Asi bychom stěží hledali zemi, kde by bylo na výběr z tolika skvělých žánrových animovaných snímků, počinů i seriálů, než je Japonsko. V zemi, kde mají hororové příběhy tradici několika staletí a kde i komiks vychází z pramenů mnoha kreslířských generací, je skutečně velmi malá pravděpodobnost, že bychom nenarazili na autora, který by nám nebyl blízký a jehož tvorba by nás nezměnila z prostého diváka v aktivního fanouška. Fenomenální celovečerní snímky nejznámějších autorů jsou u nás známé dostatečně, ovšem bohatší a pestřejší svět anime by neměl zůstávat opomenut. Dnes si představme jednoho z režisérů nejmladší generace, jehož tým je podepsán pod velmi známými anime...

Zastavení na japonských ostrovech, které jsme v rámci série Mistři animované fantastiky udělali, se sice zdá být dlouhé, ovšem bohatost a tradice příběhů, jež japonští tvůrci tvoří, si to opravdu zaslouží. I po tak dlouhé době, kdy připomínáme jejich žánrové počiny na poli animované tvorby, jsme zdaleka neobsáhli vše, co by se slušelo představit. Snímky, které jsou inspirovány mangou, i ty, ze kterých naopak manga vzešla dodatečně. Ovšem ještě před tím, než ostrovy na čas opustíme, věnujme se dalšímu tvůrci, který je spojen s nejedním zajímavým seriálem. Fanouškům animované fantastiky by tak po Takahiro Ómorim nemělo zůstat neznámé i jméno Hiroši Nagahamy.

Od závažných i hravých žánrových celovečerních filmů z japonských studií jsme se minulý týden přesunuli k dalšímu formátu, který je mezi fanoušky žánrové animované televizní fantastiky značně oblíbený, k televizním seriálům. Tvůrce, jehož profilu se věnujeme, sice nepatří mezi festivalové hvězdy či slavné osobnosti, jeho práce je ovšem populární nejen v Japonsku. Takahiro Ómori tedy sice patří k méně známým režisérům a také k mladší generaci, ale už v první části článku jsme představili tři projekty, které za pozornost rozhodně stojí. Nejen zpracování legendární mangy Haibane, kde spolupracoval s Jošitoši Abem, ale i režie skvělé hororové Hell Girl.

Tradice animovaného filmu je v Japonsku dlouhá a bohatá, a tak se není čemu divit, že nijak neustrnula a my se tak budeme věnovat i současným ostrovním tvůrcům. Slavnou tvorbu velikánů studia Ghibli jsme představovali více jak měsíc, avšak zmíníme-li aktuální dění na scéně japonské animované tvorby, na jejich jména i na jméno studia budeme narážet neustále. Odpočiňme si tedy na chvíli od celovečerních snímků plných zásadních sdělení, festivalových cen i odborných ocenění a představme si jednoho z tvůrců, kteří se věnují především žánrové seriálové tvorbě. Dobrodružství i bezbřehá fantazie chybět nebudou a stejně tak i strhující série, které si vysloužily obrovskou popularitu...

Ačkoliv jsme se věnovali legendárnímu japonskému režisérovi Hayao Miyazakimu i studiu Ghibli takřka měsíc, stále je co připomínat. Zatímco v úvodu jsme psali o prvním ryze autorském projektu, druhá a třetí část profilu se už zcela nesla ve znamení spolupráce s Isao Takahatou a úspěchů značky Ghibli nejen v domácích kinosálech, ale i ve světě. Předposlední částí jsme zmínili i Miyazakiho největší úspěchy, kterými přepsal dějiny anime a jichž dosáhl až v době, kdy se chystal kariéru režiséra ukončit. U filmu nakonec k radosti všech fanoušků zůstal a my si tak můžeme připomenout nejen další velmi úspěšný celovečerní snímek, ale i ty, které natočil v minulých letech.

Zatímco v první části článku věnovaném Hayao Miyazakimu jsme si připomínali především jeho ranou tvorbu, seznámení s Isao Takahatou, rozpory ve studiu Toei Douga a působení na volné noze, v druhé už přišly na řadu počiny, pod kterými se poprvé objevilo jméno studia Ghibli a které svým tvůrcům začaly přinášet řadu úspěchů a ocenění nejen na japonských ostrovech. Miyazakiho jméno se stalo díky Naušice známým ještě před založením studia Ghibli, ale za první snímek vyšlý odtud je považována až Laputa. Ve třetím pokračování se tedy zaměříme na prozatímní vrchol tvorby Hayao Miyazakiho a připomeneme počiny nejznámější a nejoceňovanější...

Po několikatýdenním mapování světa animované fantastiky na japonských ostrovech jsme se minulý pátek poprvé začali věnovat skutečnému velmistru žánru Hayao Miyazakimu. Připomenuli jsme počátky jeho tvůrčího období, které byly poznamenány neklidem i nestabilními poměry v pracovním prostředí, jeho odvážné rozhodnutí opustit bezpečí studia a značný úspěch prvního autorského snímku Naušika z Větrného údolí. A zatímco Naušika okouzlovala celý svět, Hayao Miyazaki společně s dlouholetým přítelem a spolupracovníkem Isao Takahatou založil vlastní studio Ghibli, které si brzy vysloužilo přezdívku Japonské studio Disney...

Poté, co jsme v sérii článků věnované animované fantastice na delší čas zakotvili u břehů japonských ostrovů a poprvé vzpomněli i jméno Ghibli, bylo jen otázkou času, kdy otevřeme profil skutečného velmistra anime. Režiséra, který okouzlil svět svým poetickým stylem a originalitou a který jako první tvůrce anime získal za svou práci Oscara. Ačkoli je pro skalní fanoušky jeho tvorba známá a jeho snímky patří na čestná místa v jejich filmotékách, jméno Hayao Miyazakiho odbýt či snad dokonce opomenout nelze. Ale dříve než se dostaneme k větším a slavnějším titulům, připomeňme si filmové začátky před vznikem studia Ghibli. Nejen tedy natáčení televizních seriálů, ale v neposlední řadě i jeho autorský debut.

Skutečnost je pro mladé lidi příliš pomalá a depresivní, a proto sní o životě ve falešném světě. Myslím, že je to ostudné a nebezpečné. A to je hlavní důvod, proč neuznávám žánr fantasy... Takovou větu bychom rozhodně nečekali od tvůrce, kterému se budeme věnovat v článku o mistrech animované fantastiky, ovšem přesně tak se nechal slyšet jeden z nejvýznamnějších, Isao Takahata. Ačkoli vypustil tak ostrá slova, i v jeho snímcích najdeme prvky fantastiky, které se mísí s japonskou poetikou. A na rozdíl od dříve zmiňovaných patří k prvním velkým tvůrcům a v historii anime je jeho debut dokonce považován za jeden z přelomových snímků.

Dva týdny si představujeme tvorbu japonského scénáristy, režiséra a experimentátora Mamoru Ošiiho, který obohatil nejen svět anime na japonských ostrovech, ale měl vliv i na žánrové počiny na euroamerickém trhu. A zatímco první část článku nás seznámila s jeho počátečními počiny, mezi nimiž rozhodně vyniklo Tenshi no tamago (Angel´s Egg, 1985), v druhé části jsme připomněli především fenomén Ghost in the shell, kterým se inspirovali při tvorbě svých sci-fi například i sourozenci Wachowští. V části třetí se budeme zabývat pozdní tvorbou Mamoru Ošiiho i jeho současnými projekty, které ovšem z jeho anime pouze čerpají. S rozvojem technologií se mu totiž otevřel nový prostor...

Nejen originální nápady a precizní zpracování animace jsou vlastní japonské režii. I v rámci japonské anime se najdou osobnosti, které posouvají vývoj žánru nebo dokonce experimentují s formou vyprávění a technickými postupy. Mamoru Ošii je nadaný tvůrce, jenž v sobě spojuje vše výše zmiňované. S příchodem jeho autorských počinů se ve světě anime objevila rovněž složitá filosofická témata. Natočil snímky nejen hrané, ale i experimentální. V první části našeho profilu jsme se seznámili s počátky jeho tvorby a zmínili i zajímavý snový film Tenshi no tamago (Angel´s Egg, 1985), který mu umožnil cestu k další práci. Svou pouť po jeho filmografii jsme uzavřeli příběhy z žánru mecha...

V minulé části série věnované animované fantastice jsme představili tvorbu mladého japonského režiséra Hirojuki Okiury, který na sebe upozornil debutem Jin-Roh. Akční sci-fi anime z alternativní historie je ale také spojeno se jménem tvůrce, jehož počiny se budeme zabývat v následujících týdnech. Mnoha cenami ověnčeného scenáristu a režiséra Mamoru Ošiiu určitě nebude třeba skalním fanouškům anime představovat, ovšem i v jeho filmografii se najdou díla, které u nás viděla pouze hrstka diváků a stojí za pozornost. Než se tedy zaměříme na jeho nejznámější a nejúspěšnější kusy, připomeňme pozoruhodné začátky i samostatný debut. Mamoru Ošii do světa anime vnesl nejen filosofická témata...

Japonská tradice animované fantastiky má hluboké kořeny. Obliba kreslených příběhů je na těchto ostrovech tak veliká, že o úspěch musí v ostré konkurenci často bojovat i velmi zajímaví tvůrci. Zatímco v minulých částech jsme se věnovali režisérům, kteří vzešli právě z takového prostředí, dnes se zaměříme na jednoho z mladší generace. Ačkoliv není jeho jméno v našich zemích tolik známé, kvalita jeho příběhů i zpracování napovídá, že se jedná nejen o pozoruhodnou osobnost, ale i o možnou vycházející hvězdu japonské animované fantastiky. Hirojuki Okiura má sice za sebou pouze tři režisérské počiny, ovšem upozornil na sebe hned tím prvním...

S prvním japonským režisérem jsme otevřeli svět animované fantastiky, který oplývá nejen bohatostí a žánrovou různorodostí, ale jenž je také skutečně úžasný množstvím motivů i pozoruhodnou vizuální stránkou. Další tvůrce, jemuž se budeme věnovat, nemá sice filmografii příliš bohatou, ovšem jeho význam pro anime a mangu je obrovský. Nejenže pracoval na manze, která získala jako první cenu kritiků Grand Prix Award, proslavil také mangu a anime i za oceánem a pomohl tomuto stylu prosadit se v anglosaském světě. Ačkoliv se to tedy dnes zdá takřka neuvěřitelné, postavení mangy mimo asijské země se změnilo až v osmdesátých letech, kdy na sebe upozornil právě Kacuhiro Ótomo, spisovatel, výtvarník a režisér.

V první části článku jsme se seznámili s ranou tvorbou japonského režiséra, scenáristy a animátora Jošiaki Kawadžiriho, který je pokládán za jednoho z nejoriginálnějších tvůrců anime. Připomněli jsme nejen první snímek Wicked City, jehož temná atmosféra tvůrci otevřela cestu k dalším projektům a jehož příběh poprvé představil nosné prvky pozdějších filmů. Propracované charaktery, silného hlavního hrdinu, temnou atmosféru i syrovost zobrazovaného sexu a násilí. Cyber City a Džúbei a umění ninjutsu potom jen potvrdily kvality režisérovy práce a pomohly Jošiaki Kawadžirimu dostat se mezi nejuznávanější tvůrce anime. I když někteří fanoušci tvrdí, že jeho Džúbei patří mezi nejlepší anime vůbec, někteří jsou toho názoru, že ve svých dalších tvůrčích letech překonal sám sebe.