Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž se pravidelně objevuje na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako devátý nám rozhovor poskytl Pavel Bakič (*1987), jenž vystudoval pražskou anglistiku a literárnímu překladu se profesionálně věnuje deset let. Žánroví čtenáři mohou znát především jeho překlady pro edici Fantastika v nakladatelství Argo (Jeff VanderMeer, Ian Tregillis) a pro Laser-books (William Gibson), má za sebou také dlouhodobou spolupráci s nakladatelstvím Kniha Zlín (Robert Harris, M. J. Hylandová, Nelson DeMille…) Rediguje, příležitostně překládá filmy a zřídka poezii. Žije v nejlépe pojmenované ulici v Praze a pečuje o klíčící avokádovou pecku...

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž se pravidelně objevuje na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako osmá nám rozhovor poskytla Jitka Jindřišková (*1985), která vystudovala historii a norštinu na Masarykově univerzitě. Je na volné noze a svůj čas dělí mezi řadu různorodých aktivit. Věnuje se literárnímu překladu a překladu filmových titulků, jazykovým redakcím a korekturám, výuce norštiny v jazykové škole, je místopředsedkyní kulturního institutu Skandinávský dům, kde má na starosti literární projekt, a spolupracuje s Masarykovým ústavem. V letech 2015 až 2016 koordinovala spolu s Michalem Švecem kampaň #ReadNordic. Žije s přítelem a dvěma morčaty v Praze.

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž se pravidelně objevuje na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako sedmý nám rozhovor poskytl Konstantin Šindelář (*1981), jenž se narodil v Moskvě, ale od svých sedmi let žije v České republice. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Masarykově univerzitě, pracuje v IT firmě a ve volném čase překládá. Začínal jako překladatel z angličtiny, ale později se přeorientoval na překlady ruské fantastické literatury, ať už té starší (Strugačtí, Bulyčov), anebo novodobé (Petrosjanová, Perumov). Většina jeho překladů vyšla u nakladatelství Triton, v posledních letech začíná ale spolupracovat i s dalšími nakladatelstvími. Je ženatý, má tři děti a bydlí v Pozořicích...

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako šestý nám rozhovor poskytl Milan Žáček (*1974), jenž vystudoval anglistiku a hispanistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Specializuje se na překládání fantastických žánrů, především hororu a urban fantasy. Je spojován se subžánrem new weird, však také přeložil většinu z dvaadvaceti titulů ze stejnojmenné edice nakladatelství Laser-books. Mimoto má na kontě rovněž sérii překladů románů o Jeevesovi a asi tři desítky překladů knih pro děti a mládež. Za překlad Miévillova Kolejmoří získal Cenu Akademie SFFH. Je ženatý, má dvě děti a žije v Kroměříži.

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako pátá nám rozhovor poskytla Anna Křivánková (*1982), známá především díky početným překladům populární mangy. Na Karlově univerzitě v Praze nejprve úspěšně završila magisterské studium japanologie a následně získala doktorát z Dějin a kultury zemí Asie a Afriky. Přeložila například mangy Ghost in the Shell (za překlad získala cenu Muriel) či Zápisník smrti, ale také řadu románů z japonského jazyka aj. Podílela se na tvorbě knih Made in Japan a Planeta Nippon. Žije v Praze, v roce 2007 uzavřela registrované partnerství...

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako čtvrtá nám rozhovor poskytla Lucie Bregantová (*1990), což je jméno pro mnoho příznivců fantastiky dosud neznámé, ovšem to se dozajista brzy změní. Vystudovala anglistiku na Masarykově univerzitě, živí se jako redaktorka a překladatelka. Nejraději překládá různé žánry fantastiky a knihy pro děti. Přeložila mimo jiné knihy Všemi dary obdarovaná (2016), Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu (2017) nebo Moje sestra žije na krbové římse (2017). Když zrovna nemá nos zabořený v knize, ráda hraje na ukulele, toulá se po lesích a krotí svou kočičí smečku. Je vdaná a žije v Brně.

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je zajímavý cyklus článků, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako třetí nám rozhovor poskytla Dana Krejčová (*1968), překladatelka známá především díky překladům fantasy románů Davida Gemmella či Stevena Eriksona. Vzděláním doktorka veterinární medicíny, oboru se dnes nevěnuje. První profesionální překlad publikovala v polovině 90. let a záhy začala spolupracovat s nakladatelstvím Návrat, pro které přeložila řadu knih Davida Gemmella či Roberta Jordana. V současnosti spolupracuje především s nakladatelstvím Talpress. Ráda cestuje, chová australské honácké psy a libuje si v (ne)obskurní asijské kinematografii.

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je nový cyklus článků, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako druhý se nám rozhovor uvolil poskytnout Petr Kotrle (*1967), překladatel a dříve i příležitostný recenzent známý především díky překladům románů Roberta Holdstocka a Orsona Scotta Carda. Vzděláním a povoláním geodetik a kartograf, oboru zůstal dodnes věrný. První profesionální překlady publikoval na začátku 90. let a jím přeložené povídky se následně objevovaly na stránkách časopisů Exalticon, F&SF, Ikarie i XB-1. Často spolupracoval s nakladatelstvími Polaris, Návrat a Laser-books, v poslední době rovněž s Argem, Albatrosem a mnoha dalšími...

Tváře překladu aneb Rozhovory překladatele Romana Tilcera s jeho kolegy je nový cyklus rozhovorů, jenž by se měl pravidelně objevovat na webu XB-1 každých čtrnáct dnů. Jako první se poskytnout rozhovor uvolil Jakub Němeček (*1968), překladatel a nakladatel známý především díky produkci svého malého nakladatelství Gnóm! Pracoval v dělnických profesích, později jako sazeč a grafik, v roce 2000 založil spolu s francouzským společníkem komiksové nakladatelství Mot, které přineslo do Čech např. komiksy Padoucnice, Donžon a Pixy. Mot opustil roku 2004. V letech 2007–2013 přeložil pár titulů pro nakladatelství Triton (Farmerová, Nix, Le Guinová, Brin). Od roku 2016 se pokouší vydávat knihy pod vlastní značkou „Gnóm!“

Příznivcům urban fantasy jistě neuniklo, že nakladatelství Host rozjelo v červnu sérii Spálený muž začínajícího britského spisovatele Petera McLeana. Drake, první svazek série, nese název podle hlavního hrdiny – nebo bychom měli spíše říct antihrdiny? Don Drake je diabolista, tedy člověk, který umí vyvolávat démony, a na této schopnosti si postavil živobytí – nechával se najímat jako vrah, co si nešpiní ruce osobně. Ale byť má svoje mouchy, v jádru to není špatný chlap, takže se nakonec rozhodl s touhle prací seknout. Zhruba ve stejnou dobu si ovšem udělal pořádný dluh přímo u šéfa démonického podsvětí a ten ho donutil přijmout ještě jednu zakázku. Při té ovšem Drake nedopatřením zabil malé dítě a od té doby se to s ním veze…

V minulém roce se na českém trhu objevil objemný a po výtvarné i knižní stránce nadmíru přitažlivý komiks Oskar Ed: Můj největší sen, se kterým se čtenářům po dlouhých deseti let výrazněji připomenul Branko Jelinek, aby si vedle zaslouženého zájmu vysloužil i ceny Muriel v kategoriích Nejlepší původní kniha a Nejlepší původní scénář a spolu s tím dle odborné poroty rovněž titul nejzdařilejšího domácího komiksového díla roku 2016. Jelinek je slovenský autor narozený v Banské Štiavnici, absolvoval Školu užitého výtvarnictví v Košicích a grafiku a knižní ilustraci na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a nyní žije v Praze a věnuje se tvorbě rozsáhlých komiksových projektů, které si sám kreslí i píše.