Britská společnost Treefrog Games a jejich dvorní autor Martin Wallace přinášejí každý rok značně originální a svérázné hry. Ačkoliv letos představilo toto vydavatelství hned dvě novinky, věnuji dnešní článek jejich hře z roku 2012. Krátký název P.I. skrývá odkaz na anglický pojem private eye, což do češtiny můžeme přeložit jako soukromý detektiv. Dva až pět hráčů může v této hře změřit síly na poli dedukce a svést boj o titul nejlepšího detektiva. Stojí tato kriminálka ze staré školy za pokus?

Baloňák, klobouk a bystrá mysl

V podlouhlé krabici najdete herní plán města, 36 šest karet důkazů (evidence), 12 karet podezřelých (suspect), 10 karet zločinu (crime), 14 karet lokací, 28 dílků podezřelých a zločinů, 3 černé dřevěnné disky a černou figurku prvního hráče. Dále hra obsahuje pět sad vyšetřovatele v různých barvách, přičemž každá z těchto sad obsahuje 5 žetonů detektiva, 3 dřevěnné disky, 10 dřevěnných kostek, žeton minusových bodů a 3 žetony případů. Dále jsou v krabici pravidla hry ve třech jazycích – angličtině, němčině a francouzštině. Vnitřek krabice pak dělí prostý papírový pořadač na dvě části. Kvalitě komponent bych těžko něco vytknul. Vše je přehledné, karty jsou z dobrého pevného materiálu a pravidla jsou přehledná a s příklady. Pozastavit se mohu u ilustrací, které pro hru vytvořil Steve Noon. Jde o klasickou ruční kresbu a stylovost celé hry na vás nesmírně dýchne už ze samotné krabice, na které stojí soukromý detektiv tak, jak si ho představujeme – šedý plášť, klobouk, lehce zamračený výraz a temná špinavá ulička velkoměsta. Karty i herní deska působí skvěle a daří se jim navodit atmosféru noirových filmů, které jsou provázeny cynickými komentáři hlavního hrdiny, záhadnou femme fatale, drsnými gangstery a sklenicí dobré whiskey.

Na začátku hry rozložte herní plán zobrazující město rozdělené do různých čtvrtí. Každá čtvrť má ve spodní polovině trojici čtvercových ploch, přičemž prostřední je předvyplněná názvem čtvrti. Zamíchejte zvlášť dílky podezřelých a dílky zločinů. Po zamíchání umístěte do každé čtvrti do levého čtverce jeden dílek podezřelého a do pravého čtverce jeden dílek zločinu. Jakmile máte vše připraveno, zamíchejte karty důkazů, otočte vrchních devět a umístěte je pod herní plán. Zbylé karty nechte stranou. Jakmile máte toto připraveno, vybere si každý jednu ze sad detektiva a náhodně se určí první hráč. Ten následně zamíchá zvlášť karty podezřelých, zločinů a lokací a každému hráči dá tajně po jedné kartě všech tří druhů. Hráči tedy mají jednu kartu zločinu, podezřelého a lokace, což představuje případ, který řeší hráč po jejich levici. Zbývá jenom umístit žeton minusových bodů na hodnotu nula v levém spodním rohu herní desky a žetony případů na nulu v pravém horním rohu a hra může začít. Počínaje prvním se všichni střídají v tazích po směru hodinových ručiček, dokud nemají vyřešené své případy, nebo nezbývá pouze jediný hráč s nedořešeným případem. Ve svém kole musí hráč udělat jednu ze tří možných akcí – umístit vyšetřovatele, vzít si jednu kartu důkazu, nebo vyřešit svůj případ. Vtip je v tom, že každý hráč musí zjistit, kdo, kde a jaký zločin spáchal.

Kdo je nejlepší detektiv?

První možnou akcí je vyslání jednoho vyšetřovatele do vybrané čtvrti na herním plánu, kam jednoduše umístíte jeden ze svých nepoužitých žetonů vyšetřovatele. Hráč po levici, který má u sebe karty vašeho případu, se podívá na vybranou čtvrť a čtvrti s ní sousedící. Po konzultaci s kartami případu umístí na žeton vyšetřovatele červený disk za každou část případu, která se nachází ve vybrané čtvrti a kostičku za každý prvek případu, který se nachází v některé ze sousedních lokací. Hráč si tak udělá představu o okruhu jím hledaných věcí. Jak jsem zmínil výše, žetonů vyšetřovatele máte jenom pět a jsou na všechny tři hry. Pokud tedy všechny použijete například v prvním případu, nezbudou vám žádní pro dva následné případy. Druhou možností je vybrat si jednu z devíti karet důkazů, které jsou vyložené pod herním plánem. Tyto karty představují jednotlivé čtvrti, zločiny a podezřelé. Jakmile si hráč jednu z těchto karet vybere, porovná hráč po levici umístění na mapě s kartami případu. V případě důkazu se hráč vždy ptá na konkrétní část zločinu, tedy při vybrání si karty Central Station se ptá pouze na lokaci a nic víc. Pokud daná čtvrť je skutečně lokací zločinu, umístí hráč na čtverec lokace svůj disk. Jestliže lokace případu sousedí s vybranou kartou lokace, potom se na čtverec umístí kostka. Hráč si následně vybranou kartu nechává před sebou a doplní řadu důkazů do devíti vrchní kartou z balíčku karet důkazů.

Poslední možností je pokusit se vyřešit případ. Pokud si hráč myslí, že se mu podařilo odhalit, kdo, kde a jaký čin spáchal, vezme si trojici černých disků a označí s nimi vybrané čtverce stylem: podezřelý Shorty – čtvrť Ocean Drive – zločin pašování. Pokud se hráč v alespoň jedné věci zmýlil, posune svůj žeton minusových bodů na hodnotu o dva menší, než je aktuální pozice, tedy z nuly na minus dva, poté minus čtyři atd. Jestliže správně odhalil celý případ, odstraní z herního plánu všechny své kostičky a trojici svých disků umístí na místa černých disků. Jestliže byl první, kdo případ vyřešil, vezme si žeton z aktuálně řešeného případu (první, druhý nebo třetí) a umístí ho na bodovou hodnotu 7 v horním levém rohu herního plánu. Kdo vyřeší svůj případ jako druhý, dává žeton na políčko o jedna doprava s nižší bodovou hodnotou. Pokud více hráčů odhalí svůj případ ve stejném kole, umístí všichni své žetony do shodného políčka. Hra se poté znovu připraví a hrají se celkem tři různé případy, po jejichž vyřešení se určí vítěz dle nejvyššího počtu bodů dle součtu bodů za vyřešení případů a zohlednění minusových bodů za mylné pokusy o vyřešení případů.

Chcete se stát soukromým očkem?

P.I. je příklad zajímavé hry, která dokáže vtáhnout svým vizuálním zpracováním, má jednoduchá pravidla a povedené a funkční komponenty. Dedukce je rychlá a zábavná a celou hru lze odehrát v poměrně krátkém čase pohybujícím se kolem jedné hodiny. To však může značně narušit hráč trpící tzv. analysis paralysis, tedy typ člověka s potřebou důkladného a déle trvajícího promýšlení. Jinak je hra snadno vysvětlitelná i větším dětem a mimo pravidla je jazykově zcela nezávislá. P.I. spadá díky příjemně zpracované tematice do kategorie her vhodných coby vstupní krok do dedukčních her, avšak pro zkušené hráče nebude po pár zahráních představovat výzvu. Hlavní problém hry v době vydání byla její cena, která místy sahala až někam k jednomu tisíci korun. Poměr cena a za ni odpovídající výkon bohužel ilustrace neospravedlní a hra byla i přes své kvality jednoduše řečeno drahá. Navíc v posledních měsících vůbec nebyla skladem v českých obchodech a tak jedinou možností byl dovoz ze zahraničí. Díky výprodejům na veletrhu v Essenu se hra opět objevila v několika českých obchodech za sníženou cenu 649,- Kč, což je částka, u které se o hře dá uvažovat. Na druhé straně je dedukčních her nemalé množství a v rámci konkurence nenabízí P.I. kromě líbivého vzhledu žádný zajímavý či převratný prvek navíc. Já jsem si hru pořídil ve výprodeji v Essenu kvůli mé zálibě v noirových detektivkách, vy ovšem můžete zvážit jiné možnosti, především ve světle letošní novinky v podobě hutné deduktivní hry Alchymisté z dílny českých Czech Games Edition.