Mistři animované fantastiky 12 – Isao Takahata
Skutečnost je pro mladé lidi příliš pomalá a depresivní, a proto sní o životě ve falešném světě. Myslím, že je to ostudné a nebezpečné. A to je hlavní důvod, proč neuznávám žánr fantasy… Takovou větu bychom rozhodně nečekali od tvůrce, kterému se budeme věnovat v článku o mistrech animované fantastiky, ovšem přesně tak se nechal slyšet jeden z nejvýznamnějších, Isao Takahata. Ačkoli vypustil tak ostrá slova, i v jeho snímcích najdeme prvky fantastiky, které se mísí s japonskou poetikou. A na rozdíl od dříve zmiňovaných patří k prvním velkým tvůrcům a v historii anime je jeho debut dokonce považován za jeden z přelomových snímků. Představme si tedy jeho nejvýraznější filmy a připomeňme i vznik slavného studia Ghibli, kterému se budeme věnovat i v příštích týdnech…
Osobní přesvědčení Isao Takahaty, ze kterého jsme citovali v úvodu článku, je na jeho práci více než patrné. Žánrovými prvky ve svých filmech spíše šetří a příběhy staví na uvěřitelných zápletkách. Pojďme si ve stručném medailonku připomenout, jaké počiny by neměl fanoušek animované fantastiky pominout. V prvé řadě je třeba zmínit, že Isao Takahata patří ke starší generaci tvůrců japonského anime. Studoval v padesátých letech a do svého prvního zaměstnání, studia Toei Douga, nastoupil v roce 1959. Japonská animovaná tvorba byla v té době silně pod vlivem amerických snímků v čele s produkcí Walta Disneyho. Isao Takahata pracoval jako asistent režie a k vlastní tvorbě se dostal až ve druhé půli šedesátých let. Na debutu pracoval celé tři roky a práci měl ztíženou i složitou situací, která v té době ve studiu panovala. Taiyō no ōji: Horus no daibōken (Hols: Prince of the Sun, 1968) je ovšem právem považováno za přelomové anime. I když je tu stále patrný silný vliv disneyovské poetiky, výrazněji se projevila i japonská estetika a příběh nepostrádá zajímavé postavy se skutečně propracovanou psychologií.
Isao Takahata na tomto snímku spolupracoval s přítelem Hayao Miyazakim a stvořil skutečně originální a nadčasovou podívanou. Pokud se s odstupem času na Prince podíváte, udiví vás, nakolik je to bohatý a poctivě natočený film, zároveň v něm ale naleznete i mnoho motivů, které se objevovaly v japonské i americké žánrové kinematografii v letech následujících. Bohužel se bouřlivá atmosféra ve studiu Toei Douga podepsala i na distribuci snímku, který byl i přes pozitivní ohlasy kritiky promítán pouze osm dní. Nakonec si přesto získal značné uznání. Po neshodách ve studiu Toei Douga přešli Isao Takahata s Hayao Miyazakim do společnosti A-Pro, kde se věnovali tvorbě seriálů. Společně také uvedli na obrazovky seriál na motivy sci-fi románu The Incredible Tide od Alexandera Keye s názvem Mirai shōnen Conan (Future Boy Conan, 1978). Chlapec Conan se stal prvním anime, jež se objevilo v japonské státní televizi, a v osmdesátých letech získal nesmírnou popularitu. V roce 1992 byla na trh uvedena videohra, obrovský ohlas seriál zaznamenal i v arabských zemích, kde je vysílán dodnes.
Úspěšná spolupráce Isao Takahaty a Hayao Miyazakiho vyústila v roce 1985 v založení legendárního studia Ghibli, odkud začaly k divákům brzy proudit skutečné perly anime a kde oba dva působí dodnes. Hned první snímek Isao Takahaty Hrob světlušek (Hotaru no haka, 1988) je považován za jedno z nejpůsobivějších protiválečných děl kinematografie vůbec a získal svému režisérovi široké mezinárodní uznání. Pro fanoušky animované fantastiky je ale třeba připomenout Heisei tanuki gassen ponpoko (Pom Poko, 1994). Za milý příběh o mývalech s kouzelnými vlastnostmi, kteří brání svůj les před městskou zástavbou, posbíral Isao Takahata hned několik ocenění. Bodoval nejen nápaditostí, ale i lehkým humorem, hravostí, ekologickým apelem i dojemnými scénami.
Zatím posledním snímkem Isao Takahaty je převedení starého japonského příběhu na stříbrná plátna. Film Kaguya-hime no monogatari (The Tale of Princess Kaguya, 2013) měl premiéru v minulém roce a Takahata k němu napsal i scénář. Tento počin za velmi krátkou dobu stihl posbírat řadu ocenění na japonských ostrovech a v současné době se probojovává k divákům i v dalších zemích. Doufejme, že se poetický příběh dostane i k českým fanouškům, abychom si mohli vychutnat jemnou anime na velkém plátně. Ačkoliv Isao Takahata tvrdí, že nemá rád žánr fantasy, rozhodně se mu podařilo zapsat se do dějin animované fantastiky nejen díky spolupráci s Hayao Miyazakim. A pokud jste dosud míjeli i jeho nežánrové snímky, nezbývá než doporučit i je.
1 026 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora








krása ale na Princeznu Mononoke od Mijazakiho pořád nic nemá