Ke hrám neodmyslitelně patří blafování nebo matení soupeře. Ať už chcete odvést pozornost od své jednoznačně největší hromádky vítězných bodů, nebo hodláte v nečekanou chvíli zaútočit na slabě bráněná území jiného hráče. Dobrých blafovacích her není nikdy dost, obzvláště když v sobě mají i trochu zdravé dedukce. Dnes se na jednu takovou záležitost pro dva hráče podíváme, abychom zjistili, zda by se mohla líbit i vám. Vampire Empire je hra pro dva s upíří tématikou, ovšem nemusíte se bát žádných zářících krvesajů nebo teenagerů s potřebou odhazování triček. Zde vás čeká klasická hororová atmosféra, která je v současnosti čím dál větší vzácností…

Hrad a podhradí v krabici

Filip Miłuński ve spolupráci s White Goblin Games představují hru v atraktivní plechové krabici, kterou můžete znát např. ze hry Stanice paranoia. Uvnitř najdete 9 oboustranných karet osob a k nim odpovídající žetony, 9 obalů na karty, jeden látkový pytlík, 12 žetonů obrany či útoku a konečně dva balíčky karet pro hráče upíra a člověka – každý čítá 40 karet. K tomu jsou v krabici samozřejmě pravidla a také přehledová karta o obsahu obou herních balíčků. Na první pohled vás může zaujmout relativně minimalistický a barevně strohý vzhled karet a jejich ilustrací. Osobně se mi tento styl líbí a svou ponurostí mi perfektně sedí k tématu upírů uprostřed pozdně středověké či raně novověké Evropy (určení dle pravidel není zrovna přesné). Karty jsou dobré kvality, i když pro jejich časté míchání jsem je raději obalil. Ke hře jsou však přiloženy obaly určené pro oboustranné karty postav, které mají průhlednou pouze jednu stranu. K čemu slouží, vysvětlím později, jde však o sympatický a herně funkční tah. Stejně tak přiložení pytlíku, který je třeba pouze na začátku hry, mohu pochválit. Není úplně běžné, aby vám ke hře s mechanismem náhodného výběrů žetonů, kostek či jiných komponent přidali i váček.

Lidé proti upírům

Vampire Empire se může dle pravidel zprvu tvářit složitě, ale není tomu tak. Na začátku vezmete devět karet postav a zasunete je do obalů tak, aby byla vidět strana s jejich lidskou podobou. Žetony postav vhodíte do látkového sáčku a protřepete. Následně karty postav zamícháte a tím vytvoříte balíček města (City). Z toho poté vezmete vrchní tři a rozložíte je odkrytě vedle balíčku. Tato trojice postav tvoří hrad (Castle), který chtějí upíři ovládnout. Následně si hráči vyberou, který z nich bude hrát za člověka a kdo se ujme upíra. Podle tohoto rozhodnutí si vezmou odpovídající balíčky karet, zamíchají je a vezmou si do ruky vrchních osm karet. Balíčky karet obsahují karty bojové, upírské či svěcenou vodu a karty podpůrné. Následně si hráč upíra tajně vylosuje z pytlíku tři žetony postav, které se stanou pro tuto hru upíry. Hráč si žetony prohlédne a skrytě je umístí před sebe. Obdobně i hráč člověka si vytáhne z pytlíku dva žetony postav, přičemž o této dvojici ví s určitostí, že jsou to lidé. Hra se následně hraje v kolech, během nichž se upír a člověk střídají, a zatímco upír se snaží ovládnout hrad nebo zabít všechno neupírské obyvatelstvo, hráč člověka se mu snaží jeho temný plán zmařit. Hru začíná hráč upíra.

Kdo ovládne hrad?

Průběh kola je trochu odlišný pro člověka a upíra. Na začátku svého kola si hráč může vybrat, zda odhodí nějaké karty z ruky a dobere si do osmi. Odkládání je oproti jiným karetním hrám specifické dvěma odkládacími balíčky – jednomu se říká sklepení (Cellar) a druhému hradní příkop (Moat). Karty odhozené do příkopu jsou fakticky mimo hru a není možné je dále zahrát. Karty odhozené do sklepení ovšem utvoří druhý a finální dobírací balíček, jakmile je ten původní prázdný. Hráči si tak mohou nechávat silnější karty na druhou polovinu hry a i v tomto je už třeba zvažovat strategii. Druhá fáze je určena pouze hráči upíra a není povinná – odhalení identity upíra. Hráč otočí jeden ze svých žetonů upírů. Pokud karta této osoby je přítomná na hradě, nebo se na hrad dostane, otočí se v obalu na stranu s upírskou vizáží. Pokud se podaří dostat všechny tři odhalené upíry na hrad ve stejný okamžik, hra končí a upír vítězí.

Třetí fáze je povinná pro obě strany a znamená použít akci. Akce jsou čtyř typů – ukrytí postavy ve městě, použití svěcené vody, boj a ukončení kola (pass). Ukrytí postavy ve městě může provést pouze hráč upíra a stojí ho libovolné tři karty upíra, které následně mohou chybět v klíčových bojích. Znamená to však, že hráč vezme jednu z postav přítomnou na hradě a přesune ji dospod balíčku města, z něhož se hrad doplní vrchní kartou. Použití svěcené vody je zase akce proveditelná pouze člověkem. Hráč vezme dvě karty svěcené vody, odloží je a zeptá se na identitu libovolné postavy, a jestliže se trefí do upíra, je tato osoba odhalena. Pokud je zároveň odhalený upír v hradě, může na něj člověk okamžitě zaútočit, k čemuž může využít i slabší ze dvojice použitých karet svěcené vody. Možnost pass umožňuje vyhnout se boji postav, ale není zadarmo – hráč musí před ukončením svého kola odhodit do balíčku hradního příkopu dvě karty z ruky.

Při zvolení boje si aktivní hráč určí jednu osobu z hradu, která zaútočí na jinou osobu z hradu. Hráči se pak střídají v přikládání bojových karet – aktivní hráč v roli útočníka a druhý v roli obránce. K postavě lze vždy přikládat pouze útočné karty odpovídající barvy. Postavy se dělí do tří skupin – fialově zbarvená šlechta (nobles), do hnědé oděné duchovenstvo (clergy) a v zelené barvě služebnictvo (servant). Proti odhaleným upírům může člověk použít karty svěcené vody a postava odhaleného upíra může využívat karty upírů. Útočník nejprve přiloží libovolný počet karet k útočící postavě a poté učiní druhý hráč to samé pro obranu cíle útoku. Pokud je součet hodnot přiložených karet útoku vyšší než obrana, postava je zabita a odchází pryč ze hry. Pokud je hodnota stejná nebo nižší, postava přežívá a začíná druhé kolo boje, do kterého k už vyloženým kartám může nejprve útočník a následně obránce přiložit další. Pokud postava přežila, nestalo se nic, použité bojové karty se odhazují do balíčku hradního příkopu a hraje další hráč. Pokud byla postava zabita, musí hráč upíra říct, zda šlo o upíra, či nikoliv.

Kousnete si?

Hráči se tak střídají v tazích, dokud není splněna jedna z vítězných podmínek hry, nebo dokud oběma hráčům nedojdou všechny karty, kdy se počítají vítězné body za přeživší postavy – 1 bod za každého člověka a 2 body za upíra. Nezmínil jsem navíc karty podpory, které umožňují zvyšovat útok či obranu postav, případně reagovat na hru soupeře i v jeho tahu. Vampire Empire je svými pravidly relativně jednoduchá a její složitost spočívá v odhadu, blafování a dedukci, stejně jako ve vhodně zvolené strategii. Pokud nevíte, kdo může být upírem, je lepší si nechávat silnější karty na později a šetřit s nimi. Jestliže znáte identitu upírů, nemusíte čekat a zvolte agresivní útoky. Čím častěji budete hru hrát, tím více se budete seznamovat s možnostmi obou stran. Podobně jako u dříve recenzované hry Studená válka (angl. Twilight Struggle) i zde je ideální hrát s hráčem, který zná hru na zhruba stejné úrovni. Tato podmínka je důležitá ve znalosti karet a možností soupeře na vaše tahy reagovat, ačkoliv hráč vyžívající se v blafování může i zkušeného hráče nemile překvapit. Pokud hledáte jednoduchou karetní hru pro dva zahrnující postupné objevování hlubších vrstev hratelnosti, matení soupeře a líbí se vám hororová tématika upírů, Vampire Empire cílí právě na vás.