Hilda je fenomén, který nakladatelství Paseka pomohl rozjet více než slušně se rozvíjející řadu komiksů nejen pro dívky a chlapce. Stačí vzpomenout série jako Záleskautky, Ms. Marvel či dobrodružnou fantasy Amulet a dodat, že pokud sháníte příběhy, které by vaše děti přiměly vstát od počítačů a trávit vzácné chvíle při čtení, pak jsou Hilda a spol rozhodně favority. Hilda má tu výhodu, že dokáže zaujmout patrně nejširší publikum z výše jmenovaných, což dokazuje i fakt, že jsme se ještě před vytouženě očekávaným čtvrtým komiksovým albem dočkali seriálové adaptace od Netflixu a dokonce i knižní řady s odvážnou dívkou v hlavní roli. Marná sláva, její komiksy jsou však stále na prvním místě, jak dokazuje i naše ukázka...

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a bude se zde opět objevovat každých čtrnáct dnů. Jako čtrnáctý nám rozhovor poskytl Robert Tschorn. Narodil roku 1974 v Praze, dnes žije na jejím okraji a v Teplé. Během studia angličtiny a lingvistiky na FF UK navštěvoval překladatelské semináře Martina Hilského, Františka Fröhlicha a Zdeňka Hrona. Začínal překlady fantastiky, především pro časopis Ikarie či nakladatelství Laser a Triton, jmenujme třeba romány Philipa K. Dicka, ... o psu nemluvě Connie Willisové nebo Nežádoucí efekt Christophera M. Priesta. Pro nakladatelství Argo přeložil tři knihy Irvina Welshe...

Propracovaný a zábavný herní systém je jedním ze základních stavebních kamenů každé dobré deskové hry. Stejně významnou pozici, na níž je v posledních letech kladen stále větší důraz, zastává kvalitní vizuální zpracování. Ilustrace a grafická úprava hry Euthia: Torment of Resurrection připravené k vydání začátkem roku 2020 jsou z velké části dílem Ivety Doležalové, která není v herním průmyslu žádným nováčkem. Mimo jiné se podílela na tvorbě dvourozměrné kyberpunkové hry Dex, v uplynulých letech organizovala Indie Expo sekci na Game Developers Session a spolupracuje na pořádání uměleckých workshopů Carbon Black ve Štýrském Hradci.

V prostorách kladenského kina Sokol se od 27. do 29. září uskuteční již třetí ročník herního festivalu nazvaného příznačně Herní čas. Akce je určena všem hráčům bez rozdílu věku, zkušeností a vyznání, na své si tedy přijdou fanoušci her deskových, válečných, únikových a samozřejmě také počítačových. Do programové nabídky se dostaly hned tři události spojené s turnajovým děním ve světě Warhammeru, zvláštní prostor bude věnován karetní hře Keyforge a v neposlední řadě se zde bude v průběhu sobotního odpoledne poprvé veřejně ukazovat nová edice deskové hry Euthia s podtitulem Torment of Resurrection. Termín vydání se pomalu blíží, je stanoven na první čtvrtletí příštího roku, a fanoušci deskových (i jiných) RPG by si příležitost k bližšímu prozkoumání Euthie neměli nechat ujít…

Čekání na druhou kapitolu nečinilo naštěstí dlouhých dvacet sedm let nutných k rekonvalescenci napudrované zrůdy s krvavým úsměvem. To představené v roce 2017 Andy Muschiettim uspělo na všech frontách a fanoušci s ohlodanými nehty očekávali příchod druhého dílu. Nenašel se snad nikdo, kdo by zestárlému klubu lůzrů nepřál úspěch, a to i navzdory tomu, že část s dospěláky v předloze Stephena Kinga nedosahuje takových kvalit jako ta dětská. Jedno je jisté, režisér s Pennywisem ještě neskončil. Nechal se slyšet, že chystá cosi, co by se dalo nazvat „Super Ultimate Director´s Cut“, což prakticky znamená, že oba filmy sloučí do jednoho celku a dějově je do sebe zasune jako obří filmové puzzle, jehož příběh s dětmi a dospělými se bude odvíjet stejným způsobem, jak je známe z knihy. Úctyhodné, že? Jak si vlastně zatím ještě samostatná Kapitola 2 vede?

Dnes se podíváme na fenomén jménem This War of Mine a kromě základní deskové hry i na aktuální rozšíření Příběhy města sutin. Původně se jednalo se o válečnou počítačovou plošinovku inspirovanou obléháním Sarajeva během války v Bosně a Hercegovině. Hra se stala oblíbenou díky své originalitě, jednoduchému ovládání a vysoké herní obtížnosti. Hrdiny nejsou zkušení vojáci, ale jsou jimi naopak obyčejní civilisté vyhlížející v rozbombardovaných domovech vytoužený konec války. Najdete mezi nimi učitele matematiky, advokáty, ale třeba i bezdomovce. Prostě normální lidi se vším všudy, především ale se svými dobrými i špatnými vlastnostmi a co je nejdůležitější, i se svou křehkou smrtelností...

Třináctka je prý nešťastné číslo. Ale my se nebojíme. Na pověry totiž nevěříme. Kromě černých koček, žebříků, rozbitých zrcadel, chemtrails a pátku třináctého. Naštěstí CONiáš bude v sobotu 21. 9. 2019. A pevně doufáme, že vy u toho budete s námi. A co jsme pro vás přichystali? Pozveme zase ty nejlepší přednášející. Pečlivě je vybíráme, takže se nedostane na každého. Bude to jako sprint na sto metrů. Čekají vás skvělí vypravěči – Františka Vrbenská, Karel Sikar Doležal, Lucie Lukačovičová, Vlado Ríša, Kristina Haidengerová, Pavel Renčín, Hanina Veselá, Leonard Medek a mnozí další. Kromě toho představíme další zajímavé projekty (třeba Krotitele draků), odhalíme nějaké novinky (třeba co se děje v Akademii SFFH)...

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a bude se zde opět objevovat každých čtrnáct dnů. Jako dvanáctá nám rozhovor poskytla Marie Voslářová (nar. 1985) vystudovala švédštinu a překladatelství/tlumočnictví – němčinu v Praze. Nepovažuje se za vyhraněnou fanynku fantastiky, i když autoři jako J.R.R. Tolkien, Terry Pratchett a další ji ve své době hodně ovlivnili. Totéž ale platí i třeba o beatnicích. Nejraději čte a překládá zkrátka dobré texty. Ze švédštiny přeložila desetidílnou fantasy sérii pro děti PAX Åsy Larssonové a Ingely Korsellové, z norštiny pak dětskou sérii o Wiliamu Wentonovi od Bobbieho Peerse...

Prázdniny jsou fuč! To je asi vyděsil Pennywise, který každou chvílí vystrčí svoje pudrem vybělené tesáky. Kromě pokračování hororové pecky nás čeká i záplava dalších snímků. Tak například Rambo se vrací s vráskami kolem očí a s výbušnými šípy i nabroušeným žabykuchem, aby prolil svou Poslední krev. Naopak v etiketě nás proškolí Panství Downton a s ním spojené osudy prominentní rodiny Crawleyů na počátku 20. století. Český film, který momentálně sklízí chválu v zahraničí, nese název Nabarvené ptáče Václava Morhoula. Předlohou mu byla kniha Jerzy Kosinskiho nahlížející na krutosti války z pohledu malého židovského chlapce. Ale popravdě, nezajímá vás spíš fantastika?

Talbotova komiksová série Grandville patří mezi těch pár steampunkových klenotů, kterým se dostalo pozornosti českých nakladatelů, v tomto případě pražského Comics Centra, které pentalogii nedávno zakončilo novým dílem s podtitulem Force Majeure. Jde opět o publikaci vydanou v krásné úpravě, která bude ozdobou knihovny každého, kdo má rád poctivé detektivní příběhy okořeněné fantastikou a spoustou akce. Autor opět přitvrdil na vážnosti témat, nadále prohlubuje vztahy mezi postavami a současně graduje hlavní zápletku v zajímavě pojatém světě. Detektiv Le Brock řeší nový případ, zatímco kolem zuří nelítostná válka gangů. A protože i poctivý policista se občas může vinou nečekaných okolností...

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a bude se zde opět objevovat každých čtrnáct dnů. Jako dvanáctá nám rozhovor poskytla Dominika Křesťanová (nar. 1966), která vystudovala moderní filologii, obor angličtina-norština a překládá především irskou, anglickou a americkou beletrii. V minulosti pracovala též v redakci Readers' Digest a jako učitelka anglického jazyka na střední škole. Její překladatelské dílo je obsáhlé a do fantastického žánru zavítala například Peakovým Gormenghastem, Pullmanovou trilogií Jeho temné esence či obsáhlými romány Střet králů a Tanec s draky, které patří mezi nové překlady celosvětově oblíbené Písně ledu a ohně od George R. R. Martina.

Letos potřetí a zdaleka ne naposledy se studio Disney přihlásilo s dalším hraným remakem jedné ze svých animovaných klasik. V případě Lvího krále se jedná dokonce o klasiku z těch největších. Režisér Jon Favreau oblékl do líbivého a ve všech směrech dotaženého digitálního kabátku už Knihu džunglí a jeho přístup se evidentně osvědčil, protože studio Disney obvykle svěřuje jednotlivé kousky svého pokladu pokaždé jinému režisérovi, avšak u Lvího krále vsadilo na jistotu. V těchto dnech je již zřejmé, že toto rozhodnutí bylo minimálně po komerční stránce trefou do černého a že film zdaleka překonal svého předchůdce (což ovšem při různých přepočtech zároveň není ani zdaleka pravda). Bylo ale vůbec možné udělat nějakou chybu?

Česká spisovatelská scéna se v oblasti fantastiky neustále rozpíná, nejenže se objevují nová jména a talenty, ale růžky vystrkují i už zavedenější autoři, mezi něž se Petra Slováková se svými třemi předchozími knihami může směle řadit. Společně se svojí povídkovou tvorbou se dosud víceméně věnovala steampunku, se Střípky času však poněkud ukročila stranou – tentokrát čtenářům nabízí čistokrevnou young adult fantasy, přímo ideální na letní pohodové čtení. Jana má nadání cestovat v čase. Využívá ho však ne zcela vhodným způsobem. Cestuje časem do minulosti, kde krade starožitnosti, a v současnosti je prodává. Jenže cestovat v čase nelze jen tak. Jana svými krádežemi čím dál víc zasahuje do minulosti a mění tak časovou kontinuitu.

Možná si ještě vzpomenete na přehled seriálů startujících v první polovině roku. Byl to celkem zoufalý pohled a vlastně se ani nebylo čemu divit. Pro všechny účastníky televizního a streamovacího kolotoče je mnohem výhodnější nasazovat další a další řady zavedených seriálů namísto vymýšlení a nákupu zcela nových značek. Dokonce i málo pravděpodobný Teror přijde na podzim s druhou sezónou. Navíc tu byla Hra o trůny společně s Černobylem, kvůli nimž se aktivovala média, od kterých bychom to normálně nečekali. Podzim se nese v duchu pořádného nadechnutí a zaplnění dočasně vyklizeného prostoru. Nyní nás musí nové seriály už jen přesvědčit o své kvalitě…

Tváře překladu aneb Rozhovory s překladateli je zajímavý cyklus článků, jenž se po úspěšném prvním kole znovu vrací na web XB-1 a bude se zde opět objevovat každých čtrnáct dnů. Jako jedenáctý nám rozhovor poskytl Milan Pohl (nar. 1982), jenž k fantastice přilnul na základní škole, když mu učitelka na suplované hodině pustila Star Wars. První sci-fi povídky začal psát kolem svých dvaceti let (vítězství v soutěži O Stříbřitělesklý halmochron 2003, finále soutěže Ikaros), pak se zaměřil především na překladatelskou činnost. Do češtiny převedl kolem třiceti knih Star Wars, Bennettovo Město schodů či Všechny ptáky na nebi Charlie Jane Andersové, podílel se na překladu a dramaturgii seriálu Firefly. Kromě literární a filmové fantastiky...