Americký spisovatel a scenárista, celým jménem Richard Burton Matheson, se narodil 20. února 1926 v Allendale ve státu New Jersey v rodině norských přistěhovalců. Vyrůstal v Brooklynu, studia dokončil v roce 1943 a hned poté narukoval do armády a zúčastnil se bojů 2. světové války jako pěšák, aby později své bojové zkušenosti zúročil v autobiograficky laděném románu. Po válce dokončil v roce 1949 studium žurnalistiky s bakalářským titulem a v roce 1951 se přestěhoval do Kalifornie. Z jeho čtyř dětí je nejznámější Richard Christian Matheson, jenž se rovněž s úspěchem věnuje spisovatelskému řemeslu. Na začátku padesátých let se Matheson rychle prosadil nejen ve fantastice...

Vilma Kadlečková je jednou z nejosobitějších autorek fantastiky na domácí scéně a jako jedna z mála se svými kratšími pracemi uplatnila i na anglo-americkém trhu (její povídky vyšly jak v americkém F&SF, tak i v britském Interzone). Je také poměrně  úspěšnou sběratelkou literárních cen, což jí samozřejmě mezi ostatními autory fantastiky moc přátel nepřineslo... Vyhrávala v Ceně Karla Čapka ještě v době, kdy šlo o nejprestižnější domácí ocenění a v posledních letech zase vítězí v cenách Akademie SFFH. Letos se po letech čekání dočkáme jejího nového románu a rovnou půjde o úvodní díl pozoruhodné pentalogie Mycelium, což je projekt, jenž na sebe ještě před vydáním zaslouženě poutá zvýšenou pozornost...

Nakladatelství BB art se mezi český komiksový lid rozhodlo vrhnout superhrdinskou smetanu z tzv. Nové dvaapadesátky, což je volný překlad naprosto zásadní události, která stihla DC universum v roce 2011. Vlajkovou lodí tohoto proklatě odvážného projektu pak můžeme označit právě supermanský Action Comics, komiksový magazín s tradicí sahající až do třicátých let minulého století! Scénáře se nemohl ujmout nikdo jiný než Grant Morrison, jenž má v rámci DC v poslední době na starosti vždy to nejlepší a nejambicióznější. Vzpomeňme jeho nedávno vydaná alba Batman a syn a Batman R. I. P. či týmovku JLA: Liga spravedlnosti. Jak si ale ostřílený skotský veterán poradil s novou výzvou?

Americký spisovatel Saladin Ahmed ve své tvorbě rozhodně nezapře své arabské předky, ačkoli jeho rodina má i irsko-polské kořeny. Začínal psaním poezie a v posledních několika málo letech publikuje fantasy. Od roku 2009 vydal celkem osm povídek a vzbudil s nimi slušný ohlas, čehož je důkazem opakovaná nominace na Cenu Johna W. Campbella pro nadějného nováčka. Jeho dosud nejznámější povídkou je česky v XB-1 vydané Tajemství chatrče Abdela Jameely. Povídka byla nominována na cenu Nebula a mezi našimi čtenáři si vysloužila poměrně příznivé přijetí. Nyní se k nám prostřednictvím stále docela nového nakladatelství Gorgona dostává autorův románový debut...

Moderní zpracování klasických pohádek jsou v americké literatuře poměrně častým a dodnes oblíbeným jevem. Není tedy divu, že si pohádkové bytosti v příbězích z dnešních dob našly svou cestičku i do komiksu. Americký komiksový scenárista a příležitostný spisovatel Bill Willingham (vedle komiksu je u nás znám rovněž díky povídkám z antologií Jonathana Strahana) nechal pohádkové bytosti uniknout z jejich království a říší postupně podléhajících útokům záhadného Nepřítele na Zemi. Tam si během několika staletí vytvořily uzavřenou komunitu žijící v newyorské čtvrti Mýtově, přičemž nelidské bytosti (rozuměj kupříkladu Tři prasátka atd.) našly útočiště na odlehlé venkovské Farmě.

Když se před dvěma roky objevil na českém trhu první omnibus věnovaný Daredevilovi, doprovázela ho pověst něčeho výjimečného. Mluvilo se o kongeniálním splynutí scénáře Briana Michaela Bendise s bezútěšnou kresbou Alexe Maleeva. O superhrdinském komiksu, který jde pod kůži obvyklým postavičkám v barevných elasťácích. O komiksu, který je spíše o muži pod maskou, než o hrdinovi, jenž brání město před zlem. Ale znáte to, podobných legend se u nás v poslední době urodilo dost a dost, vždy jsou doprovázeny slovy o skvělém scénáři a neméně výborné kresbě. O neskutečném komiksovém prožitku. V případě Daredevila navíc mluví v neprospěch fakt, že jako postava není u nás příliš znám...

Organizace Science Fiction and Fantasy Writers of America (SFWA) ohlásila letošní nominace na cenu Nebula za rok 2012. V pořadí už osmačtyřicátý Víkend cen Nebula proběhne ve dnech 16-19. května v kalifornském San José. Při pohledu na nominace lze konstatovat, že anglo-americkou fantastiku ovládají ženské autorky, což není nikterak překvapivé, ne nadarmo dostávají i na stránkách časopisu XB-1 značný prostor. V průběhu uplynulých několika let vykrystalizovala rovněž trojice silných online periodik ve složení Clarkesworld - Lightspeed - Tor.com, která postupně nahrazuje dříve dominující triumvirát Analog - Asimov’s SF - F&SF, ačkoli ani tato tradiční média samozřejmě nehodlají jen tak vyklidit pole.

Ty nejžánrovější chuťovky vymazlené spolehlivým překladem, zkušenou redakcí a zabalené do atraktivních obálek nejlepších mistrů svého řemesla vám i v roce 2013 přináší nakladatelství Laser-books, které se ne nadarmo stalo dle hlasování Akademie SFFH nejlepším žánrovým nakladatelstvím, a to každý rok v posledních pěti letech! Na začátek letošního ročníku se dočkáte směsi fantasy a science fiction, na své si přijdou fanoušci Star Treku, moderní fantastiky i té nejlepší žánrové klasiky. Samozřejmostí jsou dobře známá jména, ale i ti nejlepší nováčci, pokračování rozjetých sérií, ale i samostatné pecky. Prostě od každého něco a pro každého víc, než si myslíte. Zároveň připomínáme, že ediční plán má ještě hodně daleko do své úplnosti a množství novinek na vás ještě čeká.

Ještě v roce 2010 jsme měli na českém a slovenském trhu čtyři tištěné SF/F časopisy. Dnes už neexistuje ani jeden z nich. Jako první nás ještě v roce 2010 opustil magazín F&SF ve své české edici, ihned poté následovala Ikarie, náš nejstarší časopis, počátkem roku 2011 ohlásila svůj konec slovenská Fantázia a v těchto dnech rozvířila internetové diskuse pro fanoušky zcela nečekaná zpráva o konci Pevnosti. Všechny tyto události spojuje fakt, že přišly neohlášeně. Pokud si otevřete poslední číslo kteréhokoli ze zmíněných časopisů, nečekají vás slova na rozloučenou, ale standardní texty s vírou v další fungování časopisu. Obavy o možný úplný zánik tištěných časopisů na československém trhu jsou tedy na místě a může k tomu dojít velmi rychle a takřka bez varování.

Ročník 2012 byl pro science fiction na českém trhu možná až překvapivě vlídný. Stížnosti na nedostatek kvalitní vědeckofantastické literatury blednou tváří v tvář slušnému počtu pozoruhodných žánrových počinů. Vybrat mezi nimi pouhou desítku zasloužilých reprezentantů byl bezesporu náročný úkol. Posuďte sami, jak se to povedlo. A pokud snad přihodíte vlastní výběr či trefné připomínky, budou rozhodně vítány. Snad nikdo dnes není schopen přečíst celou žánrovou produkci, i kdyby se snad specializoval pouze na science fiction, přesto nám na stránkách XB-1 doufejme nic opravdu důležitého neuniklo. Vše ostatní je jen otázkou vkusu, i když některá jména by snad neměl pominout žádný ryzí SF fanoušek – Miéville, Reynolds, Stephenson, Strahan… až z toho jde hlava kolem.

Šlechtického synka Milese z vlivné rodiny Vorkosiganů vojensko-feudálního zřízení planety Barrayar jsme měli možnost důkladně poznat v celkem deseti knihách a jeho stvořitelka, americká spisovatelka Lois McMaster Bujoldová, nám navíc v dalších dvou románech nabídla příběh jeho rodičů a v dalších dvou si odskočila k různým postavám mimo rodinu. Celková bilance je jednoduše omračující – příběhy z tohoto cyklu si vysloužily čtyřikrát cenu Hugo, dvakrát Nebulu, dvakrát Locuse a celou řadu méně významných ocenění, přičemž nelze zastírat, že jde jen o jakousi akční vesmírnou telenovelu, v níž se autorka vedle zápletky stejnou měrou soustředí i na vztahové peripetie zahrnující romantická vzplanutí a složité rodinné a politické poměry.

Zhruba před měsícem jsme vám nabídli seznam 101 nejlepších SF románů z let 1985-2010, jenž jsme převzali z knihy Science Fiction: The 101 Best Novels 1985-2010 autorské dvojice Damien Broderick & Paul Di Filippo. Kniha nevznikla náhodou, ale navazuje na klasickou publikaci Science Fiction: The 100 Best Novels, An English-Language Selection, 1949-1984 známého britského editora Davida Pringla. Ta samozřejmě nabízí seznam dnes už spíše klasických SF děl, z nichž polovinu známe i z českého překladu. Výběr je pro českého čtenáře zajímavý z mnoha důvodů. Především může sloužit jako dobrý průvodce po klasické angloamerické science fiction, má ovšem i svou vypovídající hodnotu. Vyplývá z něj několik zajímavých skutečností, dle nichž lze alespoň částečně hodnotit český trh s fantastikou.

Dne 15. srpna 2012 zemřel ve věku 87 let americký spisovatel a redaktor Harry Harrison. Už podle jména může i neznalý čtenář odhadovat, že to nebyl právě umělecký tvůrce. Přesto je jeho ztráta pro mnohé čtenáře stejně a ne-li více palčivá jako nedávné úmrtí Raye Bradburyho. Ovšem o Harrisonově smrti se jen těžko doslechnete v televizních relacích a ani novinové deníky mu patrně nevěnují prostor. Harrison byl totiž čistě žánrový spisovatel, navíc razil povětšinou zábavnou formu science fiction a to už od roku 1951, kdy debutoval povídkou „Podzemní potápěč“. Byl to také světoběžník, už ve dvou letech se z rodného Connecticutu přestěhoval do New Yorku a v dospělosti zašel ještě dál, žil krátce v Mexiku, poté v Anglii a Itálii...

Ceny World Fantasy Award budou letos uděleny začátkem listopadu v kanadském Torontu. Už dříve bylo ohlášeno, že ceny za životní zásluhy poputují do rukou George R. R. Martina a Alana Garnera. Českým čtenářům udělají nominace jistě radost, už teď známe některé romány (Buehlmana díky Baronetu, Martina díky Talpressu, King se objeví v Betě) a vcelku brzy se snad setkáme i s většinou povídek (želízko v ohni tu má listopadové číslo XB-1 a samozřejmě neopomenutelná ročenka Jonathana Strahana, k českému vydání se chystá i hororová antologie Kniha hrůz). V kategorii povídkových sbírek pak dostanou čtenáři XB-1 a Strahanových ročenek šanci si přečíst slušnou část skvělého souboru Maureen F. McHughové. Opět se prokazuje, že kvalita si do českého překladu cestu najde...

Literární časopis XB-1 je z velké části věnován původní tvorbě, ať už jde o domácí autory kratších prací, nebo o jejich publicistické a výtvarnické kolegy. Vzhledem k ekonomické situaci na našem trhu zpravidla nejde o profesionály či snad dokonce členy naší malé redakce, ale o nadšené přispěvatele, díky jejichž nepříliš bohatě honorované práci můžeme každý měsíc vycházet. S většinou z nich spolupracujeme dlouhodobě a svou prací uvnitř i mimo časopis si dávno vydobyli nejen důvěru redakce, ale i našich čtenářů. Rádi však uvítáme i práce nováčků a bohužel zejména u nich tu a tam dochází k problémům, když se až příliš přiblíží k ať už známým či méně známým dílům svých kolegů. Každý podobný problém vrhá špatné světlo na kvalitu a snahu všech přispěvatelů našeho časopisu.