Známá spisovatelská dvojice Damien Broderick a Paul di Filippo se v knize 101 Best SF novels from 1985-2010 zamysleli a pečlivě vybrali hned 101 nejlepších románů moderní science fiction (ostatně sám název je hezky vypovídající). Pro český trh to nedopadlo vůbec špatně, v překladu zde vyšlo 40 románů a některé další se připravují (stačí se podívat na úplný chvost seznamu). Objevila se i jména v žánru poměrně neznámá, přiznávám, že jsem dosud neslyšel o autorech jako jsou Rosemary Kirsteinová, Richard Powers či Liz Jensenová. Se zařazením většiny nelze než souhlasit, ovšem jako obvykle se tu skrývá pár diskutabilních titulů (zejména pak fantasy Naomi Novikové). Pro čtenáře SF to však může sloužit jako skvělé doporučení k další četbě...

Jan Hlávka a Míla Linc patří mezi nejvýraznější nové tváře současné fantastiky a jejich tvorbu jistě není třeba představovat (Lince znáte i ze stránek časopisu a Hlávka se na nich ukáže co nevidět). Aktivní jsou ovšem i v jiných oblastech a patří tak k nepřehlédnutelným postavám fantastické scény. Mají toho tedy mnoho společného a v lecčem se jejich názory shodují. Stejně tak se ale v mnoha věcech rozcházejí. Bude tedy zajímavé sledovat, kde a v čem se shodnou či neshodnou v obsáhlé diskusi o současné situaci na českém trhu s fantastikou, kterou jsme pro její rozsah raději rozdělili do dvou článků. Čtenáři internetových stránek časopisu XB-1 pak mají šanci zapojit se a přijít s vlastními názory a postřehy, které budou jistě zajímavým doplňkem...

Jan Hlávka a Míla Linc patří mezi nejvýraznější nové tváře současné fantastiky a jejich tvorbu jistě není třeba představovat (Lince znáte i ze stránek časopisu a Hlávka se na nich ukáže co nevidět). Aktivní jsou ovšem i v jiných oblastech a patří tak k nepřehlédnutelným postavám fantastické scény. Mají toho tedy mnoho společného a v lecčem se jejich názory shodují. Stejně tak se ale v mnoha věcech rozcházejí. Bude tedy zajímavé sledovat, kde a v čem se shodnou či neshodnou v obsáhlé diskusi o současné situaci na českém trhu s fantastikou, kterou jsme pro její rozsah raději rozdělili do dvou článků. Čtenáři internetových stránek časopisu XB-1 pak mají šanci zapojit se a přijít s vlastními názory a postřehy, které budou jistě zajímavým doplňkem...

Současný knižní trh nám v posledních letech dopřál pořádnou vesmírnou jízdu jen sporadicky, letos se však přece jen trochu blýská na časy. Napadají mě knihy Edity Dufkové, Roberta Reeda a snad i Paula Melka, nemluvě o skvělé military sérii od Jacka Campbella. A obrat k lepšímu snad zvěstuje i nový česky vydaný román Alastaira Reynoldse, kterého se dočkáme po šesti (!) letech marného čekání. Pokud je snad mezi námi někdo, kdo nečetl skvělý cyklus o Zmarech, pak odhoďte obavy, tohle je zcela samostatný příběh. A protože si vesmírná fantastika zaslouží své místo na našem trhu, doufám, že se v tom zástupů upírů, vlkodlaků a padlých andělů neztratí. Pro všechny, co mají rádi vesmírná dobrodružství mám radu - kupujte je, jinak si na jejich nedostatek budeme dál stěžovat marně.

Letos Talpress válí, o tom není sporu. Fanouškům už nabídl další díly populárních sérií Charlese Strosse a G. R. R. Martina, rozjel nové cykly Brandona Sandersona a Daniela Foxe (alias Chaze Brenchleyho), čerstvě se blýskl Anatémem od Neala Stephensona a už kutí i poslední (devětatřicátou!) Zeměplochu od Terryho Pratchetta! Teď ještě vydat závěrečný svazek Malazské knihy padlých a přihodit k tomu dalšího Milese Vorkosigana (Cryoburn) i pro méně zfanatizované čtenáře a rozhostí se spokojenost vůkol až do daleka. Tohle je v podání Talpressu prostě nemilosrdný a ničím neomluvitelný útok na neustále se tenčící úspory krizí stíhaných čtenářů! Navíc mám pocit, že si v příštím roce půjde Vlastimír Talaš i pro nějakou tu sošku od Akademie SFFH... Přál bych mu to.

Není třeba zastírat, že zloději, vrazi a podobná pakáž jsou ve fantasy v kurzu. Asi největší díru do světa udělal v poslední době a v téhle neblahé společnosti Scott Lynch se svou fantasy Lži Lockeho Lamory (2006) a jak už to bývá, podobný úspěch přilákal mnohé další. Michael J. Sullivan nechal svou zlodějskou dvojici v zábavné fantasy sérii Dobrodružství Riyria (2008-2012) prožít celou řadu různých dobrodružství. Nájemný vrah Caim se blýskl v neméně čtivé trilogii Shadow Saga (2010-2012) z pera Jona Sprunka (série vyjde u Fantom Printu počínaje příštím rokem). Opomenout bychom neměli ani nadaného anděla smrti Thomase Calea z dvojice románů Paula Hoffmana a takhle by se dalo pokračovat dál a dál. Jedním ze zástupu zlodějů a vrahů je i Rothe...

V září roku 2006 se v klasické komiksové řadě Batman začal odvíjet dnes už legendární příběh pádu temného rytíře. Scenáře se ujal sám Grant Morrison a v příběhu známém jako Batman a syn (sešity č. 655-658 a 663-666) ho doprovázeli výtvarník Andy Kubert a inker Jesse Delperdang. Začíná tak přelomová událost v Batmanově životě, která se dále odvíjí v albech Batman: The Black Glove, Batman R. I. P. a vrcholí Batmanovým návratem skrze čas v albu Batman: The Return of Bruce Wayne. Navíc úzce souvisí s marvelovskou megaudálostí Final Crisis, ve které měl Morrison rovněž prsty. V albu Batman a syn se dočkáme rovněž novely Klaun o půlnoci doprovázené temnými ilustracemi Johna Van Fleeta. BB art se tak konečně pouští do Morrisonova Batmana!

Na český trh přichází románový SF debut nadějného amerického autora Paula Melka, jenž patří mezi nastupující generaci talentovaných mladých tvůrců, z nichž se budou rekrutovat žánrové hvězdy budoucnosti. Svět tohoto románu znají domácí čtenáři díky povídce "Léto se sedmičkou" (Ikarie 12/2008), ačkoli tam se nám dostalo pouze letmého nahlédnutí. Výrazná prvotina si na americkém trhu vedla více než dobře a posléze byla oceněna dvojicí žánrových cen Locus a Cenou Comptona Crooka, což je úspěch, kterého se dočká jen málokterý románový debut. Science fiction je na českém trhu pomalu jako šafránu, zvláště té nikoli čistě komerční, snad se tedy bude Melkovi dařit a neskončí stejně jako řada výrazných jmen, na jejichž nová díla v poslední době marně čekáme...

Chystaného Spider-Mana už vám Martin Paytok na stránkách XB-1 samozřejmě představil. Celá série se po odchodu režiséra Sama Raimiho vrátí znovu na začátek, ale to nemusí být vůbec ke škodě věci (vzpomeňme třeba Batmana, kterému restart pomohl k návratu na pomyslný komiksový trůn). Režisér Marc Webb dosud točil jen pro video a televizi a nový Spidey pro něj tedy bude filmový debut a to hned pěkně ambiciózní, což je sice důvod  k jisté obezřetnosti, zvláště když první trailery nevypadaly kdovíjak skvěle, ovšem minulý týden zveřejněný nový trailer vypadá už o poznání lépe než ty předchozí, a tak se snad konečně můžeme začít trochu těšit. Snímek The Amazing Spider-Man má svou premiéru už 3. července, bylo tedy načase publikum nažhavit něčím lepším než doposud.

Nominace na ceny Locus, jejichž výsledek určuje hlasování čtenářů stejnojmenného odborného časopisu, patří každý rok k tomu nejzajímavějšímu (a tradičně jsou o dost zajímavější než konečné výsledky). Ani čtenáři Locusu nejsou odolní vůči osobním sympatiím, proto jsem také tentokrát své komentáře vedl v podobné rovině (stejně nakonec vyhraje zase Neil Gaiman). Je více než sympatické, že mnohé nominované práce se objeví i v českém vydání (níže recenzovaný Miévillův Ambasadov je v tomto případě něco jako mohutný předvoj). Otázka je, zda je to při současném stavu knižního trhu nadále udržitelné, ale na to nám odpoví až delší čas. Prozatím si můžeme užívat toho, že nakladatelé neztrácejí odvahu a jdou s moderními žánrovými trendy...

Antologie českých editorů jsou vždy vítaným rozptýlením na domácím trhu, však jich také v posledních letech vzniká požehnaně a už delší dobu na celé čáře válcují ty zahraniční. Mezi nejaktivnější české editory patří Michael Bronec, Vlado Ríša či Ondřej Jireš, ale samozřejmě to nejsou jen oni. Milovník fantasy Martin Fajkus se poprvé blýskl úspěšnou antologii Legie nesmrtelných v roce 2006 a o šest let ďábelské přípravy později se vrací antologii temné fantasy, která nese vskutku příhodný název Temné časy. Nejde však o nějakou sžíravou polit-fiction reagující na současný stav politické scény, ale o sbírku domácích (a to včetně Williama Kinga) autorů, kteří si hrají s tímto subžánrem hezky po svém. A nám nezbývá než se těšit...

Zatímco se radikální složka Stoupenců Malazu na Legii rozhoduje, jaké vlastně ponese jméno, přičemž padá jedno veřejnosti nepříliš srozumitelné označení za druhým, dvojice malazských proroků ve složení Stevena Eriksona a Iana C. Esslemonta dále zúročuje probdělé noci strávené zuřivým hraním RPG her. Eriksonův kolega Esslemont to má jako druhý do party v českých překladech těžší, není v lidských silách překládat takovou rychlostí, jakou se Malazská říše rozšiřuje, a tak byl u nás dosud vydán jen úvodní díl Esslemontova doprovodného cyklu. Představovat v zahraničí aktuální čtvrtý svazek série je tak trochu drážděním fanoušků, ale přesto doufáme, že i ti aktuální informace přece jen ocení a naše redakce tak nebude čelit útoku jejich zfanatizovaných hord...

Americký výtvarník a spisovatel, celým jménem Wayne Douglas Barlowe, narodil se 6. ledna 1958 v Glen Cove ve státu New York. Specializuje se na fantastický žánr, zejména na obálky knih a časopisů, ale i na vnitřní ilustrace, spolupracoval i s věhlasnými magazíny jako jsou Life, Time či Newsweek. Jeho manželkou je známá žánrová redaktorka a literární agentka Shawna McCarthyová. Barlowe proslul především díky svým surreálním vyobrazením cizokrajného fantastického života. Spolupracoval rovněž s filmovými tvůrci a podílel se například na vzniku snímků jako Titan A. E., Galaxy Quest, Blade 2, Hellboy, Hellboy 2, Den, kdy se zastavila Země, Avatar nebo na některých dílech filmového Harryho Pottera.

Když jste malé děcko, máte v jednom kuse nepříliš uvážená přání, jejichž důsledky si ani neumíte představit. Tak jako malý John, který si v dětství přál, aby jeho milovaný plyšový méďa ožil a mohl mluvit... Teď už je John v podání Markyho Walhberga dospělý chlap a z jeho Teddyho je dospělý plyšák. Táhnou to spolu řadu let, ovšem John už má nejvyšší čas najít si tu pravou (zde v podání Mily Kunis) a ta nemusí mít pro jeho poněkud zhýralého kámoše takové pochopení (ženský vůbec chlapy nechápou, ale za to nutí chlapy za každou cenu pochopit je, znáte to). Na řadu tak snad příjde řada vcelku zajímavým a díky plyšovému charakteru Teda neotřelým způsobem podaných scén, u kterých nemusíte přemýšlet, protože tohle není žádná fiktivní sociální studie, ale nenáročná zábavná komedie s plyšákem...

Něco končí, něco začíná. To je stará pravda, kterou Andrzej Sapkowski zpopularizoval i mezi čtenáři fantasy. Na poslední díl nové brožované edice Zaklínače si sice čtenáři museli trochu počkat, ale přesto se všech sedm dílů na trhu objevilo v rekordním čase. S obálkami Mišo Ivana vypadá výsledek rozhodně nad očekávání, prostě radost si knihy vzít do ruky a dost možná by jim slušela i nějaká sběratelská krabice. Nakladatelství Leonardo navíc spolu se sedmým dílem přichází i s dotiskem už vyprodaného dílu prvního, což znamená, že celá série by měla být alespoň v brožovaném vydání k dostání u všech dobrých knihkupců. Teď už jen zbývá zkompletovat také vázané vydání, zejména pak vydat palčivě očekávaný sedmý díl vázané edice, který se snad v dohledné době konečně objeví...