Julii Novákovou znáte především jako autorku science fiction, své kratší práce a články publikuje na stránkách časopisu XB-1, kde poslední dobou překládá rovněž populární články Jasona Sanforda. Pronikla i na zahraniční trh a publikuje mimo jiné v uznávaném online magazínu Clarkesworld. V minulém roce si s úspěchem vyzkoušela sdílený svět dobrodružných příběhů agenta JFK. V roce následujícím se můžeme těšit na její dosud nejambicióznější dílo - space operu Blíženci, která vyjde pod hlavičkou nakladatelství Brokilon jako trilogie v rámci edice Evropská space opera. A aby toho nebylo málo, připravila si pro nás i transhumanistickou antologii Terra nullius. To už je dost důvodů pro rozhovor...

Nakladatelství Comics Centrum tento týden ohlásilo vznik nové komiksové řady nazvané Na přání, která vychází z formátu, o němž v poslední době přemýšlí nejedno menší nakladatelství. Vzhledem k neustále se snižujícím nákladům vydávaných knih, přebujelému knižnímu trhu a distribučním podmínkám (distribuce si za komisní prodej účtuje nezřídka polovinu z výsledné ceny knihy, přičemž neprodané kusy vrací i v poškozeném stavu, prodeje hlásí se zpožděním a peníze zejména menším nakladatelům vyplácejí zdráhavě) jde o postup, jenž zřejmě vyvolá jistou kontroverzi, v důsledku je však vcelku očekávaným, pochopitelným a v budoucnu dost možná i rozšířeným způsobem prodeje.

Oproti roku 2013 jsme v loňském ročníku neohlásili konec časopisu XB-1, což je pro všechny rozhodně příjemná změna a doufejme, že nám to dlouhou dobu vydrží... I český knižní trh s fantastikou nesl jisté známky opatrného zlepšení, nezbývá než doufat, že to není jen nereálný dojem a situaci snad napomohou i změny v daňové politice státu. Na druhou stranu se nakladatelé naučili sázet především na jistotu a až na občasné zázraky (případy Michaela J. Sullivana či Adriana Tchaikovského) nijak neváhají utnout nerentabilní projekty. Dle doposud zveřejněných edičních plánů se zdá, že rok 2015 by mohl pokračovat v jistém vzestupu, ještě předtím se však vraťme k uplynulému roku...

Anglický spisovatel Anthony Ryan patří k těm, co uspěli tak trochu po svém, však má také jeho aktuálně česky vydaný román na obálce pochvalná slova kolegy Michaela J. Sullivana, jenž začínal podobně. Stejně jako kupříkladu Hugh Howey (autor románu Silo) či Matthew Mather (jehož SF román Kyberbouře vyjde v průběhu roku 2015 u Tritonu) uspěl i Ryan nejprve publikováním v elektronické podobě na Amazonu a tak říkajíc na vlastní pěst. V roce 2011 takto vydal první z cyklu kratších noirových SF příběhů a jen o pár měsíců později obsáhlý román Blood Song (česky Píseň krve), s nímž následně zaujal velké nakladatelství, jež mu neváhalo nabídnout smlouvu nejen na tuto knihu, ale rovnou na fantasy trilogii...

Australský výtvarník a spisovatel Shaun Tan je v mém srdci zapsán jako člověk políbený uměleckou múzou a já nekriticky přijímám vše, co se nám od něj dostane. Proslul především jako autor a spolurežisér oscarového krátkometrážního snímku The Lost Thing (Ztracená věc, 2010) a u nás mu vyšla nejprve krátká sbírka ilustrovaných mikropovídek Příběhy z konce předměstí (Tales From Outer Suburbia, česky Kniha Zlín, 2011) doprovázená samostatně vydanou povídkou Erik a o rok později grafický román Nový svět (The Arrival, česky Labyrint, 2012). To vše uvádím hlavně proto, abyste to měli snadnější, až vás popadne neodolatelná touha vrhnout se do hlubin jeho poutavé, snové a přemýšlivé tvorby...

Těžko soudit, kdo je u nově zahájené řady Superman nespoutaný větším autorským tahákem, zda Jim Lee, proslulý dynamickou a nadmíru atraktivní kresbou, či stále ještě neokoukaná hvězda scenáristického nebe Scott Snyder. Osobně mě k novému titulu nakladatelství BB/art přivábil Snyder, jenž sice začínal ve službách Marvelu, záhy však proslul pod hlavičkou konkurenčního giganta DC Comics. Zlákat se patrně nechal šancí vytvořit si vlastní, u nás dobře známou hororovou sérii Americký upír, navíc ve spolupráci s jedním ze svých vzorů Stephenem Kingem. Do vínku pak dostal rovněž nově rozjetého Batmana, jemuž vytvořil skutečně úctyhodného protivníka v podobě Sovího tribunálu...

Psát o Mýtech u příležitosti vydání šesté knihy je nevděčná úloha. Ti, co se s touto neobyčejnou komiksovou sérií už setkali, pravděpodobně na nějaké tlachání v takto pokročilé fázi nečekají a mají knihu už dávno doma a přečtenou. A těm, co o Mýtech dosud přemýšlejí či o nich snad kupodivu neslyšeli, není radno kazit zážitek vyzrazením důležitých skutečností, které právě tento svazek snad více než kterýkoli předchozí přináší. Buď jak buď, je skvělé, že se sérii na českém trhu daří natolik, aby Crew neváhala v jejich dalším vydávání i na příští rok, kdy se opět dočkáme dvou svazků. Aby to tak ale zůstalo, je důležité o cyklu i nadále mluvit a vzhledem k jeho kvalitě a zábavnosti ho i nadále chválit...

Když v roce 1989 začala vycházet komiksová série Vrána od Jamese OʼBarra, zrodila se legenda posílená temným příběhem o autorově umělecké terapii poté, co jeho přítelkyni zabil opilý řidič. Komiks vyšel v mnoha různých překladech a po celém světě se ho prodalo přes tři čtvrtě miliónu výtisků. Následovalo další tragickou nehodou doprovázené filmové zpracování plus jeho několik méně vydařených pokračování, televizní seriál, několik románů a samozřejmě další komiksová pokračování. První z nich vyšlo v roce 1996 pod názvem Mrtvá doba a komiks podle OʼBarrova námětu vytvořil scenárista John Wagner a začínající bulharský výtvarník Alex Maleev jako svou první zahraniční zakázku.

Hned zkraje přiznávám, že jsem se v případě Psích hvězd obával dalšího instantního bestselleru pro masy, ovšem tenhle román si naštěstí vůbec na nic nehraje a jeho největší výhodou je, že to nemá ani trochu zapotřebí. Debutující Peter Heller je srdcem dobrodruh a zkušený světoběžník, který o svých zážitcích a cestách napsal čtyři knihy a řadu článků nejen pro National Geographic, což je na jeho psaní znát v tomto nejlepším slova smyslu. Nejenže je po řemeslné stránce hotovým autorem, ale především může čerpat z vlastních zkušeností a to je pro každého spisovatele doslova k nezaplacení. Psí hvězdy jsou tak pro mě snad nejpříjemnějším překvapením letošní sezóny...

Parcon byla dříve legendární značka. To je sice bez diskuse, ale nostalgické vzpomínání je už dávno překryto nemilosrdnou realitou, a tak se popis mého letošního výletu na Slovensko nebude nést v optimistickém duchu, aniž bych tak snad chtěl jakkoli znevážit příkladnou snahu táhnout tuhle rozvrzanou káru dál. Dnes už je čtení klasické science fiction a fantasy zhusta nahrazeno mediálně mnohem vděčnějšími a exotičtějšími trendy, takže se mezi davy mladých, kteří holdují především fenoménům manga a anime, prodíralo jen pár desítek zpravidla o generaci či dvě starších fandů, kteří působili dojmem, jako by vypadli z nějakého alternativního světa a marně se pokoušeli o návrat.

Něco končí, ale nic nezačíná… Vladimír Šlechta to nazval syndromem současné české fantastiky a mluví o konci starých časů. Podobný pocit uzavírání minulosti je ovšem téměř všudypřítomný a rozhodně se netýká pouze fantastické scény, což by byl ovšem námět pro mnohem obšírnější diskusi. Na zahraniční fantastické scéně se v současnosti probírá rozevírající se propast mezi generacemi a dle mnohých nejde o tak palčivý problém, jak by se snad mohlo na první pohled zdát. Podobně přistupuji k tématu konce starých časů a pokusím se Šlechtově úvaze alespoň zčásti oponovat v jím zvolených bodech. Na druhou stranu mu však v mnohém dávám za pravdu a souhlasím, že něco bezesporu končí...

Pod pojmem „fantastika“ si můžete představit cokoli, co máte z nekonečného světa fantazie nejraději, ať už je to science fiction, fantasy či horor, anebo snad subžánry typu paranormální romance, space opery, historické fantasy či steampunku. Často se mluví o tom, že na fantastiku je stále pohlíženo jako na úpadkový žánr sloužící nevzdělancům jen k úniku před šedivou realitou. Přistupme tedy na onu „únikovou“ tezi za předpokladu, že se někomu opravdu chce z pohodlného domova utéci do dystopických realit, katastrofických scénářů a světů zmítaných magickými kataklyzmaty. Jde přece jen o únik bezpečný za předpokladu, že v pudu sebezáchovy včas zaklapnete knihu...

Komiksové univerzum nakladatelství DC se za ty desítky let od svého vzniku rozvinulo do takové složitosti, že se v něm asi jen málokdo dokáže plně orientovat. Svět zvaný Earth One se v něm počínaje šedesátými léty objevil hned několikrát. S nástupem tzv. nové dvaapadesátky jsme se v roce 2007 dočkali padesáti dvou různých verzí naší Země a na první z nich nyní můžeme zavítat v komiksu Batman: Země jedna. Pokud by se vám tam zalíbilo, můžete si v zahraničním vydání sehnat ještě tamní příběh Supermana, jehož české vydání se dle dostupných zpráv prozatím neplánuje. Není také od věci zmínit, že nový příběh Temného rytíře je relativně uzavřený a volného pokračování se v originále snad dočkáme už příští rok.

Vydat na českém trhu padesát let starý žánrový román je notně riskantní záležitost a nebýt toho, že jde o dílo autora většině fanoušků dobře známého, snad by to dnes už ani nešlo. Naštěstí Roger Zelazny u nás jako spisovatel známý je a díky svému Amberu patří dokonce k těm nejpopulárnějším. A i když v prodejích jen těžko dosáhne čísel Isaaka Asimova či Arthura C. Clarka, přesto se můžeme v posledních letech především díky nakladatelství Straky na vrbě těšit z příjemně narůstajícího počtu jeho knih (k dnešku už jich u nás vyšlo celkem pětatřicet, přičemž množství z nich dokonce několikrát). To je také případ románu Nesmrtelný, jejž někteří z vás mohou znát z jeho prvního vydání z roku 2004 pod názvem Tento Nesmrtelný.

Role nakladatele bývá na knižním trhu často nevděčnou záležitostí a přitom bez nich by žádný knižní trh vůbec neexistoval. S každým vydaným titulem podstupují riskantní krok do neznáma a spoléhají se pouze na jev tak nestálý, jakým je čtenářská přízeň. Robert Pilch, pán a vládce nakladatelství Brokilon, to už moc dobře ví, však se také dlouhá léta šplhal z hlubin dluhů, které občas nakladatelská činnost přináší. Nyní je však opět zpátky v sedle a přináší nám skvělé tituly od řady domácích i zahraničních tvůrců,  z nichž nelze nejmenovat především Juraje Červenáka, Petru Neomillnerovou, Vladimíra Šlechtu či Petra Hetešu. Dnes vám na webu časopisu XB-1 přinášíme obsáhlý rozhovor s tímto předním českým žánrovým nakladatelem.