Když se v roce 2012 objevila drobná monografie Zooom zaměřená na tvorbu komiksového výtvarníka Tomáše Kučerovského, šlo o vítanou, nicméně ojedinělou vlaštovku, kterou však o dva roky později doplnil Zooom 2 zacílený na Pavla Čecha a nedávno se opět pod hlavičkou nakladatelství Analphabet Books objevil už třetí svazek věnovaný výtvarné tvorbě Miloslava Havlíčka. Dohromady je tato trojice dnes už bezesporu úctyhodným počinem s předpokladem vytouženého růstu do budoucna. A vzhledem k tomu, že se první dva svazky dají už jen těžko sehnat, radil bych případným zájemcům déle neváhat. Jaké jiné potvrzení kvalit také na českém trhu u publikace tohoto typu očekávat…

Zooom je řada výtvarných monografií představujících tvorbu současných českých komiksových tvůrců. Kromě komiksu se zaměřuje i na přesahy do malby, ilustrace, koláže a dalších výtvarných disciplín a ukazuje práci vybraných autorů jak v detailním přiblížení, tak i v širší perspektivě. Toť oficiální představení této vskutku vydařené série knih, která svým třetím svazkem vstupuje i na pole vědeckofantastické ilustrace. Ačkoli není Miloslav Havlíček mezi současnými fanoušky žánru příliš známý, nepochybně patří mezi velké postavy science fiction ilustrace dvacátého století. S jeho pracemi se dnes bohužel setkáváme spíše na stránkách letitých časopisů, kde ilustroval zejména práce sovětských autorů, o to vítanější a chvályhodnější je však monografie věnovaná jeho tvorbě. Publikace je dělena do několika oddílů zachycujících různorodost Havlíčkovy tvorby. Na úvod si výtvarníka představíme v jeho pro nás nejznámější roli, tedy jako ilustrátora zejména vědeckofantastické, ale i jeho milované detektivní tvorby, jakož i technických článků věnovaných vesmírnému rozvoji. Na první pohled je rozeznatelná inspirace soudobými americkými vzory, jimž se v mnoha směrech s přehledem vyrovnává, přestože hledal i svou vlastní cestu – významné a nezaměnitelné jsou především jeho koláže.

Následuje oddíl věnovaný komiksům. Ačkoli Havlíček není u nás jako komiksový tvůrce dnes příliš znám, je i tato část nadmíru zajímavou podívanou. Hlavní příčinou toho, že na Havlíčka dnešní starší generace nevzpomínají stejně často jako kupříkladu na Kobíka či Šorela, je především fakt, že se věnoval zejména komiksům do časopisů určených pro výuku cizích jazyků (ruštiny a němčiny). Při pohledu na ukázky kreslených seriálů zamrzí, že se doposud nedočkaly souborného vydání v českém překladu. Pokud byly předcházející oddíly vítaným připomenutím, ty následující věnované spíše volné tvorbě v podobě kreseb, maleb a koláží jsou přímo objevné a představují nám Miloslava Havlíčka v pro mnohé zcela neznámé podobě. Bohatý ilustrační materiál navíc doplňují texty představující jednotlivé polohy výtvarníkovy tvorby. Jsou vedeny formou rozhovoru na úvod každé části monografie a vhodně tak představují jednotlivé formy Havlíčkova umění. Pokud jde o textovou část, pak je hlavní devízou knihy fundovaná předmluva Ivana Adamoviče, potěší však i závěrečné, přehledné shrnutí Havlíčkovy tvorby v datech.

Celkově je Zooom 3 opravdu nedocenitelnou knihou, za kterou lze tvůrcům v čele s Tomášem Prokůpkem a Tomášem Kučerovským pouze s úklonou poděkovat a těšit se na další svazky. Kučerovského grafická úprava publikace a sazba je úhledná a moderní a dělá Havlíčkovu nepřehlédnutelnému dílu čest. Je smutné, že dodnes činný výtvarník není znám mnohem víc, než je tomu dnes, a nezbývá než se snažit o změnu, ať už díky této knize, loňskému ocenění Akademie SFFH či dalším poctám, kterých se mu snad v budoucnu ještě dostane. Pokud vás zajímá (nejen) české vědeckofantastické umění ilustrace, pak skutečně bez váhání sáhněte po třetím Zooomu dříve, než se jako předchozí svazky vyprodá. Miloslav Havlíček si to svým uměním rozhodně zaslouží.

Zooom 3: Miloslav Havlíček

vázaná, obálka Miloslav Havlíček, 96 stran, 240 Kč