V každém čísle časopisu XB-1 se objevuje hned několik ilustrací různých výtvarníků, kteří s námi v některých případech spolupracují po mnoho let. Za tu dobu se jim doma nahromadil značný počet kreseb, a tak nás napadlo poskytnout čtenářům šanci některé z těchto mnohdy opravdu pozoruhodných prací získat v aukci pořádané na stránkách XB-1. Každá z nich se samozřejmě pojí k některé z námi vydaných povídek. Máte tedy jedinečnou šanci získat kousek časopisu XB-1 v originále přímo do vašich domovů. Následující aukce je takovým malým pokusem, zda máte o ilustrace zájem. Dle úspěchu se rozhodneme, zda budeme v aukcích pokračovat i do budoucna. Pokud ano, budeme veškeré podobné akce shromaždovat v sekci menu nazvané Aukce.

Marvelovské universum se nám díky nakladatelství BB/art začíná čím dál více otevírat a díky slušně našlapaným omnibusům máme možnost poznat i něco z marvelovské historie. Tentokrát se díky autorské dvojici Kurt Busiek a George Pérez přeneseme do roku 1998, kdy se oba autoři pokusili přinést svůj jedinečný pohled na legendární tým superhrdinů. Či lépe řečeno, v komiksu se i spolu s týmem Avengers přeneseme do zvláštní verze středověku, do níž jsou hrdinové proti své vůli uvrženi. Téhle zvláštní mise se účastní mimo jiné také populární hrdinové Captain America, Iron Man či Thor a spolu s nimi i pár tradičních nepřátel. Už za rok se s Avengers setkáme i na filmovém plátně, a proto je nejvyšší čas se s nimi seznámit v jejich původní komiksové podobě.

Román Levá ruka boží u nás vyšel dokonce v mezinárodní literární premiéře, tedy ve stejný den jako v ostatních zemích, což je jistě nebývalý počin. Doprovázela ho také poměrně masivní reklamní kampaň, která dávala tušit, že to Knižní klub myslí s fantastickým žánrem opravdu vážně. Jak už to u reklamních kampaní bývá, i tato vyvolala bouřlivé ohlasy mezi fanoušky, kteří zuřivě diskutovali o tom, zda román stojí či nestojí za to. Mnoho nenapověděly ani recenze, buď jak buď, román se dočkal poměrně slušného přijetí a o žádném větším zklamání rozhodně mluvit nelze, ovšem teď je tu druhý díl nazvaný Čtyři poslední věci a troufám si tvrdit, že právě ten napoví, zda se Paul Hoffman zařadí mezi (na českém trhu) oblíbené a žádané autory, nebo ne...

Filmová série Nezvratný osud odstartovala jako příjemně originální horor, v němž se parta teenagerů, která unikla havárii letadla díky varovné vizi jednoho z nich, musela poprat se samotnou smrtí, jež si nenechá něčím takovým pokazit své plány. Jak už to tak v případě úspěchu bývá, následovalo několik dalších pokračování s různými variacemi katastrof a následných smrtelných nehod, jež postihují neplánované přeživší... Zprvu tolik lákavý námět se tak časem odrolil do neustále se opakujícího a ničím zvláštním nepřekvapujícího koloběhu, který se nyní pokusí opět roztočit již pátý díl. Tentokrát unikne smrti parta lidí, jejichž osudem bylo zemřít při zřícení mostu, jenž se rozpadl vinou špatného materiálu. Otázkou je, jak dlouho si smrt nechá svou kořist unikat...

„Mrtví jsou po nějakou dobu hodně osamělí, zmatení, vyděšení. Propast, která je odděluje od živých, je stejně velká jako ta, která odděluje živé od sebe navzájem; nebo nejspíš ještě širší. Toulají se temným městem stejně bezmocně, jak se toulávali městem z kamene, a nakonec si najdou tichou postel a pokoušejí se usnout.“ Ukázka z chystaného románu Poklidné a tiché místo amerického spisovatele Petera S. Beaglea napovídá, že tentokrát bude téma příběhu poměrně ponuré, jak si ostatně prostředí hřbitova, v němž se odehrává, žádá. Přesto se však v tomto nestárnoucím románovém debutu skrývá rovněž naděje a milostný příběh. Výsledkem je vskutku nezapomenutelné dílo jednoho z nejvýraznějších spisovatelů fantastického žánru. Beagle dokazuje, že není jen autorem Posledního jednorožce.

Na druhý díl s Jenny Caseyovou si čtenáři počkali déle, než by jim jistě vyhovovalo, ale hlavní je nakonec fakt, že se vydání druhého románu konečně blíží a my se tak můžeme těšit na další pořádnou science fiction, tentokrát mísící prvky kyberpunku a space opery, v níž ani o akci nebude nouze. První díl byl přijat velmi dobře, zvláště když si uvědomíme, že se jednalo o pouhý rozjezd, přičemž díl prostřední slibuje svižnější děj ve stejně dobrodružném duchu. Přát si lze tedy jediné - aby se na ukončení série nečekalo tak dlouho a snad se to nakladatelství Laser-books podaří. Ostatně knižní řada Moderních děl science fiction by si dozajista zasloužila větší pozornost a doufejme, že se v ní objeví povícero zajímavých titulů (vedle Bearové se uvažuje také o Paulu Melkovi či dalších dílech Jona Courtenaye Grimwooda).

Letos už jsem narazil na pár seznamů od čtenářů, kteří se nejvíc těší na pár vybraných titulů. Nejčastěji se v nich objevují jména jako Dan Simmons či China Miéville. V mém osobním seznamu figuruje i české vydání Malého bratra kanadského spisovatele Coryho Doctorowa, jenž patří mezi nejzajímavější nová jména ve světové science fiction. Doctorow se v něm po několika románech určených dospělému publiku poprvé pokusil o knižní tvorbu pro mládež a výsledkem byl bestseller oceňovaný nejen čtenáří, ale i kritikou. Z několika různých cen, jež se mu dostalo, jmenujme např. Pamětní ceny Johna W. Campbella. Jak už název napovídá, půjde o dystopii, tentokrát ze Spojených států přemrštěně reagujících na teroristickou hrozbu...

Captain America to u nás neměl nikdy moc lehké, není to tak dávno, co byl brán jako symbol prohnilého amerického kapitalismu a i poté na něj bylo nahlíženo jako na výsledek nevábného amerického patriotismu, o který Evropané příliš nestojí. Nicméně s blížícím se filmovým zpracováním vyvstala i u nás chuť a potřeba představit i tohoto slavného komiksového superhrdinu, či ještě lépe řečeno supervojáka, a naštěstí je tu příhodná novodobá verze Eda Brubakera z roku 2004. Ta na rozdíl od předešlé podoby zpracovala proslulý příběh v moderním pojetí a hezky od začátku, což je přesně to, co český čtenář potřebuje a patrně jediné, co může přijmout. A tak tu máme supervojáka stíhaného minulostí, další postavu drcenou svými vnitřními démony...

S nedávným zánikem časopisu Ikarie, jehož místo se pokouší zaujmout nový časopis XB-1, stále ještě čerstvým ohlášením konce slovenského časopisu Fantázia a s nadcházejícím posledním číslem české edice magazínu F&SF čím dál víc přemýšlím o tom, proč se tu téměř zcela přestalo dařit zejména zahraniční SF/F povídce? K nebývale smutné bilanci zaniklých časopisů přidejme fakt, že u nás téměř nevycházejí antologie moderní zahraniční fantastiky. Český čtenář tak pomalu, ale jistě přestává mít možnost sledovat vývoj světové fantastiky, což může mít dle mého názoru značný vliv i na fantastiku domácí, která se v hlavním proudu sice ubírá svým vlastním směrem, přesto se však okrajově vždy nechávala ráda inspirovat.

Pixar. Z „o dost lepší než Disney“ se změnili „v to nejlepší z Disney“ a pořád jim to šlape. Nedávno ohlásili nový projekt, což znamená okamžité zbystření pozornosti celé filmové veřejnosti. Co kutí v Pixaru tentokrát? Ve snímku nazvaném Brave (Odvážná) zavítáme do hájemství slavných legend Skotské vrchoviny (kdo je viděl, nikdy nezapomene). Princezna Merida se utká s tradicemi, osudem a s nejdivočejším zvířetem kraje. Naštěstí je dcera krále Ferguse a královny Elinor nezlomná duše a schopná lučištnice, naprosto odhodlaná najít si svou vlastní cestu životem. Neváhá se vzepřít starým posvátným zvykům trojice zemských lordů MacGuffina, Macintoshe a Dingwalla a o pomoc požádá starou Čarodějnici, ačkoli brzy zjistí, že to patrně nebyl tak dobrý nápad. Jen skutečná odvaha jí pomůže zlomit kruté kouzlo dříve, než bude navěky pozdě…

Včera byly v americkém Seattlu uděleny ceny čtenářů odborného časopisu Locus a nepřinesly snad vůbec žádné překvapení. Ve všech hlavních kategoriích se stal vítězem předem očekávaný favorit a občas ani ne tak po zásluze jako spíše dle dlouhodobé popularity. Kritici českých Cen Akademie SFFH mohou jen závidět, kdyby se o cenách i v USA pokaždé strhla tak nemístná diskuze jak je tomu tradičně u nás, měli by v tomto případě tolik munice k házení „špíny“, že by se snad samou radostí pominuli… Pro méně znalé připomeňme, že ceny Locus patří tradičně mezi nejvýznamnější ocenění na americkém SF/F trhu a udílejí se každoročně už od roku 1971. O vítězích rozhoduje anketa mezi čtenáři uznávaného teoretického časopisu, jenž se věnuje jen a pouze fantastice.

I když se Procházkova nová povídková sbírka honosí přízviskem "profilová", lze ji brát rovněž jako volné pokračování vřele přijatého souboru Totální ztráta rozměru (2003), vždyť obě sbírky mají překvapivě společnou pouze jedinou povídku, což je dobrá zpráva pro všechny, kdo vlastní předchozí svazek příběhů "buldozeru české fantastiky". Ať už je to ale jakkoli, žádný fanoušek české fantastiky by si neměl nechat ujít obsáhlý sborník jedné z autorských legend, zvláště když obsahuje hned tři dříve nevydané práce. Nakladatelství Brokilon nenechalo nic náhodě, obálka výtvarníka Jana Patrika Krásného a grafika Lukáše Tumy vypadá věru lákavě a obsah doplňuje doslov Jiřího Popiolka a autorský medailonek Martina Fajkuse. Už teď je jasné, že tahle kniha vtrhne na domácí scénu s pořádným řevem, jak se na ďábla se jménem JWP sluší...

14. červenec se blíží a s ním i dosavadní vyvrcholení světového fenoménu kolem mladistvého kouzelníka Harryho Pottera - závěr filmové série Harry Potter a Relikvie smrti, část druhá. Po první části, která byla spíše takovým prologem, tedy přichází mohutná finální bitva v Bradavicích a s ním i dramatický souboj Harryho Pottera vy víte s kým... Zůstává otázka, zda se v budoucnu skutečně dočkáme ať už volných či snad dokonce přímých pokračování. Přece jen, navázat na takto úspěšnou látku je velice lákavé. Pokud jde o spisovatelku J. K. Rowlingowou, konečná odpověď ještě zdá se nepadla, přesto lze doufat, že se v budoucnu alespoň vrátí ke psaní. Ve žhavé současnosti se připravuje na spuštění internetových stránek na adrese http://www.pottermore.com/, jež by se mělo odehrát právě dnes, jen za pár hodin...

X-Meni jsou u nás dobře známí nejen díky filmové trilogii, která jako jedna z prvních ukázala, že i komiks z Marvelu může fungovat jako moderní velkofilm, ale i celou řadou komiksů, ať už z řady Komiksových legend, z časopisu Marvel Heroes, nebo z novodobého zpracování New X-Men geniálního scenáristy Granta Morrisona. Ovšem s příchodem nového filmu přichází i nová komiksová řada X-Men: První třída, v níž se už podle názvu podíváme do samých začátků Xavierovy školy pro mutanty a na první třídu zelenáčů ve složení Cyclops, Iceman, Beast, Marvel Girl a Angel, které známe jako ostřílené borce chránící školu budoucnosti. Film se rozhodně povedl a brázdí vody našich kin už delší dobu, teď uvidíme, jestli i komiks od u nás neznámých jmen dokáže být stejně zábavný...

M. John Harrison je dnes vzýván jako hlavní inspirátor hnutí new weird a pravdou je, že jeho Viriconium se jako netradiční dílo na pokraji science fiction a fantasy okořeněné skvělým literárním stylem jako předchůdce new weirdu přímo nabízí. Přitom především původní román Pastelové město (1971) dokáže bezpochyby zaujmout i milovníky klasické fantasy, ovšem postupem času se cyklus od klasické podoby žánru čím dál více vzdaloval... Nakladatelství Laser-books tak maže další velký dluh vůči světové fantastice, souhrnné vydání celého cyklu obsahuje nejen románovou trilogii, ale i doplňující kratší práce a je tak jistě zajímavým střípkem z historie fantastického žánru. Román vychází v omezeném nákladu dvanácti set kusů s předmluvou Neila Gaimana