Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Kritikova dobrodružství vám předkládáme hned po dvou, a to tradičně každý druhý týden a věříme, že jste si na dvojnásobný příděl rádi zvykli. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že na něj můžete kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Už bílá krabice s neznámým zařízením, připomínajícím kóje pro mezihvězdné cestování, napoví, že v deskové hře T. I. M. E. Stories půjde o ryze vědeckofantastickou zábavu. Ovšem jedná se o deskovku v tom pravém a ryzím slova smyslu? Jakmile otevřete balení, hned na vás dýchne touha prohlédnout si veškeré komponenty, avšak to je pro nového hráče zapovězené území. Hrací karty jsou totiž zapečetěné v zatavené folii a z obou stran zakryté flešovými kartami s krátkým varováním pro nedočkavce: NEOTEVÍREJTE, DOKUD SI NEPŘEČTETE PRAVIDLA! Ještě jste se ani neseznámili se samotnými mechanizmy hry a už byl rozehrán první part. Hra na tajemství. Protože přesně o tom T. I. M. E. Stories jsou…

V předvánočním shonu se hodí jakýkoli tip na dárek, byť třeba na poslední chvíli. Pokud tedy tápete, procházení mezi naplněnými regály vám činí utrpení a máte doma malého fanouška detektivních příběhů, věnujte chvíli této recenzi. V záplavě vydávaných titulů se mezi tradičními taháky objevila i rozměrem poměrně nenápadná knížka Tajná dvojka A+B: Zločin mezi dinosaury autorské dvojice Jiří Walker Procházka a Klára Smolíková, a jak je z titulu zřejmé, nepůjde o knížku v podobném duchu jedinou. Pojďme si posvítit na příběh, který je podle nakladatele vhodný pro děti od deseti let, a podrobme knihu přísnému posouzení našich dvou recenzentek. Ačkoliv se totiž autoři a nakladatelé snaží, může se stát, že se z pohledu dětí v lecčems zmýlí.

Plány Hvězdy smrti se nedostaly do rukou princezny Leii jen tak, jak ukazuje nejnovější film ze světa Star Wars. Do zavedené a znovuoživené série přináší spoustu osvědčených přísad a také mnoho otazníků. Po stránce produkčních kvalit není filmu téměř co vytknout, navštívené planety jsou vesměs vizuálně podmanivé a energické akční scény se střídají s pohledy na impozantní imperiální architekturu. Už z plakátů na sebe strhává veškerou pozornost půvabná Felicity Jonesová v roli Jyn tolik připomínající statečnou Reyu ze sedmé epizody. Na opravdové fanoušky ovšem čeká postava úplně jiná, jediný skutečně temný antihrdina, jakého se světu Star Wars podařilo vytvořit – rozmrzelý a nespokojený Darth Vader...

Crewní edice Mistrovská díla evropského komiksu zase jednou dostála svému názvu a předložila nám majstrštyk chilského scenáristy Alejandra Jodorowského a francouzského kreslíře Georgese Besse – Bílý láma. Příběh odehrávající se v Tibetu, kde čas kvapně ukrajuje poslední roky svobody, ukazuje složitou a často i krvavou cestu k hledání vlastní identity a osvícení. Komiks je jedním z děl, jež překračují stín prací určených výhradně komiksovým fanouškům a má potenciál oslovit i čtenáře, kteří o toto médium zavadí jen zřídkakdy. Mystik Jodorowsky zde rozehrává v pravdě královskou partii a názorně ukazuje, že do komiksu se dá vtěsnat v podstatě cokoliv, jen to chce patřičný rozhled a odvahu…

Cyklus Hry s příběhem určitě není čtenářům fantastiky neznámý, z této volné série vydalo nakladatelství Mytago už dvě antologie s podtituly Zločin a trest a Ocel a krev. Teď se nám do rukou dostává třetí svazek nazvaný Volání divočiny. Jako už tradičně do něj přispěla řada více i méně známých autorů – od Lucie a Petry Lukačovičových či Haniny Veselé až po jména zcela nová. Se svými jedenácti povídkami nabízí sborník zajímavý pohled do sedmi herních světů, navzdory názvu se však povětšinou jedná o příběhy poměrně krotké, což může čtenáře nalákaného představou rozdivočelé tvůrčí fantazie nepříliš příjemně překvapit. Celkově je kniha složena z valné části z příběhů založených na přímočaré akci...

Dnešní svět už bere nerdy vážně, a přestože se jistě najdou posměváčci dosud trápící obrýlené spolužáky a kolegy věčně ležící v knihách, hrách a podivných filmech, při pohledu na žebříčky nejúspěšnějších výdobytků popkultury je jasné, na které straně je Síla. Subkulturu vybudovanou kolem fantastického žánru najdete dnes takřka kdekoli a troufám si říct, že návštěva Comic Conu přesvědčí i nejzarytějšího pragmatistu, že současný svět leží nerdům u nohou. Odtud už zase není tak velký skok k představě, že hráče vyspělých počítačových her vláda dlouhodobě využívá k různým přísně utajeným testům, zvláště při vědomí, že počítačové hry jsou už dávno oficiálně využívány k armádnímu či policejnímu výcviku…

Jak popsat letošní HorrorCon a na někoho nezapomenout? No, těžko. Když jsem si přečetl bohatý program, usoudil jsem, že Dark Velvet Café Bar, kde jsem doposud nebyl, má přinejmenším rozměry O2 arény. Na místě jsem zjistil, že je překvapivě o poznání menší, ale promyšlenou organizací byli jednotliví účinkující rozděleni do všech tří zásadních prostor: do baru, na terasu a do Absinth Clubu. Tím pádem souběžně probíhaly až tři akce současně, což s sebou samozřejmě neslo jednu nevýhodu: nikdo nemohl zvládnout vše. Tedy, pokud by nebyl schopen se roztrojit. Někteří účastníci se však vyznačovali natolik démonickým vzezřením, že jsem přesvědčen, že oni to zvládli. Já sám jsem byl bez masky, i když tomu málokdo věřil...

Série komiksových adaptací historického televizního seriálu České století skončila posledním dílem Jak se KSČ chopila moci. Závěrečné dvě části podle scénáře Pavla Kosatíka adaptovali tvůrci nejmladší české komiksové generace ovlivnění japonskou vizualitou. Štěpánka Jislová je jedinou ženskou výtvarnicí v celé sérii nazvané zkrátka Češi; pro dlouhou dobu dominantně mužskou komiksovou scénu je tak symbolem změny. Spolu s druhým mladým výtvarníkem Karlem Osohou spadá do tzv. Generace 2.0. Tito komiksoví tvůrci jako první vyrostli na nejaktuálnějších zahraničních, především japonských vlivech a integrovali je do české komiksové školy. Zároveň došlo k obrovské genderové změně...

O Westworldu z produkce HBO se ještě před odvysíláním pilotního dílu mluvilo jako o nástupci úspěšné Game od Thrones. Podařilo se Johnatanu Nolanovi splnit v režijním debutu vysoká očekávání, nebo šlo o reklamní bublinu, která splaskla? Westworld je v současném seriálovém moři nepřehlédnutelným zjevením, žánrově je však vyhraněn. Někteří se budou rozplývat nad množstvím myšlenek a barvitými dialogy, jiní budou znuděně brblat, že „to už tu bylo“. Westworld je inspirovaný stejnojmenným filmem z roku 1973, který natočil Michael Crichton a pojednává o zábavním parku obydleném westernovými androidy, tzv. výtvory. Je to gigantický futuristický „Disneyland“, kam si zbohatlíci jezdí vyhodit z kopýtka...

Joe Hill už si podmanil i české čtenáře a to v nemalém množství. Ať už máte v oblibě Hilla jako povídkáře, romanistu či snad komiksového scenáristu, těžko můžete jeho kouzlu odolávat. Pro příznivce jeho románové tvorby natěšené předchozími tituly Černá krabice, Rohy a Vánoční říše si nakladatelství Beta připravilo na předvánoční trh v překladu Adély Bartlové dosud poslední autorův román Ohnivý muž, kterému se na zahraničních trzích opravdu dařilo. Lidstvu zde hrozí apokalyptické onemocnění, které může utopit celou naši civilizaci v očistném ohni. Ovšem vždy existuje naděje, byť sebemenší, a tou je zde muž, který se vnitřní oheň naučil ovládat. Pokud už knihu nemáte, zkuste naši ukázku...

Se jménem Hugha Howeyho se čtenáři již nemusí příliš seznamovat, jeho Silo zaznamenalo výrazný úspěch i v českém překladu. Není proto divu, že nakladatelství Knižní klub bez většího otálení vydalo i další dvě pokračování, po Turnusu přichází poměrně rychle i Prach, závěr celé trilogie. Konečně i v originále trvalo vydání celé série pouhé dva roky, v tomto případě tedy za zahraničním trhem nijak nezaostáváme. Zatímco v předchozích dvou případech bylo vždy více (první část) či méně (druhá část) patrné, že jde o původně samostatně vydané povídky, pospojované do knižního celku až dodatečně, v případě Prachu můžeme hovořit o plnohodnotném románu. To samozřejmě není automatická záruka vyšší kvality...

Je až podivuhodné, kolik publikací věnovaných komiksové teorii se na českém trhu v posledních letech objevilo. Příznivci u nás donedávna naprosto dominantního zahraničního komiksu se dočkali průřezové publikace Komiks: od roku 1968 do současnosti autorské dvojice Dan Mazur a Alexander Danner či obsáhlé a kontroverzní historie nakladatelského domu Marvel: Co jste neměli vědět od komiksovém zázraku od Johna Howa. O mnoho lépe se pak mají fanoušci komiksu domácího, jemuž se věnuje plodná autorská čtveřice podepsaná pod ohromujícími Dějinami československého komiksu 20. století či (ochuzená o Tomáše Prokůpka) pod studií V panelech a bublinách: kapitoly z teorie komiksu...

Jednotlivé příběhy z všem tak dobře známé Kytice se u nás dočkaly celé řady komiksových zpracování včetně stejnojmenného sborníku různých autorů z roku 2006. Po deseti letech se u příležitosti 205. narozenin Karla Jaromíra Erbena objevilo nové zpracování v edici Český Grimm nakladatelství Transmedialist. Komiksová Kytice vznikla v rámci crowdfundigové sbírky na serveru Hithit a stejně jako u výše jmenovaného sborníku je společnou prací celé skupiny tvůrců včetně ilustrátorů jako Vladimír Strejček ze studia DRAWetc, Marco Turini, jenž pracoval pro světoznámá nakladatelství či ilustrátorky Kateřiny Bažantové, která kromě jedné z balad vytvořila také poutavou obálku, kde na černém podkladu zobrazila poutavé barevné výjevy lákající k otevření…

Americký spisovatel Paul Tremblay má prozatím ve své nepříliš obsáhlé bibliografii šest románů (z toho jeden napsaný ve spolupráci se Stephenem Grahamem Jonesem) a dvě povídkové sbírky. Několikrát spolupracoval rovněž na sestavení žánrových antologií. Větší úspěchy slaví v románové tvorbě až v posledních letech počínaje titulem Hlava plná přízraků, za který si vysloužil Cenu Brama Stokera. Zpracoval v něm motiv kněžského vymítání ďábla z těla dospívající dívky, což lze označit za téma otřepané a přitom stále populární. Není tedy divu, že se stále objevují autoři, kteří se ho pokoušejí zpracovat originálním způsobem. Jak se to Paulovi podařilo můžete posoudit díky nakladatelství Knižní klub...