Občas je nutné autora od jeho díla přímo odtrhnout, aby se na něj dokázal podívat s patřičným odstupem. Podobná slova o mnohdy nezáviděníhodné pozici nakladatele sevřeného mezi dvěma mlýnskými kameny – autorským a čtenářským – si mohli vyslechnout diváci panelové diskuze na letošním Fénixconu, kde si odbyla premiéru nejedna knižní novinka. Co když se ale role nakladatele a spisovatele spojí? Jakého výsledku se pak můžeme jako čtenáři dočkat? Michael Bronec zosobňující nakladatelství Straky na vrbě začal po deseti letech práce vydávat vlastní vesmírnou ságu Tři kapitáni. Příslib vyprávění v několika dějových liniích zaměřených na trojici protagonistů a působivá prezentace přinesly nemalá očekávaní…

Na první pohled kniha jistě zaujme svým zpracováním. Pokud máte na výběr a nevyžadujete z nějakého důvodu brožované vydání, pak rozhodně sáhněte po slušivé pevné vazbě s přebalem. Obálka ilustrovaná Tomášem Kučerovským společně se stylizovaným textem a hvězdnou oblohou automaticky navozují atmosféru velkolepé sci-fi s nádechem klasických dobrodružných románů. Při zběžném listování čtenáře potěší velkoryse vysázené kapitoly uvedené s nadsázkou psaným shrnutím jejich obsahu a doplněné černobílými ilustracemi Jana Pekárka. Po obsahové stránce je ovšem první díl překvapivě komorní a spíše si připravuje zázemí a motivace pro pokračování. Prozatím tedy žádné pohledy do hlubin vesmíru a žádné souboje obřích bitevníků křižujících mezihvězdný prostor.

Hned v úvodu zastihneme prvního muže planety Arnošta Kodexe, jemuž přísluší titul Koordinátora Země, při rozhovoru se svým tajemníkem Alfrédem, který využívá kdejakou příležitost pro dostatečně štiplavou ironickou poznámku. Společně řeší mizernou ekonomickou i bezpečnostní situaci a z pohodlí kanceláře sledují záznam roztěkané honičky, jejímž motivem je možná nejcennější artefakt známého vesmíru – pravý kov. V návaznosti na tyto události je povolán vyjednavač Petr Askorta, pro něhož se stane pátrání po pokladu a smlouvání v Koordinátorově zájmu hlavním úkolem. A o notný kus dál trojlístek doplní Filip Fix, astrobiolog působící na fakultě plné líných studentů a znuděných dlouhonohých studentek. Koordinátor totiž kromě honby za pokladem musí řešit i problémy s provozem populární Arény na Měsíci, jež obstarává zábavu obyvatelstvu a finanční prostředky pozemské kase, a naneštěstí je nejnovější a nejpalčivější problém spojen s tuze agresivní formou mimozemského života.

Příběh prvního dílu s podtitulem Mračna nad Arénou je takřka výhradně vyprávěn skrze dialogy zúčastněných postav. Jednotlivé kapitoly jsou ve většině případů jevištní scénou, kde dochází ke konfrontaci postav. Nejsou výjimkou stránky knihy, v nichž není místo pro nic jiného než přímou řeč. Čtenáři je díky tomu nabízen čtivý text s notnou mírou dynamiky, ačkoli obrazy samotné jsou víceméně statické. Existují samozřejmě výjimky v podobě bojových scén nebo přesunů, zaujímají však roli akčních nebo hloubavých intermezz mezi dialogovými výstupy. Největší prostor je věnován Koordinátorovi, hlavní postavě tohoto dílu, jemuž jsou na bedra kladena větší a větší břemena a s postupem času, přestože je na začátku ve skvělé duševní a fyzické kondici, se na něm projevuje únava. Ostatní postavy jsou však dostatečně výrazné, nenechají se zastínit a projevují se rozdílnými povahovými rysy. Ženy zastávají z větší části pozici tvarově atraktivních kulis, ke konci se však přece jen jedna svébytná zástupkyně něžného pohlaví objeví.

Příběh se příliš nepozastavuje nad technickými detaily a obecným fungováním světa, v popředí se drží zejména politické kličkování společně s výkladem důležitých historických faktů. Významnou roli hraje i humor, který se nejčastěji projevuje v přítomnosti Koordinátorova tajemníka. Kromě odkazů a narážek z oblasti popkultury se občas objeví rýpnutí do stavu věcí, které známe z každodenního života buď osobně, nebo prostřednictvím novinových titulků. Rozmanitost fikčního světa utváří v romantické poloze usazení vesmírní piráti, znesvářené civilizace na hranicích pozemského impéria nebo planeta s nebývale smrtícími zástupci živočišné říše. Všechny významné lokality jsou představeny vcelku izolovaně a spojnice mezi nimi je prozatím jen naznačená.

Michael Bronec přinesl čtenářům román, jenž plně obstojí pouze ve spojení s dalšími díly Tří kapitánů. Hlavním účelem knihy je rozestavění figurek do potřebných pozic, aby mohly v následujících pokračováních okamžitě vyrazit. Mračna nad Arénou ovšem zachycují také významný uzavřený úsek v životě jedné z ústředních postav celé ságy. Přestože nemusí být snadné se na použitý styl vyprávění okamžitě naladit, postupně se právě díky němu rozvine v zábavné čtení, které není problém zhltnout za dva tři večery a pak už jen netrpělivě vyhlížet druhý díl s očekáváním, co se bude dít dál.

Michael Bronec: Tři kapitáni, díl první

brožovaná/vázaná, obálka Tomáš Kučerovský, 240/304 stran, 190/240 Kč

Související články:

Tři vesmírní kapitáni přicházejí… (ukázka)