálním vyšetřovateli Dirku Gentlym, jenž věří, že vše je provázáno se vším a vše se vzájemně ovlivňuje, čímž v životě vznikají zdánlivě nelogické situace, u nichž však lze po bližším pátrání odhalit překvapivé souvislosti. A tak se díky novému vydání románu Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho může český čtenář opět dozvědět, jak zaseknutá pohovka a vyhynutí ptáků dodo souvisí se záchranou světa a zachováním všeho, co je lidstvu drahé…

Uznávaný a čtenáři nadmíru oblíbený žánrový spisovatel Miroslav Žamboch spojil své síly s nadaným Tomášem Bartošem, aby společně napsali knihu Turbulentní vesmír. Jak už sám název napovídá, tentokrát zavítáme – pro Žambocha více než nezvykle – do chladného a nemilosrdného vesmíru a nelze se tak divit, že ani hlavní hrdina není zrovna klasickou žambochovskou postavou, ale umělou inteligencí se spoustou účinných a pádných zbraní. Turbulentní vesmír hned od prvních stran přímo strhne skvěle vykreslenou akcí, zdařilými popisy a vynikající prací s jazykem. Hned v úvodu poznáváme Kovboje – těžce ozbrojenou umělou bojovou inteligenci, jejíž místo je v předních řadách meziplatenárních konfliktů...

Andrzej Pilipiuk se zaslouženě řadí k ikonám polské fantastiky, která si svou přetrvávající popularitu dokázala obhájit i v našich zajímavými domácími i zahraničními tituly doslova překypujících luzích a hájích. Polský mistr je u nás znám díky trilogii Sestřenky či románu Upír z činžáku, ale především díky bláznivým dobrodružstvím věčně nalitého amatérského exorcisty Jakuba Vandrovce. V nedávno publikované knize Cesta do Nidarosu otevřel Pilipiuk novou sérii Oko jelena, která původně začala v Polsku vycházet již v roce 2008 – a překvapivě v ní o populárním vymítači skutečně není ani slovo (pokud tedy nepočítáme zadní stranu obálky). Úvodní díl série představuje klasický otvírák...

Když se naši bratia rozhodnou, že natočí akční hororový film o zombících, tak ho prostě natočí, i kdyby se nad tatrami blýskalo. A jelikož jsou si vědomi, že nemohou konkurovat hollywoodským produkcím, natočili místo toho příjemné oddechové béčko, které však dokáže mile překvapit. Film Socialistický zombi mord se začal rodit už v roce 2006, ale režisérskému triu v podobě Rastislava Blažka, Petera Čermáka a Zuzany Paullini se jej podařilo vypustit na světlo světa teprve minulý rok. (Myslíme tím datum veřejného promítání, film samotný byl dokončen v roce 2013). A jak už bývá v našich krajinách zvykem, za zpožděním stála vcelku obvyklá věc, a tou jsou finance...

František Kotleta, známý též jako bruntálský řezník či jesenický Mauglí, se čtenářům představil svou už šestou knihou. Avšak na rozdíl od předešlého třídílného Bratrstva krve a dvoudílné Perunovy krve se nyní nejedná o žádnou dlouhou ságu, ale o knihu obsahující pět povídek, které spojuje hlavní postava, religionista Tomáš Kosek. A už podle názvu Příliš dlouhá swingers party se nejedná ani o literaturu vhodnou pro děti a dospívající mládež, ale spíše pro masochisty milující vše, v čem Kotleta vyniká – sex, drogy a rock ´n´ roll. (Dobře, u toho rock ´n´ rollu si nejsem jistý, tak ho s klidným svědomím zaměňte za násilí). Není žádným tajemstvím, že některé z povídek obsažených se objevily i v jiných knihách či časopisech...

Štěpán Kopřiva se rozhodl dát si pauzu od fantastického žánru a ve svém novém románu Rychlopalba se vydal cestou drsné detektivky. Ovšem čtenáři, kteří pravidelně přicházejí do styku s autorovými knihami, nebudou nijak překvapeni, vždyť autor s detektivkou koketoval už ve své skvělé a hlavně netypické fantasy Holomráz. Rychlopalba však představuje čistý detektivní román odehrávající se v dobře známém prostředí. Naštěstí ani tentokrát nechybí Kopřivovy obvyklé přednosti – výborná práce s atmosférou a charaktery podpořená vynikajícími nápady, které s lehkostí sobě vlastní vkládá do příběhu. Ve výsledku je tak v podstatě jedno, jaký žánr si autor vybere...

Současní příznivci fantastiky neholdují žánru pouze v jeho čistě literární podobě, jak tomu bylo kdysi, ale mnohdy se stejnou měrou zajímají také o film, komiks a hry, ať už v jejich počítačové, konzolové, anebo stolní podobě. A právě zejména ze světa počítačových her známe jméno Jindřicha Rohlíka, jenž je jako spoluautor podepsán pod známou českou RPG hrou Brány Skeldalu, klasickým krokovacím dungeonem kombinujícím dvou a třírozměrné grafické zpracování. O to víc zvědavosti pak přirozeně vzbudil jeho knižní debut, dějově propojený právě se jmenovanou hrou, stejně jako do budoucna plánovaná románová série...

Nakladatelství Crew si pro své čtenáře koncem minulého roku připravilo netrpělivě očekávané souborné vydání legendární Kasty Metabaronů, série komiksových SF příběhů, které otřásly nejen evropskou scénou, ale celým světem, přes který se převalily jako vlna. A není se co divit, vždyť pod scénářem je podepsán Alejandro Jodorowsky, autor uznávaného Incalu, a nanejvýš zdatně mu sekunduje argentinský kreslíř Juan Giménez. Kasta Metabaronů vyšla zcela po právu v rámci edice Mistrovská díla evropského komiksu (MDEK), a zařadila se tak po bok Incalu, Arzacha, Blacksada a dalším. Dle očekávání sklízí mnohem větší uznání, než původní vydání úvodního dílu pod hlavičkou Egmontu.