Herní pecka Dead Space nedávno nabídla natěšeným hráčům svůj druhý díl a ani tentokrát vesmírný horor plný temné atmosféry a brutální akce nikoho nezklamal. Samotná hra začala ve svém prvním dílu v roce 2508 na těžařské lodi USG Ishimura, ovšem v chystaném románu B. K. Evensona: Dead Space - Mučedník se dle anotace podíváme na události, které hře předcházejí. Příchází tak šance odlepit oči od monitoru a chvilku se místo vizuálních orgií spolehnout na vlastní fantazii, která žádné grafické triky nepotřebuje a přesto může být stejně barvitá i děsivá. Výhod je celá řada, nebudete potřebovat žádný nadupaný procesor ani ultradrahou grafickou kartu, všechnu práci zastane řadový lidský hardware, ovšem jak výkonná je ta vaše lidská mašina si musí zkusit každý sám...

Alan Moore to je komiksový scenárista par excellence, však má na svém kontě takové pecky jako Liga výjimečných, Watchmen - Strážci nebo Z pekla. U nás ho tradičně překládá Viktor Janiš a bude tomu tak i u chystaného booku Superman: Co se stalo s Mužem zítřka (pak Viktorovi nadávejte do intelektuálů, když se podepíše i pod symbol komerce a kapitalismu...). Je škoda, že tu Superman nevychází častěji, přece jen dosud jsme se z těch obsáhlejších věcí dočkali dvojdílného Supermana: Pro zítřek. Ovšem to by se do budoucna mělo změnit. V příštím roce se podle nedávno uveřejněného edičního plánu BB Artu dočkáme knih Superman: Red Son (březen), Superman: Secret Origin (srpen) a Superman: Last Son (prosinec). Otázkou zůstává, jak se posléze BB Art vypořádá s převratnými událostmi, které čekají současný DC vesmír...

Skalní fanoušci žánru science fiction ho patrně znají díky románům Náhradníci a Jeden z nás, i když si jich bohužel díky nevhodné vydavatelské strategii všiml jen málokdo. Smith ovšem publikuje i thrillery pod jménem Michael Marshall, tady vám jeho jméno možná připomene román Slamáci, první díl volné trilogie, jenž u nás vyšel před několika lety. Nyní se mu v rámci nové edice Fantastická epocha hodlá věnovat nakladatelství Epocha, které koncem minulého roku vydalo jeho oceněný debutový román Není cesty zpět a má s autorem velké plány. V časopise XB-1 mu nedávno vyšla krátká povídka "Co se stane, když se v noci probudíte" (číslo 3/2011), za kterou si vysloužil svou dosud poslední Cenu britské fantasy. Uvidíme, zda se mu na druhý pokus podaří na českém knižním trhu prorazit...

Richard Podaný prásknul do koní, či v jeho případě spíše do klávesnice, a v poměrně krátkém čase tak v nakladatelství Straky na vrbě vychází jeho  další překlad románu Rogera Zelaznyho (ono taky když dostanete Richardův překlad, redakce vám moc času nezabere, takže není co dlouho řešit). Román Zemřít v Italbaru je volným pokračováním Ostrova mrtvých a sběratelům Zelaznyho díla tak přibyl další zářez na knihovně (rozrůstá se to tedy hezky utěšeně). Pokud Pán Bronec dá, pak se letos dočkáme i nového překladu slavného Pána světla a snad se i Honza Kantůrek brzy vrátí k Amberu. Omlouvám se všem, co neujíždějí na Zelaznyho tvorbě, místy by pro ně tento text mohl být nesrozumitelný, o důvod víc se připojit ke čtenářům nesmrtelného barda. Ani se nenadějete a pochopíte...

Byla to jen otázka času. Přesvědčovací schopnosti dua Miroslav Žamboch a Jiří W. Procházka jsou pověstné a v malém rybníčku české fantastiky se jim podařilo vylovit hezkou sbírku velkých ryb - namátkou Ondřeje Neffa, Vlada Ríšu, Josefa Pecinovského či dámy Karolínu Francovou a Františku Vrbenskou (pravda, s tou je trochu problém, ale snad jde jen o otázku času). A teď si tedy agenta Johna Francise Kováře bere do rukou Vladimír Šlechta a neposílá ho nikam jinam než do svého oblíbeného Pohraničí. Vzít postavu vytvořenou v rámci konceptu "sdíleného světa" a zasadit její příběh do světa tak známého a oblíbeného všemi čtenáři je rozhodně brilantní nápad a mohlo by to do žil projektu nalít pořádnou dávku čerstvé krve. Očekávání jsou tedy vysoká a fanoušci série se jistě nemohou dočkat!

Dan Simmons si u nás vybudoval pověst autora, jehož romány snad ani nemohou nikoho zklamat, přestože má ve zvyku často střídat žánry a témata svých prací. Nakladatelství Plejáda (od Dana Simmonse už u nás vydalo romány Drood a Black Hills) hodlá v červnu tohoto roku vydat autorův nejnovější román Flashback, v němž se po delší době opět vrátil k žánru science fiction. Droga zvaná Flashback zde v těžkých časech ekonomické i politické krize přínáší těžko zkoušeným lidem tolik vytoužený odpočinek při znovuprožití radostných vzpomínek. Místo obsáhlé space opery ze vzdálené budoucnosti tak čekejme spíše realistický obraz našeho světa v roce 2036. Román vznikl na základě i u nás vydané povídky "Vzpomínka" (česky vyšla ve sbírce Láskosmrt).

Letošní rok je na světovém trhu s fantasy ve znamení tří netrpělivě očekávaných pokračování úspěšných sérií. První z nich je nedávné vydání románu Strach moudrého muže od Patricka Rothfusse, který střelhbitě dobyl první místo žebříčku bestsellerů New York Times. Co nevidět by se měl objevit také Tanec s draky G. R. R. Martina, od kterého se nemůže čekat nic menšího, než zopakování Rothfussova úspěchu. A do třetice by se na podzim měla objevit i Zlodějská republika od Scotta Lynche... Ovšem to rozhodně není vše, nakladatelství Orbit hodlá vytáhnout do boje hned se třemi knihami Michaela J. Sullivana. Nejde o nic jiného než o dříve v malonákladu publikovanou šestici knih (Orbit je vydá po dvou v jedné knize) ze série Dobrodružství Ryirya, kterou u nás začalo vydávat nakladatelství Argo.

Asimovova povídka "Nightfall" (1941, česky Soumrak) byla patrně první velmistrovou trefou přímo do černého a po dlouhá léta jeho nejuznávanější kratší prací. V roce 1966 byla organizací SFWA dokonce vyhlášena  za do té doby vůbec nejlepší science fiction povídku. Není tedy divu, že když se objevil nápad rozšířit některé z povídek Isaaca Asimova do románové podoby, padla volba hned napoprvé právě na tento důmyslný příběh z planety věčného slunečního svitu... Nebo alespoň téměř věčného: jednou za více než dva tisíce let nastává Zatmění a s ním i předpovídaný konec světa. Spojení dvou slavných autorů žánru bývá některými zatracováno, ovšem většina čtenářů pokládá  román za mistrovské dílo, však se ho také nakladatelství Laser-books rozhodlo zařadit mezi Mistrovská díla science fiction.

V minulém roce se objevilo hned několik souborů mistra nevýslovných hrůz Howarda Phillipse Lovecrafta. Patrně nejvíc ovšem zabodoval úvodní svazek jeho sebraných Spisů, jenž pod názvem Hrobka vydalo nakladatelství Plus. Po dlouhém čekání se objevila naděje na vydání kompletního díla dodnes obdivovaného zakladatele moderního hororu. Sebrané spisy by dle nakladatelova plánu měly vyjít ve čtyřech svazcích pod jmény Hrobka (příběhy a vize z let 1917-1920), Měsíční močál (1921-1925), Volání Cthulhu (1926-1930) a Stín z času (1931-1935). Nutno přiznat, že i celkové zpracování včetně ilustrací je vkusné a celý cyklus se jistě stane tolik vytouženou ozdobou každého milovníka hrůzostrašné literatury. Doufejme, že se podobné pozornosti dostane i méně známým představitelům hororu.

Když se objevila obálka nového českého vydání Hry o trůny, mnozí z domácích čtenářů neskrývali své zklamání. Některým se mnohem víc líbila původní obálka brožované edice, jiní by zase mnohem raději viděli obálku seriálovou. Pro nakladatelství Talpress jistě nebylo jednoduché zvolit strategii nového vydání, nakonec se rozhodli svěřit jeho podobu slovenské výtvarnici Martině Pilcerové, ačkoli si mohli vybrat mezi spoustou různých zahraničních variant. Výběr je opravdu navýsost bohatý, ale přesto - i v zahraničí se objevili fanoušci série, kterým se žádná z dostupných obálek nelíbí... Namísto prázdných slov, jeden z nich - americký grafik Matt Roeser, přišel se svou originální verzí. A světe div se, jeho obálky jsou zatraceně zdařilé!

Zatímco se na HBO každý týden objevuje další díl všemi napjatě sledovaného seriálu Hra o trůny, vy můžete získat pořádný náskok a přečíst si rovnou druhou část série Píseň ledu a ohně od autora předlohy George R. R. Martina. Román Střet králů nás zavádí do časů, kdy se říše chvěje ve svých základech a o oslabený trůn se zajímá hned několik silných rodů. Po dramatických událostech úvodního svazku sledujeme boj bohatých a mocných Lannisterů proti odhodlaným seveřanům, Starkům. Ovšem nejen oni jsou ve hře o trůny, mohou do ní promluvit také divocí Dothrakové v čele s královnou Daenerys Targaryen, potomkem bývalých vůdců říše. Mezitím se hluboko za zdí stráženou muži noční hlídky pomalu probouzí temné zlo...

Jacka McDevitta měli čtenáři časopisu XB-1 možnost poznat docela nedávno, v květnovém čísle jsme publikovali jeho novelu "Poutníci časem nikdy neumírají" a u té příležitosti ho také v krátkém rozhovoru vyzpovídali.  Samozřejmě jsme se přitom nemohli vyhnout ani zmínce o neohrožené kapitánce Priscille "Hutch" Hutchinsové... Baronet se mezitím nerozpakoval připravit pro nás už čtvrtý díl dnes šestidilné série space oper s Hutch v hlavní roli. Po titulech Motory Boha, Deepsix a Čindi přichází román Omega, v němž se oblíbená hrdinka utká s nebezpečím stejnojmenného všeničícího oblaku putujícího vesmírem. Vzhledem k tomu, že klasické vesmírné science fiction tu vychází čím dál méně, měli by všichni příznivci dobrodružných letů nadsvětelnými rychlostmi pořádně zpozornět.

Simon R. Green se pomalu stává expertem na paranormální fantastiku, v níž se různí hrdinové utkávají se šmejdy z pekla, odlišných dimenzí atd., však to sami dobře znáte. Je třeba uznat, že nakladatelství Polaris s ním drží krok až obdivuhodným způsobem. Z jeho nejúspěšnější série Noční strana nedávno vydali zatím poslední, už jedenácté dobrodružství Johna Taylora, specialisty na ztracené věci a osoby.  Na pátý svazek Tajných dějin Eddieho Drooda si sice budeme muset ještě chvíli počkat, ale to i američtí čtenáři, takže žádný důvod ke smutku. Dalo se tedy čekat, že se Polaris ujme i zcela nové série Hledači duchů, v níž se nám polní agenti Carnackiho institutu snaží udržet duchy hezky od těla. První svazek ponese název Šance pro ducha a vyjít by měl koncem června.

Nejen pro všechny přátele nestárnoucího Amberu spisovatele Rogera Zelaznyho připravila Galerie Nemesis v Praze atraktivní výstavu obrazů českého výtvarníka Tomáše Kučerovského, který opatřil obálky posledního vydání série skvělými ilustracemi. Vernisáž výstavy se koná 9. 6. v 18:00 v Galerii Nemesis (5. května 62, vchod z ulice Lounských). S tvorbou Tomáše Kučerovského se můžete mimo jiné seznámit i na autorových internetových stránkách www.tomaskucerovsky.tk, ovšem rozhodně si nenechte ujít příležitost poznat jeho dílo naživo.

Podpořte svou návštěvou Galerii Nemesis v její snaze seznámit návštěvníky s tvorbou domácích výtvarníků!

O zajímavém projektu městské duchařské fantasy s prvky hororu, kterou neobvyklou metodou napsal kolektiv pěti českých autorek - Karolina Francová, Sanča Fülle, Vilma Kadlečková, Lucie Lukačovičová, Julie Nováková - jsme vás už dříve informovali. Překrásně ilustrovaná kniha bude slavnostně pokřtěna v úterý 31. 5. 2011 v 16:30 hodin v knihkupectví Fantazie na Tylově náměstí 1 (poblíž stanice metra I.P. Pavlova). Každý ze samostatných příběhů knihy je koncipován tak, aby zároveň přispěl i k výstavbě příběhu společného. Každá z autorek se své části zhostila svým svébytným způsobem. S ohledem na to, že dvě z autorek jsou orientalistky, prolínají se celou knížkou barvité odkazy na Orient, především Čínu a Japonsko. Nenechte si ujít netradiční křest nové knihy!