Nejen originální nápady a precizní zpracování animace jsou vlastní japonské režii. I v rámci japonské anime se najdou osobnosti, které posouvají vývoj žánru nebo dokonce experimentují s formou vyprávění a technickými postupy. Mamoru Ošii je nadaný tvůrce, jenž v sobě spojuje vše výše zmiňované. S příchodem jeho autorských počinů se ve světě anime objevila rovněž složitá filosofická témata. Natočil snímky nejen hrané, ale i experimentální. V první části našeho profilu jsme se seznámili s počátky jeho tvorby a zmínili i zajímavý snový film Tenshi no tamago (Angel´s Egg, 1985), který mu umožnil cestu k další práci. Svou pouť po jeho filmografii jsme uzavřeli příběhy z žánru mecha a otevřeli tak prostor pro jedno z jeho nejznámějších a nejoceňovanějších děl…

Ještě předtím, než se budeme věnovat fenoménu Ghost in the Shell, zmiňme zajímavý kombinovaný počin Talking head (1992). Surrealistický snímek kombinující hraný a animovaný film by rozhodně neměl uniknout pozornosti skalním příznivcům experimentálních počinů. Ryze autorský projekt totiž nejen překvapí, ale i nadchne každého, kdo si libuje v neotřelých nápadech. Ovšem o tři roky později měl premiéru první ze snímků světa Ghost in the Shell. Kōkaku kidōtai (Ghost in the Shell, 1995) bylo uvedeno zároveň v Japonsku, Spojených státech i Evropě. Adaptace komiksu Masamune Shirowa se stala ihned po uvedení senzací animované fantastiky a později i inspirací tvůrcům Matrixu. V precizně animovaném příběhu a v atmosféře připomínající kultovní sci-fi Blade Runner ožívají charaktery agentů, kteří se pouští do boje s nebezpečným hackerem přezdívaným Pán loutek. Na scénáři prvního snímku pracoval Kazunori Ito společně s Masamunem Shirowem a projekt jako obvykle podpořil hudbou Kawai Kenji. Ghost in the Shell posbíralo nejen festivalové ceny po celém světě, ale stalo se fenoménem, kterého se nevzdal ani samotný režisér.

Než se k fenoménu Ghost in the Shell vrátil, natočil snímek mající s tímto světem leccos společného. Avalon (Smrtící Avalon, 2001) vznikl v nezvyklé japonsko-polské koprodukci a spojuje prvky hraného filmu a animace. S touto zajímavou sci-fi, která opět spojuje blízkou budoucnost a virtuální realitu, přijel i na MFF v Cannes, ovšem Avalon fanoušky nejen tam spíše zklamal. Ať už byl režisérův záměr jakýkoliv, část z nich mu vytýkala příliš pomalý děj, část se cítila ošizena nepříliš výrazným podílem animace. I tak si ale odnesl několik festivalových cen.

Fenomén Ghost in the Shell ovšem mezitím žil dál vlastním životem. O dva roky po premiéře prvního snímku byla uvedena na světový trh videohra, v dalších letech byly natočeny i dva televizní seriály. Na druhém celovečerním snímku Innocence (Ghost in the Shell: Innocence, 2004) spolupracovalo s Mamoru Ošiim opět studio Ghibli. Podíleli se na produkci, a tak pomohli na plátna dalšímu příběhu, tentokrát obohacenému i o 3D animaci. GITS 2 fanoušci očekávali velmi netrpělivě a rozhodně zklamáni nebyli. Stal se prvním animovaným snímkem v historii MFF v Cannes, který soutěžil o Zlatou Palmu, sbíral ceny a slavil úspěchy na projekcích po celém světě. Další příběh kyborgů ze Sekce 9 znovu oživil zájem o tento fenomén a odstartoval novou vlnu popularity. Na motivy seriálových příběhů byl natočen další dlouhometrážní snímek Kōkaku kidōtai: Stand Alone Complex – Solid State Society (Ghost in the Shell: Stand Alone Complex – Solid State Society, 2002), ovšem nikoli pod vedením Mamoru Ošiiho. Ten se po dalších projektech k tomuto fenoménu vrátil až o čtyři roky později, aby pomocí 3D animace a modernějších technologií znovu natočil stejný příběh. Vznikl remake Ghost in the Shell 2.0. Pro skalní fanoušky GITS ještě musíme podotknout, že v hrané verzi, o které se spekuluje už několik let, byla režie svěřena Rupertu Sandersovi a hlavní roli by měla hrát Margot Robbie. Ačkoliv GITS pohltil z tvůrčího času Mamoru Ošiiho opravdu mnoho, i tak stihl tento pozoruhodný režisér natočit i další snímky, které shrneme v závěrečné části příští týden.