Ocenění

Dobré zprávy: Hellblazer nezamrzl! (recenze)

Autor Roman Bílek | Aktuality | Čtvrtek 6 Prosinec 2012 7.20

Tentokrát to netrvalo ani tak dlouho a zapšklý cynik John Constantine je zase zpět. Po jeho Dobrých úmyslech se objevilo Zamrznutí, titul, který se hodí k aktuálně vládnoucímu počasí. Scénář opět vyprodukoval Brian Azzarello a jako obvykle se oceňovaný scenárista s Johnem zrovna nemazlí. Znovu ho poslal do hezky prekérní situace, se kterou si ovšem John poradí stylem sobě vlastním. Novinku standardně vydalo nakladatelství Crew a obsahuje dohromady tři příběhy, z nichž je právě titulní Zamrznutí příběhem nejdelším a nejnapínavějším. Musím se přiznat, že po předchozí Hellblazerovské knize jsem měl o svého oblíbeného antihrdinu trochu obavy. Ne, že bych se bál, že se tento vykutálený Angličan nevylíže z nějaké šlamastiky, strach jsem měl spíš z toho, že mě Azzarello opět příliš neosloví příběhem.

Po dočtení Zamrznutí jsem si ale zhluboka oddechnul. Starý dobrý John je zpět a ve formě. Je vidět, že dobré úmysly evidentně nejsou jeho silnou zbraní, ale zamrznutí mu absolutně nevadí. I kdyby zamrzlo peklo, John Constatntine se z něj dostane a ještě si uloupne trochu ledu do své obligátní skleničky s whisky. První ze tří příběhů …a pohřbený ilustroval Steve Dilon a jde o klasický Brianův bravurní scénáristický kousek pro pozorné čtenáře. Dvě na první pohled neslučitelné dějové roviny se protnou v posledním obrázku a tím je mozaika příběhu doplněna. Více než chvalitebný rozjezd. Následuje titulní Zamrznutí, ve kterém se John ocitne v „Keitově baru“, klasickém americkém motorestu kdesi v největší díře na kraji světa. Díky sněhové bouři se v podniku sejde roztodivné spektrum lidí a vzhledem k nepřízni počasí jsou v tomto, zdánlivě útulném baru v podstatě uvězněni. Situace jako z béčkových klasických teenagerových vyvražďovaček. Zvláště když se nad tímto místem vznáší mytický duch sériového vraha zvaného Ledař.

Ke všemu se ještě najde mrtvola propíchnutá pěkně velkým rampouchem a na místo dorazí také tři typani, kteří mají k hodným hochům tak daleko jako politici ke slušnosti. Klidně můžete hádat, kdo přesto zůstane ledově klidný, vřele cynický a jedovatě hubatý. Tenhle příběh má na svědomí kreslíř Marcelo Frusin, který se patřičně představil již ve zmíněných Dobrých úmyslech. Poslední příběh se krom výletu do Johnova mládí pyšní také zvláštním názvem Pokojoví psíci a angličtí páni. Kresby, která je patřičně ujetá a evokuje spíše komiksy pro děti a mládež, se tentokráte ujal Guy Davis. Dostaneme do Johnovy rodné Anglie v době, kdy John vymetal všechny punkové koncerty a bary, kde mimo jiné řval do mikrofonu ve své neumětelské punkové kapele Slizká sliznice. Jednoho dne dostane John podivnou zakázku, která je ale výborně placená. Nic není samozřejmě tak jednoduché, jak se zdá, ale je třeba si uvědomit, že John byl už v mládí pěkný hajzlík. Opovrhuje všemi, kteří chtějí vidět do budoucnosti, a nečiní mu problém nachcat kamarádovi na hlavu (a to doslova).

Nový Hellblazerovský komiks mi patřičně spravil náladu, je jednoduše dobrý a John Constantine je přesně takový hajzl, v jakého jsem doufal. Nedá mi, abych si opět nezaplesal nad výbornými obálkami Tima Bradstreeta, který jednoduše ztvárňuje tohohle parchanta nejlépe ze všech. Pokud patříte mezi fandy hellblazerovské série, pak tento díl jistě oceníte, přesně takhle mají Hellblazera fanoušci svého antihrdinu rádi. Netvrdím, že se jedná o to nejlepší, co tahle série prozatím poskytla, ale zároveň se jedná o klasiku, které není třeba odolávat a zavírat před ní oči. Dle informace v knize se můžeme těšit na další knihu nazvanou Popel a prach, která je bohužel posledním opusem, v němž má oblíbeného chlapíka v baloňáku a povolené kravatě pod palcem Brian Azzarello. Doufejme, že půjde o patřičně šťavnaté rouzloučení.

171 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.