Po mnoha letech se čeští čtenáři konečně dočkali historicky prvních sešitů s oblíbeným Thorgalem v hlavní roli. Nakladatelství Albatros - CooBoo se po trojici Aaricia (14), Vládce hor (15), Vlčice (16) a knize Dítě z hvězd odhodlalo začít kde jinde než od začátku a po Zrazené čarodějce (1) vydává také Ostrov v ledových mořích (2). Uvidíme, jakou strategii zvolí do budoucna, vždyť sešity 5-8 a 10 u nás už dříve vyšly u jiných nakladatelství, bude tedy zajímavé sledovat, zda se jim CooBoo vyhne, nebo je už Thorgal natolik ekonomicky silnou postavou, aby zde vyšly v reprintu. Ať už tomu ale bude jakkoli, sluší se nakladateli poděkovat, že na českém trhu revitalizuje evropský komiks, který je přece jen docela jiný, než většina americké produkce.

Obdobím prvního okouzlení fantastikou, která se v anglosaském světě začala prosazovat nejprve na stříbrných plátnech a poté pomalu ovládla i televizní obrazovky, jsme se přesunuli až ke konci studené války, kdy se tvůrčí reflexe společnosti začala pomalu měnit. I přes poměrně podrobný pohled na začátky audiovizuálního umění jsme takřka opomenuli tvorbu, která nemá kořeny v Hollywoodu. Audiovizuální díla žánru fantasy mají několik inspirativních pramenů, ze kterých čerpají fantastické motivy a své postupy při stavbě příběhu. Jedním z nich jsou legendy a pohádky hemžící se nadpřirozenými bytostmi, kterými evropský kontinent jen přetéká. A přihlédneme-li k určité hrůzostrašnosti některých z nich, zjistíme, že není bohatšího zřídla než severské příběhy...

Na předvánočním knižním trhu s fantastikou bojují o pozornost čtenářů takové veličiny jako Gibson, Simmons či Rothfuss a vhodit do tohoto vřícího kotle knižní debut se může jevit jako sebevražedná odvaha, přesto se chystá hned několik opravdu zajímavých prvotin. Jednou z nich je i román Hra věží (The Rook, 2012) amerického spisovatele Daniela O´Malleyho, který si pro nás na říjen přichystal Baronet. Ten se v poslední době velkou měrou věnuje paranormální fantasy, tohle je ale trochu jiný kousek. Zápletka možná působí trochu omšele (ztrátou paměti stíhaná hrdinka se snaží získat svou paměť zpět a zaplétá se do hry, v níž figuruje britská tajná služba pro boj s nadpřirozenem), ale zahraniční recenze a úspěch románu napovídají něco docela jiného...

Jsou postavičky, které se objeví jakoby náhodou a pak začnou žít svým vlastním životem. Z rozmarnosti kreslíře, který chtěl pouze zaplácnout prázdné místo na stránkách, se zrodí antihrdina, kterého čtenáři časem začnou vyžadovat a milovat jej. Přesně takto se v roce 1957 objevil na stránkách časopisu Spirou pomocný pracovník redakce a antitalent na všechno jménem Gaston. Z původně nevinné legrácky se tak časem stal regulérní komiks, který si získal velké množství fanoušků. Z humorné postavičky obrázkových vtípků, jež měly původně posloužit jako pouhá vycpávka, se Gaston postupem času vyvinul v regulérního komiksového hrdinu, který se může pochlubit množstvím vlastních sebraných spisů. Pojďme si ho blíže představit...

Nakladatelství Zoner Press se o fanoušky žánru fantasy ucházelo kupříkladu romány Trudi Canavanové, Adriana Tchaikovského, Katie J. Taylorové, Olgy Gromykové, Antonia Martína Moralese či knižní řadou Kroniky karmínových kamenů. V bohatém výčtu však záměrně chybí vřele přijaté romány ruského spisovatele Alexeje Pechova, od něhož Zoner v rámci edice Zoner Fantazie vydal v roce 2011 první dva svazky série Kroniky Sialy - Tulák ve stínech a Tanec ve stínech. Netrpělivě očekávaný třetí díl série by se měl konečně objevit v českém překladu v polovině října. To ale není konec dobrých zpráv, pokud půjde všechno dle plánu, mohli bychom se do konce roku dočkat i dalších románů od Trudi Canavanové a Adriana Tchaikovského.

Nadešel ten správný čas, abychom se v naší sérii posunuli zase o kousek dál. Protože se množství autorů pohybuje mezi všemi kouty fantastického světa, věnujeme nyní další díly výtvarníkům z oblasti fantasy, abychom se na závěr seriálu soustředili na ty, kteří se našli zejména v SF. Proč tedy nezačít u jednoho z nejslavnějších? S trochou nadsázky by se dalo říct, že Michael Whelan je, co se fantastiky týká, největším sběratelem žánrových cen. Jen pro přehled, podle jeho oficiální autobiografie: 15x ocenění Hugo (+ speciální cena pro nejlepšího umělce za posledních 50 let), 3x World Fantasy Award, uvedení do Síně slávy SF (jako první, ještě žijící autor), 28x vyhrál hlasování čtenářů Locusu o nejlepšího profesionálního umělce... a tím soupis zdaleka nekončí.

Ze všech omnibusových řad (a že jich je poměrně dost), které na náš knižní trh vrhlo nakladatelství BB/art, je pro tradiční komiksové fanoušky patrně nejzajímavější psychologické drama neohroženého bojovníka proti bezpráví Daredevila. V těsném závěsu mu však supí těžkotonážní Captain America, jenž se v podání vynikajícího scenáristy Eda Brubakera (letos se v BB/artu dočkáme i jeho proklatě zajímavého mainstreamu Criminal) dosti vymyká obecné představě tupého nástroje amerického nacionalismu. Výhodou Brubakerova kapitána je i relativní uzavřenost - jde o omnibusovou trilogii, jejíž závěrečný svazek příznačně nazvaný Smrt (2007-2008) se právě chystá. Jak už ale bývá u komiksu zvykem, hrdina nezůstane mrtvý dlouho. Snad se i my dočkáme Brubakerova alba Reborn (2009-2010).

„Tommy Cowley je mladý otec, jenž od chvíle, co byla jeho žena brutálně napadena gangem zdivočelých dětí, trpí chronickou agorafobií. Uvězněn uprostřed zchátralého předměstí Edenstownu a terorizován stejnou skupinou, se musí spojit s odpadlickým knězem a postavit se tváří v tvář světu, jehož se tolik bojí, aby mohl ochránit svou malou dceru,“ tvrdí krátká synopse irsko-britského hororového thrilleru Citadel, který si odbude premiéru 26. října. Ačkoliv v zápletce najdeme nadpřirozené prvky, nebo spíš prvek, zajímavé je, že spíše než na něm bude snímek stavět na rozporu mezi takřka panickým strachem z opuštění bezpečných prostor a otcovským pudem, takže se zřejmě bude vedle lekaček a znepokojivých očních bulev představitele ústřední role hrát na silně psychologickou strunu.

Nakladatelství Fantom Print vydalo v červenci čtvrtou knihu z dosud desetidílné detektivní série Díra o čarodějce Rachel Morganové. Díra je městská fantasy o světě, jejž zasáhla světová pandemie viru z geneticky upravených rajčat a málem zapříčinila vyhubení lidské rasy. Chcete si dát pizzu? Není problém! Ale bude bez kečupu. Nabídnout člověku rajče je považováno za urážku, ale nadpřirozené bytosti si jej s chutí dopřávají, když ho seženou. Rachel Mariana Morganová žije v Cincinnati, zbožňuje svůj červený kabriolet a přitahuje problémy jako magnet. Posuzuje lidi podle toho, jak se k ní chovají, a ne podle jejich minulosti, takže si získává přátele i na místech, kde by je nikdo nečekal. Rachel potřebuje cítit nebezpečí a riskovat život, aby věděla, že žije.

Román Strach moudrého muže, druhý díl veleúspěšné Kroniky Královraha, byl ve světě jednou z nejočekávanějších knih posledních několika let a v tomto směru se mu mohl rovnat pouze Martinův Tanec s draky (však si také Martin pochvaloval, že se na Rothfuss přelila část tlaku ze strany čtenářů). Nedlouho po svém vydání se Strach dle očekávání vyšplhal na samou špičku žebříčků bestsellerů a potvrdil tak své postavení jedné z nejlépe přijímaných moderních fantasy. Koncem září se pokračování konečně dočkají i čeští čtenáři. Spolu s Kvothem tak zažijeme četná dobrodružství nejprve opět na půdě Univerzity a posléze i na cestách. Ve službách mocného šlechtice se utká s nebezpečnou bandou lupičů, nechá se vlákat do osidel překrásné Felurian, podstoupí tvrdý bojový výcvik...

S trochou nadsázky by se dalo napsat, že tvorba Rolanda Emmericha se dá rozdělit na období před snímkem Stargate a po něm. Fenomenální úspěch SF snímku o cestování systémem bran ve spojení se starověkou mytologií získal oblibu po celém světě a upozornil na jeho režisérský talent. S filmem, který se stal zdrojem silné fanouškovské základny, s tržbami, za které by se nemusel stydět žádný z hollywoodských hitmakerů, nemuseli mít producenti obavy svěřit Rolandu Emmerichovi skutečně vydatné rozpočty. Počiny, které poté od roku 1994 natočil, se ovšem dají zařadit jak do kategorie blockbusterů, tak do kategorie propadáků. Pojďme si zrekapitulovat, jaké žánrové snímky to byly a v čem jsou pozoruhodné.

Petr Heteša už nepíše jen do šuplíku. Naopak se v posledních letech stal jedním z nejvydávanějších českých autorů fantastiky, což svědčí o tom, že jsou jeho knihy mezi čtenáři oblíbené. Stačí zmínit tetralogii Cybrain (2010) od nakladatelství Epocha či samostatné romány vydávané pod hlavičkou "líného páva" Brokilonu: Démoni jsou věční (2009), Nevermore Baltimore (2010) a Ruská ruleta (2011). Co rok, to pořádně tlusťoučký román a v ukázce nové knihy se dočteme, že Brokilon do budoucna slibuje vydat rovněž tituly Fatal Virtual, Luštitel, Tekuté krystaly a Devět kočičích životů. Tímhle tempem je tedy o fanoušky Petra Heteši postaráno až do roku 2016... tedy pokud náhodou Brokilon nekopne do vrtule a nezačne chrlit podstatně rychleji než doposud!

Jsou komiksy, které budou oslovovat každou dorůstající generaci komiksových fanoušků a ta starší generace jim je bude nutit s tím, že se jedná o opravdové pecky a často přijdou na přetřes slova jako „legendární“, „nejlepší“ či „kult“. Tyto přívlastky zpravidla vznikají tehdy, když se spojí dvě a více všeobecně uznávaných veličin a výsledné dílo se podaří. A kolikráte je to tak, že se z nadějné hvězdy díky takto povedenému dílu stane pořádná stálice a všeobecně uznávaný pojem. Přesně takto vyšlo spojení tehdy nadějného kreslíře, který už měl za sebou dost úspěchů a zkušeností, Franka Millera a jednoho z nejznámějších a nejuznávanějších komiksových hrdinů Batmana. Strašně rád bych napsal, že Návrat temného rytíře je sračka, která už dávno ztratila svůj lesk a žije jen z dávné slávy...

O první regulérní adaptaci kultovního Neuromancera (nepočítejme filmy, které si z něho napůjčovaly někdy měrou více než vrchovatou) se mluví poměrně často a sám William Gibson už k takovým nápadům zaujal postoj, že "dokud to neuvidím točit, tak ničemu nevěřím". Teď se však zdá situace konečně nadějná a realisticky se o filmovém přepisu mluví přibližně dva roky. Sice se zpráva o tom, že by měl Joseph Kahn připravovat snímek s Haydenem Christensenem v hlavní roli, objevila už v roce 2007, projekt se však nikdy nerozjel (což mnozí kvitovali s povděkem, vzhledem k dosavadní kariéře režiséra, která se skládá hlavně z popových videoklipů). V roce 2010 byl tento úkol předán do rukou Vincenza Nataliho, který už prokázal, že originální snímky dělat umí (Kostka, Spletenec).

Paranormální romance válcují světový trh s fantastikou už řadu let a k těm nejúspěšnějším patří tradičně romány Laurell K. Hamiltonové, kterou lze považovat takřka za jednu ze zakladatelek tohoto subžánru. Stejně jako ona je slavná i její nejznámější literární postava - lovkyně upírů Anita Blakeová, kterou domácí čtenáři velmi dobře znají. Pod hlavičkou edice Fantastická epocha se v nakladatelství Epocha na tento týden chystá její už jedenácté pěkně krvavé dobrodružství. Ovšem ne všechny problémy se dají řešit násilím, což zjišťuje i Anita, když do města zavítá  roztomilá, droboučká, sadistická Musette, vyslankyně Belle Morte, jedné z nejvlivnějších upírek světa a Jean-Claudovy stvořitelky. Nadchází čas opatrné diplomacie, což není zrovna Anitina parketa...