Už to vypadalo, že v současném souboji komiksových adaptací bude DC ve všem pozadu, ovšem v jednom směru si vůči Marvelu může přece jen připsat sladké prvenství. Wonder Woman je první ženskou sólovkou uvedenou v kinech od roku 2008, kdy se celý kolotoč filmových komiksových univerz začal naplno roztáčet, a zároveň je prvním filmem tohoto typu režírovaným ženou. Neohrožená Amazonka získala tvář a křivky Gal Gadotové, jejíž kariéru solidně načechrala veleúspěšná série Rychle a zběsile, a o diváckou přízeň bojuje v kulisách nepříliš okoukané první světové války. Hned v úvodu se sluší zmínit, že Wonder Woman je veskrze průměrný a nenáročný letní blockbuster, což ovšem v porovnání se soudobými DC snímky není ani v nejmenším špatný výsledek…

Wonder Woman je příběhem jedné fotografie, kterou našel Bruce Wayne ve složce věnované tzv. metalidem. Fotografie byla pořízena v ruinách belgického městečka v listopadu 1918, v posledních dnech první světové války, kdy princezna Diana (Diana Princeová) ve zbroji bojovnice z řeckých bájí pózuje uprostřed pětičlenné jednotky. Příběh však ve své úplnosti začíná o něco dříve, na izolovaném ostrově Amazonek čekajících na znamení, kdy vyrazit do bitvy, která nadobro zabrání všem dalším válkám. Poklidný život naruší havárie letadla, s níž se na ostrov přes magickou bariéru přenese i dosud nejstrašlivější válečný konflikt. Statečná Diana se chopí kouzelného meče a vydá se na frontu splnit úkol, pro který byla stvořena.

Dianino putování londýnskými uličkami a následně pak skrze válečnou frontu je vcelku jednoduché a bez zbytečných zádrhelů. Ona stojí na straně Britů, to jsou ti hodní, a úhlavní nepřítel se skrývá v řadách Němců, ti by byli také hodní, ale naneštěstí zlo právě stojí na jejich straně. První světová válka je zobrazena v duchu hry Battlefield 1, takže ve výpovědi nehledejme jakoukoli drásavost či odkazy na dílo Henriho Barbusse nebo E. M. Remarquea. Těch několik zkřivených a zafačovaných obličejů a jedna nebo dvě amputované nohy ještě válečné peklo nedělají. Ovšem ani protloukání se Londýnem, jenž je bez výjimky v držení mužů, nemá kromě pár úsměvných scén výraznější efekt zasluhující uznalé feministické přikývnutí.

Volba Patty Jenkinsové coby režisérky filmu se na Wonder Woman nijak zásadně neprojevila. Komiksový film je z podstaty notně znivelizovaný produkt, v němž by se rukopis jakéhokoli tvůrce hledal jen těžko. Pokud bylo strategickou podmínkou nechat film režírovat ženou, pak by s nezaměnitelným výsledkem mohla přijít snad jedině Susanne Bierová. Mnohé akční scény jsou natolik prošpikované zpomalovačkami, až působí dojmem, že do střižny zrovna zavítal Zack Snyder. Vizuální stylizace hýří barvami a zároveň se topí v digitálních efektech, což v případě Wonder Woman prakticky ničemu nevadí. Není zde totiž viditelná snaha o civilní pojetí stydlivě zakrývající svoji komiksovou předlohu, právě naopak.

Ani herecké výkony nemá příliš smysl hodnotit. Gal Gadotová je hezká a Chris Pine sympaťák. Jejich vzájemné špičkování je sice dobře napsané, ale v průběhu přemrštěné stopáže dalece přesahující dvě hodiny by zasloužilo mnohem větší prostor. Neschopnost diváka s postavami soucítit ostatně považuji za největší slabinu filmu, protože na pořádné emoce si Wonder Woman opravdu nesáhne. A v závěru už zbývá jen finální souboj, který zřejmě nikoho nepřekvapí svojí přepáleností, z čehož se v případě filmů ze stáje DC stal nepříjemný zlozvyk. Shrnuto a podtrženo: Martha 2 se nekoná, k opravdovému pocitu úžasu zbývá ještě pořádný kus cesty a na filmovou nesmrtelnost nelze ani pomyslet, ale neurážející komiksovka v podání Warnerů je po letech konečně na světě.

Wonder Woman

USA, 2017, 141 min

režie Patty Jenkinsová

scénář Allan Heinberg

hrají Gal Gadotová, Robin Wrightová, Chris Pine aj.