Mohlo by se zdát, že na herním trhu panuje relativní klid, což platí vždy po podzimním a především vánočním shonu. Herní společnosti se ovšem v tomto čase zvolna nadechují k mnoha oznámením, dokončovacím pracím a finálním testováním nových her. Jedním z míst, kde jsou i v tuto dobu hry k nezastavení, je crowdfundingový server Kickstarter, jenž se stává nadmíru oblíbeným způsobem financování pro stále větší počet malých studií a nezávislých tvůrců. Ovšem Kickstarter si pro tentokrát necháme na samotný závěr a nejprve vám prozradíme, co vzniká v myslích známých tvůrců a které filmové a televizní fenomény se už brzy dočkají i své herní podoby...

Přiznávám, že na málokterou českou fantasy knihu z poslední doby jsem byl tak zvědavý jako na knižní debut Jany Šouflové. Mezi příznivci fantastiky populární ilustrátorka vytvořila obálky pro několik desítek nejen žánrových knih a s její tvorbou se poměrně často setkáváme především díky nakladatelství Straky na vrbě (například romány Stín modrého býka, Vítr v piniích či Mrtví muži netančí, abych jmenoval několik mých oblíbených). Její povídku ze sborníku Klášter slasti si bohužel vybavuji jen matně, přestože se mi celkem líbila. Své nejnovější dílo zasadila na středověký most uprostřed Londýna a s láskou vykreslené prostředí zde tvoří příhodné podhoubí pro zajímavé příběhy...

Letošní PragoFFest nabídl skutečně širokou škálu aktivit. Chtěli byste si vyzkoušet, zda rozpoznáte komunikaci s člověkem od softwaru, a poslechnout si přednášku od světového odborníka na práci a odkaz Alana Turinga? Dozvědět se pravdu a mýty o ebole? Zahrát si zajímavé deskovky? Pokochat se pohledem na precizně připravené kostýmy? Z mého pohledu už tradičně vítězil především vědecko-technický program, který přinesl i několik zajímavých nápadů k uskutečnění na Festivalu fantazie. Zdá se, že vědecká linie bude ještě čím dál tím lepší. A kromě programových linií bylo tradičně příjemné posezení s novými i starými přáteli v čajovně nebo u stolu nad zajímavou hrou.

Zdeněk Jukl začínal své první příběhy psát ve dvaceti letech po nákupu prvního počítače. Prvotním impulsem byla snaha vykreslit oblíbené draky i jinak než v obvyklé záporné roli, však se také veřejně poprvé objevily na internetových stránkách věnovaných právě drakům. Tam se mu také dostalo prvních čtenářských reakcí a pomoci od přátel, což ho v psaní posunulo o něco dál. Po dlouhém přemlouvání se tak odhodlal poslat svou povídku do zavedené literární soutěže O nejlepší fantasy, kde s povídkou Horší než smrt vyhrál a stal se nejen Rytířem řádu fantasy, ale i Nositelem meče. Meč korunoval jeho sbírku středověkých chladných zbraní a dodal mu odvahu ke vzniku debutové knihy...

Na internetu najdete celou řadu krátkých, pravidelně publikovaných stripů reagujících povětšinou na aktuální dění ve společnosti a politice. Ve spolupráci s Romanem Bílkem, častým přispěvatelem na našich stránkách, v roli scenáristy a kreslířkou Petrou Kulagovou jsme se také pustili do podobného projektu, který vám budeme i nadále pravidelně předkládat. Objevuje se každých čtrnáct dní, držte tedy palce tvůrcům, aby to nejen vydrželi, ale především byli vždy vtipní a plni energie. Doufáme, že se vám Kritik líbí a vždy se na něj budete těšit. Těšíme se rovněž na vaše případné komentáře, připomínky a veškeré další reakce na náš periodicky publikovaný krátký komiks...

Minulý týden jsme v naší sérii článků poprvé zmínili loutkovou animaci a představili Wladyslawa Starewicze, který je některými prameny uváděn jako duchovní otec této filmové techniky. Ovšem i když jsou stříbrná plátna plná 3D animace a speciálních efektů, stále zůstává živá i tradice umění loutkářského. Možná je masivní produkcí velikých studií vytlačována, ale rozhodně nevymizela. Dalším mistrem, kterého si představíme, není tvůrce, který by měl za sebou obsáhlou filmografii, dokonce za svou dosavadní kariéru natočil pouze jediný animovaný žánrový film, ovšem i tak se sluší ho představit. Umění Anderse Rønnow-Klarlunda totiž dává tušit, že se jedná o zajímavého a talentovaného režiséra.

Nakladatelství Crew si pro své čtenáře koncem minulého roku připravilo netrpělivě očekávané souborné vydání legendární Kasty Metabaronů, série komiksových SF příběhů, které otřásly nejen evropskou scénou, ale celým světem, přes který se převalily jako vlna. A není se co divit, vždyť pod scénářem je podepsán Alejandro Jodorowsky, autor uznávaného Incalu, a nanejvýš zdatně mu sekunduje argentinský kreslíř Juan Giménez. Kasta Metabaronů vyšla zcela po právu v rámci edice Mistrovská díla evropského komiksu (MDEK), a zařadila se tak po bok Incalu, Arzacha, Blacksada a dalším. Dle očekávání sklízí mnohem větší uznání, než původní vydání úvodního dílu pod hlavičkou Egmontu.

Americký výtvarník Dan Dos Santos vtrhnul na fantastickou scénu poprvé na přelomu tisíciletí. A dnes, přestože mu ještě není ani čtyřicet, patří k vůdčím osobnostem žánru a může se pochlubit řadou mezinárodních ocenění včetně Chesley Award, zlaté a stříbrné medaile ze soutěže Spectrum a pěti nominacemi na cenu Hugo. Jeho kariéru nelze nazvat jinak než ukázkovou, neboť cestu výtvarníka měl nalajnovanou, jako když střelí, od dětských let až do současnosti. Dos Santos je synonymem moderní americké ilustrace, která však zároveň silně čerpá z letité tradice. Najdeme ho všude skrz naskrz fantastikou, u science fiction, fantasy i u komiksů, ale jeho doménou se za poslední roky stala městská fantasy.

Počítače, chytré mobily nebo tablety jsou dnes pomalu samozřejmostí, ačkoliv před několika lety se nám o takto výkonných zařízeních v našich kapsách ani nesnilo. Technologický rozmach se dotýká všech odvětví a částí našeho života a společenské hry nejsou výjimkou. Není to zase tak dlouho, co se začaly objevovat první snahy o převedení karetních her na monitory počítačů, herních konzolí a mobilních zařízení. Jak si dnes stojí a jaká je jejich budoucnost? Před nedávnem nabízela služba Humble Bundle balíček různých karetních her na PC za velmi nízkou cenu a s možností podpořit charitu. Proč tedy nevyzkoušet rozdíl oproti fyzickým kartám a nepodívat se na posun v tomto žánru?

Simon R. Green u nás rozhodně není neznámým spisovatelem. S jeho romány se pravděpodobně setkal každý čtenář fantastiky, ať už jako čitatel nebo když zahlédl některou z obálek jeho mnoha cyklů. Po skončení série knih z Noční strany jsou ještě stále nedokončené cykly Hledači duchů a Tajné dějiny, ale i když zapadají do autorova standardu, nedosáhly oblíbenosti předchozích. Těžko říct, jestli je to celkovou provařeností témat nebo neustálým opakováním stejného příběhového schématu. Po letech se autor vrátil tzv. ke svým kořenům knihou navazující na nejstarší a dodnes nejspíš také i nejpopulárnější série Lesní království a Jestřáb & Rybářka...

Nakladatelství Brokilon si po dobu své existence střídavě prochází chudšími i bohatšími ročníky. Rok 2014 znamenal pro čtenáře - alespoň pokud jde o výsledný počet vydaných titulů - jedno velké zklamání, ovšem letos by si dle bohatého edičního plánu, v němž není nouze o příjemná překvapení, rozhodně měli spravit chuť. Při pohledu na odvážné plány nezbývá než litovat ostatní nakladatelství, pro která už v kapsách fanoušků zejména domácí fantastiky nezbude zrovna moc financí. Nakladatel Robert Pilch věří, že všechno stihne, a zatím vše běží podle plánu... I v tak rušném programu si pro nás našel trochu času na krátký, ale jak pevně věříme přesto zajímavý rozhovor.

V Rusku narozená Američanka Ayn Randová (1905-1982) patří k těm filosofům, kteří své myšlenky formulovali pomocí beletrie. Platí to jak pro bestseller Zdroj (The Fountainhead, 1943) tak především i pro její poslední prozaické dílo, více než tisíc stran dlouhý opus Atlasova vzpoura (Atlas Shrugged, 1957), který lze považovat za jakousi sumu objektivismu, myšlenkového směru, jehož byla Randová autorem a celoživotním propagátorem. Rozsáhlý román je skutečně především nosičem idejí, polopatickou ilustrací filosofického a etického systému, který čtenáři předkládá. I přes tuto skutečnost ale jistě nelze ignorovat literární stránku díla, následující řádky budou pokusem o zamyšlení se především nad tímto aspektem...

Slavný a nesmrtelný Doctor Who, v našich zeměpisných šířkách známý rovněž jako Pán času, se ve svém už druhém románovém příběhu z nakladatelství Jota znovu utká se zdánlivě mírumilovnými Daleky. Nový románový příběh tentokrát nenapsal nikdo jiný než Nicholas Briggs, britský herec a spisovatel nerozlučně spjatý s doktorovým světem už od osmdesátých let. Whoviáni ho znají nejlépe právě coby hlas doktorových úhlavních nepřátel – Daleků. Fenomén Doctora Who u nás začíná sílit a už nyní je jasné, že se dočkáme dalších knižních dobrodružství. Novinka vyšla tento týden a pokud už ji snad nemáte ve svých rukou, přinášíme vám jako obvykle obsáhlou ukázku...

Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, tradice žánrového animovaného filmu sahá až k počátkům kinematografie a přežila nejen jedno století, ale v Evropě dokonce i několik politických režimů. Ovšem ani počiny vytvořené takřka před sto lety neztrácejí na kouzle a svou atmosférou často předčí ty, které byly vytvořeny v současnosti s pomocí moderní trikové technologie. Průkopníci animovaných příběhů v těchto dobách nezřídka připomínali spíše vynálezce a jejich tvůrčí schopnosti musely zahrnovat i velkou dávku znalostí filmové techniky. V dnešním článku se budeme věnovat jednomu z prvních evropských tvůrců Wladyslawu Starewiczovi, scenáristovi, kameramanovi, režisérovi a duchovnímu otci loutkové animace...

Novinka vydavatelství Comics Centrum, edice Na přání, má mezi čtenáři úspěch a pokračuje druhým letošním titulem. Už nyní si mohou fanoušci série Ú.P.V.O., která doplňuje slavný příběh o Hellboyovi, objednávat trojku Žabí mor. Zkratka Ú. P. V. O. znamená Úřad paranormálního výzkumu a obrany, který by vám měl být více než povědomý, pokud jste někdy zavítali do světa Hellboye. Pro fanoušky rohatého bojovníka je tato souběžná série naprostou nutností, a to i přesto, že v ní sám Hellboy nevystupuje. Ostatní členové vyšetřovacího týmu mají totiž i po jeho odchodu stále spoustu práce s komplikovanými a napínavými případy. V třetím dílu série se ujal psaní příběhu poprvé sám autor a duchovní otec Hellboye...