Ryan Laukat a jeho společnost Red Raven Games je ve světě her trochu netradiční úkaz. Nejenomže své hry kompletně vymýšlí, ale také je sám ilustruje a snaží se je víceméně svépomocí i vydávat. A daří se mu to na výbornou i díky kickstarterovým kampaním, které jeho fanoušci vždy s nadšením přijímají. Přestože vydal už několik her, u nás ho můžeme znát především pro jeho hru Eight-Minute Empire, neboli v českém překladu Minutovou říši. Na kontě má ovšem víc her a na jednu z těch nejnovějších se dnes podíváme.

Titáni na stole

The Ancient World je worker placement hra pro 2 až 4 hráče, ve které se každý ujme městského státu snažícího se přilákat k sobě kmeny prchající před hrozivými titány. Čtvercová krabice obsahuje hlavní herní desku světa, 4 osobní desky, 163 karet, 3 speciální dřevěné kostky a 107 žetonů zahrnujících mince, svitky znalostí a obyvatele městských států. K provedení není moc co dodat, karty jsou z vyhovujícího materiálu, žetony z pevného kartonu a dřevěné kostky jsou povedené s vylisovanými symboly. Mohl bych se pozastavit nad výtvarnou stránkou hry. Ryan Laukat si na živobytí vydělává jako umělecký řezbář hudebních nástrojů a ilustrátor. A není divu, neboť jeho kresby jsou osobité a v rámci moderní vlny realistických kreseb originální svým rozvláčným malířským stylem. Pokud se v Minutové říši nemohl dostatečně vyjádřit kvůli malému formátu hry, zde si nepochybně spravil chuť, protože na rozloženou hru na stole je radost pohledět. Fantastický svět plný detailů na herní desce i kartách stojí za prozkoumání.

Boj o kmeny

Cílem hry je přilákat k sobě během šesti herních kol pětici kmenů, které před hrozivými monstry, jimž se říká titáni, prchají celá desetiletí. Za tímto účelem budete budovat svou říši, armádu a bojovat. Odměnou vám bude pětice praporů v barvách kmenů. Vraťme se ale na začátek, kdy každý hráč dostane svou herní desku představující jeho městský stát, pětici obyvatel ve zvolené barvě, dvě základní karty armád, dvě základní budovy a šest mincí. Ačkoliv každý dostal pět občanů, kteří jsou očíslováni od jedné do pěti, nechá si u sebe pouze čísla jedna, dva a tři a zbylé dva zatím odloží stranou. Následně se připraví herní plán, kam se rozmístí karty budov (empire), armád, čtvrtí (district) a titánů. Po určení prvního hráče a přidělení dalších peněz ostatním může hra začít. Karty čtvrtí, budov a titánů mají vždy v horní části popsán efekt a v dolní cenu nebo vojenskou sílu potřebnou k jejich získání. Výjimkou jsou karty armády, které fungují velmi zajímavým způsobem. Armáda má v horní levé části svůj název a hned pod ním může a nemusí být nějaký počet mincí a případně i svitků. To je nákupní cena této armády. Vpravo nahoře je schopnost odkazu (legacy) a v dolní části jsou symboly mečů, nebo mečů a šípů představující sílu dané jednotky. Jelikož máte omezený počet armád, musíte při nákupu nové mnohdy odeslat starou do důchodu. Jakmile to uděláte, otočíte kartu staré armády lícem dolů, čímž se odhalí stejný symbol odkazu, který byl k vidění na lícové straně karty, a na ni položíte novou armádu tak, aby byly vidět symboly odkazu. Vlastně si tímto způsobem budujete stále silnější armádu s větší vojenskou silou a dalšími schopnostmi.

Nevídané soupeření

Každý hráč může ve svém kole udělat jednu ze tří možných akcí – bojovat s titány, poslat svého občana na akční pole, nebo zvolit pass. Poslání občana je prakticky stejné jako u obdobných her – vezmete svou figurku a položíte ji na jedno z akčních polí, díky čemuž stavět karty budov, čtvrtí nebo nové armády, ale také prohledávat balíček budov, získat nové občany, více mincí, svitků nebo vojenské síly. Nebyl by to ovšem Ryan Laukat, aby v tom nebyl nějaký zajímavý prvek. Každý občan má na sobě číslo, což je důležité právě během této fáze. Na většinu polí je možné poslat svého občana, pokud je jeho hodnota větší, než poslední umístěný. To ve své podstatě znamená, že pokud mají všichni nejvyšší hodnotu tři a někdo svého občana s tímto číslem položí na políčko, reálně ho pro ostatní zablokuje. Toto ale není možné u opravy budov a nákupu nových karet, kde je zcela jiný zajímavý mechanismus. Pokud na tato pole pošlete občana a již na nich někdo stojí, musí mít váš občan stejné číslo jako někdo z dříve umístěných, jinak musíte zaplatit do banku jednu minci. S občany tak musíte nakládat opatrně.

Druhou možností je boj s titány. Každá armáda má určitý počet mečů nebo kombinaci mečů a šípů. Pokud chcete zabít jednoho z titánů, podíváte se do levého spodního rohu jeho karty. V něm je zobrazena číslovka a vedle ní buď samotný symbol meče, nebo meč a šíp. Pokud jsou zobrazeny oba symboly, je možné titána přemoci jejich součtem. Jestliže je ale v rohu zobrazen pouze meč, žádné šípy se v útoku nepočítají. Na titána lze útočit, pouze pokud máte odpovídající sílu, takže se nestane, že byste ho z nějakého důvodu s dostatkem sil neporazili. Za zabití titána je vám dle jeho úrovně odměnou jeho karta s jedním až třemi prapory kmenů a nějakou další výhodou. Jelikož je ovšem titán stvoření velké, mocné a zlovolné, napáchá při boji nějaké škody. Podle počtu praporů (úrovně) titána si hodíte tolika kostkami. Za každý symbol titána si musíte poškodit budovu, což znamená otočit ji lícem dolů. Za symbol peněz musíte zahodit jeden zlaťák a při prázdném symbolu vám příšera neprovedla nic. Dalším zajímavým prvkem je aktivace armád. Ta probíhá položením mincí na jejich karty, přičemž armáda může být aktivována pouze jednou v každém kole. Jakmile kolo skončí, použité mince se na armádě střádají a její aktivace vždy stojí o jednu minci víc, než kolik je již na kartě položeno. Hráči jsou tak nuceni ke kupování nových armád, aby se tohoto finančního břímě zbavili a získali silnější a levnější vojsko. Třetí možností je pass, po kterém hráč už nemůže zasahovat do průběhu kola. Jakmile všichni hráči zvolí pass, kolo se vyhodnotí a pokračuje se dalším. Po uplynutí šesti kol si všichni hráči sečtou počet jednotlivých barev praporů a dle tabulky si přidělí body. Kdo jich získá nejvíc, vyhrává hru.

Prastarý svět

Hra je v podstatě jednoduchá, ale představuje několik netradičních prvků. Na první pohled nepochybně zaujme svým vzhledem cizokrajného světa, i malými detaily. Například žetony občanů jsou v každé barvě odlišné a z jedné strany zobrazují muže a z druhé ženu. Hra také hezky plyne a po první seznamovací hře se skutečně dá věřit krabici hry hlásající 90 minut. V čem ovšem oproti srovnatelným worker placement hrám exceluje, je hra více hráčů. Ve dvou se The Ancient World stane poměrně příjemně laděným soupeřením, kde si vzájemně moc nepřekážíte. Přidejte ovšem další hráče a hra ukáže ostré zuby. Možnosti uzavření některého pole pro ostatní je nemilosrdný element, který hráči s chutí využívají. To je sice i v jiných hrách, ale jenom zde musíte pečlivě zvažovat, kam občana s jakým číslem pošlete. Můžete si takto otevřít nebo uzavřít některé možnosti a to samé lze provést soupeřům. The Ancient World je povedený a lehce netradiční náhled na rozšířený a oblíbený žánr. Myslím, že stojí za vyzkoušení, ale pokud máte rádi klidnější a méně konfliktní hry, nedoporučoval bych zde hru víc jak ve dvou hráčích. Na druhé straně hráčům otráveným nedostatkem škodolibosti a nepřímé byť znatelné interakce v tomto žánru by se tato hra mohla doopravdy líbit. Stejně jako mně.