Doba je zlá. Na webech věnovaných fantastice se např. dozvíte, že žánr science fiction je "až na pár výjimek mrtvý a intelektuálně nezajímavý", jinde se zase praví, že když do antologie vložíte téměř polovinu povídek napsaných autorkami, jde o škodlivou hyperkorektnost... Nechci s těmito názory polemizovat, ovšem pokud jsou pravdivé, pak vydávat románový science fiction debut talentované domácí autorky lze od nakladatele v podstatě brát jako pokus o sebevraždu. Přesto se plzeňský Laser-books k takovému činu odhodlal a chystá se publikovat space operu Zpráva z Hádu z pera Edity Dufkové. Jde o knihu nadmíru čtivou a autorka už si své ostruhy vydobyla na povídkové scéně, ale znáte to. Vždyť je to přece jenom pouhá science fiction a navíc od ženy!

Nakladatelství Argo právě vydalo novou knihu dnes už kultovního amerického autora Philipa K. Dicka. Jedná se o jedno z jeho raných, ještě poměrně syrových děl, román Oko na nebi (Eye in the Sky, 1957), ale téma nejednotnosti reality a osobních světů, který si každý sám nese svým životem, je příznačné i pro jeho pozdější tvorbu. V lednovém suchopáru sice není nouze o zajímavé čtení, protože snad nikdo z nás jistě nestihl vstřebat všechny zajímavé tituly, které na nás nakladatelé vychrlili před Vánoci, ale byla by škoda proto přehlédnout jeden z prvních skutečně výraznějších titulů letošní nabídky. Pokud budeme věřit prohlášení nakladatelství Argo, pak jejich ambiciózní a obsáhlá edice věnovaná mistru fantastiky P. K. Dickovi bude pomalu končit. Je čas si ji zkompletovat...

Možná opožděně, ale přece jen vám jménem časopisecké i internetové redakce přeji mnoho zdraví, štěstí a fantastických povídek do roku 2012. Jistě jste si všimli, že jsme si na stránkách XB-1 vybrali týdenní dovolenou. Snad jsme v internetové redakci během těch pár dnů načerpali dostatek sil pro každodenní příspěvky na celý další rok. Je až neuvěřitelné, že už je to více než rok, co jsme narychlo vytvářeli nový časopis a s ním i nový web. Podle čtenářských reakcí to vypadá, že jak časopis, tak i náš web je lepší než byl předtím, což nás samozřejmě velmi těší. V nadcházejícím roce bychom rádi nadále zlepšovali časopis i naše stránky, snad se podaří rozjet elektronické vydání časopisu a rozšířit redakční kruh internetových přispěvatelů.

Režisér Peter Jackson se po King Kongovi a Pevném poutu znovu vrací do své oblíbené Středozemě a k dílu J. R. R. Tolkiena. To jistě není nic, co by vás nějak překvapilo, a novinkou není ani fakt, že půjde o zpracování dětem určené fantasy Hobit, jejíž děj se odehrává před událostmi Pána prstenů. Nijak obsáhlá kniha se dočká hned dvoudílného zpracování ve snímcích The Hobbit: The Unexpected Journey (2012) a The Hobbit: There and Back Again (2013). Diváci se tak znovu setkají s některými starými známými v čele s čarodějem Gandalfem a hobitem Bilbem Pytlíkem. A vrátí se i milášek Prsten v rukou chtivého Gluma... Oproti předloze se objeví i další hrdinové filmové trilogie a bude zajímavé sledovat, jak si s tím scénář poradí.

Komiks je u nás zaplaťpánbů na vzestupu a s ním se větší pozornosti dostává i jeho zasloužilým domácím tvůrcům. Mezi nimi samozřejmě po celá desetiletí dominuje mistr Kája Saudek, jenž se nedávno dočkal reprezentativních vydání svých nejlepších komiksů (Muriel, Lips Tullian) i vlastní výstavy a biografie. Od výstavy je už jen krůček k vlastnímu muzeu a tenhle zázrak se stane už brzy skutečností: Komiksové muzeum Káji Saudka – muzeum, které vás bude bavit – otevírá prostory věnované jedné z nejvýraznějších českých osobností a v nich stálou expozici na adrese Ulice 28. října č. 3,  Praha 1 už 9. prosince (otevírací doba 10:00 – 19:00). Mimo vystavených exponátů si budete moci koupit také reprodukce, plakáty, trička, pohlednice a odznáčky…

Je to už týden, co zemřela celosvětově oblíbená autorka fantastiky Anne McCaffreyová. Narodila se 1. dubna 1926 v Cambridge ve státě Massachusetts a při studiích, jež dokončila v roce 1947, se věnovala slovanským jazykům a literatuře. Svou první žánrovou povídku sice publikovala již v roce 1953, ale fantastice se začala blíže věnovat až ve druhé polovině šedesátých let, kdy publikovala svůj románový debut Restoree (1967), ale především oslnila svými Drakeny z Pernu. Hned první dvojice povídek tohoto cyklu jí za rok 1967 vynesly ceny Hugo a Nebula, což byl úspěch, který se jí posléze bohužel nikdy nepodařilo zopakovat. Přesto se však dokázala hluboce vrýt do paměti snad všech čtenářů fantastiky po celém světě.

Ačkoli mám k literatuře pro mládež vzhledem k svému mírně pokročilému věku nedůvěru, tu a tam se objeví kniha, která je natolik zajímavá, že svou opatrnost překonám. Jednou z nich je bohatě ilustrovaná knížka australského výtvarníka Shauna Tana, jenž patří mezi nejvýraznější umělce nejen ve fantastickém světě, jak nedávno prokázala cena Oskar věnovaná jeho krátkému snímku The Lost Thing. Sbírka patnácti krátkých příběhů je samozřejmě doprovázena barevnými ilustracemi samotného autora, takže nehledě na text, dostává se vám do rukou vlastně i výtvarné album, které rozhodně stojí za pozornost. Vedle sbírky se na knižním trhu objevila rovněž ještě drobnější kniha Eric, která ilustračně rozvíjí jednu z povídek. Doufejme, že se s Tanem setkáme i u jiných příležitostí!

Komiksový scenárista Alan Moore má v nakladatelství BB Art jistě mnoho fanoušků, alespoň tomu nasvědčuje hezká řádka titulů, kterým se dostalo českého vydání. Důležitou roli tu samozřejmě sehrál i fakt, že Moore patří neoddiskutovatelně k nejvýznamnějším komiksovým scenáristům vůbec, ale to nic nemění na faktu, že první Bažináč vydaný v roce 2003 si u nás nevedl prodejně příliš dobře a pokračování z roku 2009 mělo pro změnu už v barvě tento nelichotivý trend zlomit. Zda se tak stalo nebo ne, je těžké odhadnout, každopádně se můžeme co nevidět těšit na třetí knihu o zmutovaném muži z bažin. A dost možná bude platit otřepané do třetice to nejlepší, protože tentokrát přispěchá na pomoc samotný John Constantine alias Hellblazer.

Ivan Adamovič dlouhodobě patří k nejvýznamějším editorům žánru science fiction na českém trhu. Mimo jiné rovněž celkem čtyřikrát obdržel cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu pro nejlepšího redaktora/editora (v letech 1995-1997 a 2002). Některé jeho nejvýznamnější počiny se věnují českým dějinám žánru, ať je to Slovník české literární fantastiky a science fiction, publikace Planeta Eden, spojená se stejnojmennou výstavou, či antologie Vládcové vesmíru s podtitulem Kronika české science fiction od Svatopluka Čecha po Jana Weisse. Také za všechny tyto publikace byl Akademií SFFH oceněn. Nově sestavená antologie Puls nekonečna, tentokrát opatřená podtitulem Kronika české science fiction od Vladimíra Babuly k Alexandru Kramerovi, v tomto trendu jistě hodlá pokračovat...

Báječná obálka Jany Šouflové už na stránkách nakladatelství Straky na vrbě dlouho provokuje všechny příznivce dobrodruha Franty Franty, neohroženého hrdiny série příběhu z pera mistra Leonarda Medka. Pod názvem Dobrodruh 3 - Třetí triarcha se k nám Franta co nevidět opět dostaví a s ním i konec vytoužené dovolené, kterou si náš dobrodruh po odchodu z Libye plánoval. Stejně jako Juraj Červenák v sérii o kapitánu Báthorym, si i Leonard Medek v knižním cyklu o Dobrodruhovi plní sny o klukovské četbě a na výsledku je rozhodně vidět, že si to on a s ním posléze i čtenář nadmíru užívá. Autor nás sice na každé nové dobrodružství nechává dlouho čekat (první svazek série vyšel v roce 2004 a druhý následoval v roce 2008), ale každá z jeho knih s časem přípravy zraje jako víno.

Hollywood je jako továrna na sny náchylná vytvářet adaptace slavných příběhů ve vlnách. A tak si na otázku, proč nenatočit příběh Sněhurky nově a moderně souhlasně odpověděly hned dvě filmová studia a nám se na obzoru rýsuje zajímavý souboj. Ve snímku Snow White and the Huntsman se myslivec ve službách zlé královny nad Sněhurkou smiluje a pomůže jí svrhnout z trůnu kdysi nejkrásnější ženu říše i s jejími zlovolnými kouzly (královnu si s chutí zahrála Charlize Theron). Druhá adaptace láskyplného příběhu snad ani nemůže být odlišnější, pod režijní taktovkou mistra obrazotvornosti Tarsema Singha se chystaný snímek Mirror, Mirror (Zrcadlo, zrcadlo) oblékne do barvitého pohádkového hávu, plného humoru a nadsázky (roli královny si viditelně užila Julie Roberts).

Mít tak stroj času, skočil bych si s Jackem McDevittem na včerejší oběd. Ale nestěžuji si, vždyť i takhle jsem si s ním díky internetu mohl promluvit takřka o čemkoli. Není to tak dávno, co by se mi kvůli řečem o celosvětové virtuální síti většina lidí vysmála, a tak kdoví, třeba se lidstvo jednou dočká i stroje času nebo vesmírných lodí (těch opravdových, s nimiž se dá cestovat třeba i do jiných slunečních soustav, nemluvě o jiných galaxiích). Dnes už jde technologický vývoj kupředu tak rychle, že si člověk ve středním věku připadá občas skoro stejně jako prarodiče v minulém století. Jen na průnik člověka do vesmíru se tak trochu zapomnělo. Prozatím se do něj můžeme vydat alespoň v báječných příbězích jednoho skvělého spisovatele…

Space opery u nás vychází zatraceně málo a je to velká škoda. Ovšem občas se něco vyprahlým čtenářům vesmírných dobrodružství přece jen naskytne. Pro každého z nich máme velmi dobrou zprávu, nakladatelství Plejáda chystá na letošní listopad druhý díl série Tichá válka pod názvem Zahrady slunce. Britský spisovatel Paul McAuley navíc patří mezi nejuznávanější autory současné moderní space opery a svou Tichou válkou poutal velkou pozornost už v době, kdy z ní čtenářům představil pouze útržky ve formě skvělých kratších prací. Nezbývá tak než doufat, že si Zahrady slunce povedou na českém trhu dobře a my se budeme moci těšit na další McAuleyho tituly, kupříkladu na chystaný román In the Mouth of Whale, ve kterém se McAuley pustil do vzdálených končin prostoru i času.

Když se nakladatelství Laser-books pouštělo před devíti lety do vydávání knih s nezlomným Jakubem Vandrovcem v hlavní roli, byl to riskantní krok. Jak bude české publikum odkojené Howardem a Sapkowskim reagovat na fantasy, v níž je hlavním hrdinou věčně se opíjejí buran z vesnice, jenž kosí své nepřátelé nejen mečem či sekerou, ale i hospodářským náčiním? Tenhle risk vyšel nad očekávání a dnes lze říci, že Vandrovec je hned po Zaklínači druhou nejoblíbenější literární postavou polské fantasy i u nás. A nyní přichází na trh prozatím poslední svazek této série... ovšem pokud byste snad měli v očích slzy, nezoufejte, Jakub se jistě vrátí a mezitím se v průběhu příštího roku dočkáme nového vydání beznadějně vyprodané Kroniky Jakuba Vandrovce...

Mistrovská sága Neila Gaimana se řítí do finále – v masivní, více než třistapadesátistránkové knize! Bohové i démoni se střetávají v posledním klání a hraje se o všechno. Do světa smrtelníků vstupují mýtické bytosti a bezohledně jimi manipulují, jen aby dosáhly svých cílů. A nad osudem vládce snů se stahují mraky. Každý čin má své následky… a v dobré víře vykonané dobré skutky přinášejí nezastavitelnou tragédii. Ano, vážení, nakladatelství Crew nám co nevidět konečně vydá devátou knihu ojedinělé komiksové série. Sandman, ač by se to mohlo podle jména zdát, není jedním ze superhrdinů brázdících ulice velkoměsta ve věčném boji za spravedlnost, naopak, jde o postavu mytickou, člena malé skupiny Věčných. Jak se však uzavře jeho osud v jedné ze závěrečných knih série?