V prosinci roku 2006 představila brněnská společnost Altar svou novou deskovou hru zasazenou do fantasy prostředí Dorn: Výprava za Bránu osudu (dále jen Dorn). V této semi-kooperativní hře se jeden hráč ujme role zlého pána Dornu, zatímco jeden až pět dalších hráčů se stane hrdiny z města Argos, kteří se snaží jeho ďábelské plány zmařit. V dnešní recenzi vám nejenom představím tuto originální českou hru, ale především se dozvíte, proč je Dorn i v rámci světové herní scény dodnes opravdu výjimečná a zaslouží si pozornost. Pokud se odvážíte vejít do podzemní říše mocného Zorkala a utkat se s jeho příšerami, čtěte dál.

Město Argos a podzemní Dorn

Dorn je v poměrně netradiční obdélníkové a velmi mělké krabici. Uvnitř najdete herní plán, 9 karet hrdinů a kartu temného pána Zorkala s odpovídajícími papírovými postavami a stojany, celkem 85 žetonů a příslušných nálepek (poklady, artefakty, slabé a silné nestvůry, závaly a žeton dne a noci), 48 karet (poklady, rituály a požehnání), 46 skleněných kamenů, pravidla hry a dva pomocné listy – jeden s popisem nestvůr a druhý s rozpisem herního plánu a karty postavy. Krabice je opravdu plná komponentů a v rámci aktuální druhé edice je i kvalita na příjemné úrovni. Ilustrace sice nejsou velkolepé, jak je tomu často ve hrách z produkce světových vydavatelství, ale působí originálně a svůj účel plní stoprocentně.

Zastavme se na chvíli u herního plánu. Ten je velmi zajímavý, neboť rozděluje herní mapu na několik částí s rozdílným řešením pohybu. Herní plán tvoří městečko Argos, cesta, bažina, stoka a podzemní říše Dorn. Argos představuje startovní pole hrdinů a cesta značená kulatými políčky funguje stejně jednoduše jako herní pole ve hrách stylu Člověče, nezlob se. Hrdinové se po nich dle své rychlosti přesunují a oproti ostatním lokacím zde nemůže dojít k žádnému boji. Bažiny už tvoří pole šestiúhelníků, kde se pohybují nestvůry a hráči musí zvažovat, z jaké strany se mohou přiblížit k nepříteli a napadnout ho. Stoky jsou stejně nebezpečné, ale namísto šestiúhelníků jsou tvořeny čtvercovými poli. Dorn kombinuje pole šestiúhelníková i čtvercová. Pohyb i boj jsou však v pravidlech velmi jasně popsány a dávají tematicky smysl. Šestiúhelníky jsou totiž vhodnější pro dělení rozsáhlejších ploch a větších místností, zatímco čtvercová pole vhodným způsobem zobrazují chodby. I přes netradiční kombinaci různých herních polí zůstává plán snadno srozumitelný a hezký na pohled.

Zorkal versus hrdinové

Hra nabízí asymetrický herní zážitek hráči Zorkala a jednomu či více hráčům, kteří se ujmou role chrabrých hrdinů. Zorkal má dvě možnosti, jak zvítězit – buď pobije všechny hrdiny, nebo musí úspěšně provést rituál, kterým zničí město Argos. K tomu musí na tři kola zaplnit rituální místnost nestvůrami. Hrdinové zvítězí, pokud se jim podaří získat alespoň tři ze šesti artefaktů a následně zabít Zorkala. Hrdinové společně procházejí mapou, bojují s nestvůrami, získávají poklady a artefakty, zvyšují si úrovně a získávají tak nové zvláštní schopnosti a silnější útoky. Hráč Zorkala si také zvyšuje úroveň, mimo to ještě na mapě vyvolává a ovládá příšery a sesílá prokletí. Vystupuje částečně jako velmi kompetitivní a nepřátelský pán hry (pozn.: u českých RPG označován jako PJ – Pán jeskyně, u anglických pak GM – Game master).

Dvakrát měř, jednou řež

Pravidla hry sice nejsou složitá, ale k jejich pochopení je lepší si je pročíst s možností prohlédnout si příslušnou část mapy či herní karty. Zaměřím se tedy především na základní představení herních mechanismů a stylu hry. Na začátku hry si hráči určí, kdo z nich bude hrát Zorkala a kdo se ujme hrdinů. Těch by mělo být vždy pět, bez ohledu na počet hráčů, i když hra nabízí také pokročilou variantu se čtyřmi hrdiny. Zkušenější hráči zde pak samozřejmě mají prostor k experimentování, ale začátečníkům bych doporučoval řídit se tímto pravidlem. Na herní mapu se rozmístí žetony pokladů a artefaktů a příslušné karty se zamíchají a položí poblíž herního plánu. Následně si hráči vyberou pětici hrdinů, umístí jejich figurky do města Argos a vezmou si příslušné herní kameny pro označení počtu životů a úrovně. Poté si vylosují jednu kartu požehnání, kterou si prohlédnou, ale nikomu jinému ji neukazují. Karty požehnání představují jednorázovou silnou schopnost, která může hrdinům během jejich dobrodružství pomoci. Zorkal si taktéž vezme své kameny a figurku umístí do sálu nad rituální místností a vylosuje si šest karet rituálů, které fungují obdobně jako karty požehnání u hrdinů. Za určitou cenu (krev hrdinů) může temný pán sesílat jednorázová kouzla i trvalé efekty, které buď uškodí hráčům, nebo posílí Zorkala. Nakonec si vylosuje a rozmístí jednu silnou a pět slabých nestvůr. Žeton dne a noci, který ovlivňuje sílu hrdinů a jejich artefaktů i vyvolávání Zorkala, se otočí na stranu se dnem a hra může začít na straně hrdinů.

Během hry se hrdinové a Zorkal střídají ve svých tazích – hrdinové se mohou pohybovat, bojovat s nestvůrami, sbírat poklady a artefakty, léčit se na označených místech nebo používat zvláštní schopnosti či požehnání. Zorkal může vyvolávat rituály a příšery, pohybovat s nimi a útočit na hrdiny. Jakmile obě strany odehrají své tahy, žeton dne a noci se otočí na druhou fázi dne. Zatímco hrdinové si zvyšují úrovně zabíjením nestvůr, Zorkal při zranění hrdiny získává jeho krev (skleněný žeton života). Za určitý počet žetonů krve si může buď zvyšovat úroveň, nebo je může využít pro zahrání rituálu. Je tedy na něm, jak krev využije. Hra je díky tomuto nastavení značně konfliktní a žene hráče obou stran do neustálého boje a manévrování. K ozvláštnění slouží i možnost vstupu do podzemní říše Dorn hned několika cestami, které ještě doplňují teleporty.

Otestujte se

Dorn kombinuje herní zážitek klasického fantasy dobrodružství se značnou dávkou nutného plánování na několik kol dopředu. Ve hře prakticky není náhoda (kromě losování silných nestvůr Zorkalem) a na souboje se nijak nehází, síla útoku i odolnost je vždy jasně dána. Když se proti sobě postaví zkušení a znalí hráči, neodpouští se zde žádná chyba. Pokud se hrdinové zbrkle rozdělí a rozeběhnou do všech stran herní mapy, Zorkal nebude mít velké problémy jednoho po druhém obklíčit svými nestvůrami a zabít. Stejně tak temný pán ignorující hrdiny a bez rozmyslu přemisťující příšery po herním plánu, bude velmi brzy překvapen hrdiny obtěžkanými poklady a artefakty, kterak mu svými zbraněmi klepou na dveře. V zahraničí byl Dorn často označován jako „fantasy šachy“ a tento popis je poměrně přesný. Přestože je hra určena dvěma až šesti hráčům, nejlépe možná funguje právě ve dvou, kdy představuje dokonalý souboj dvou myslí a z mých zkušeností jde o jednu z nejzajímavějších asymetrických her pro dva hráče. Doporučený věk je deset let a více, s čímž lze souhlasit, ale tuto hru snadno ocení i dospělí.

Ke hře se váže ještě jedna zajímavost. S pomocí hráčů z celého světa se Dorn na kratší dobu dostal na mezinárodní databázi společenských her Board Game Geek na přední pozice sledovanosti. Zahraniční hráči upozorňovali, že se jedná o velmi kvalitní, leč nedoceněnou fantasy hru. Proč se hře v zahraničí nedostalo takové pozornosti přesně nevím a nechci spekulovat, zda byl problém v nezájmu zahraničních vydavatelství, nebo v něčem jiném. Každopádně si anglická verze hry v roce 2008 odnesla z veletrhu SPIEL veskrze pozitivní reakce. Ke hře vyšlo ještě rozšíření Dorn: Kostějův věčný návrat, které přidává nového temného pána, nové karty totemů a mnoho dalšího. Jestliže o této hře uvažujete, rozhodně doporučuji přidat k němu toto rozšíření, se kterým je hra mnohem zajímavější a dává pánovi Dornu více možností, jak zatopit hrdinům. Pokud toužíte po fantasy hře, která vás donutí zamyslet se nad každým tahem, může být Dorn přesně tím, co hledáte.

Stránky věnované hře ♦ E-shop Altaru

1 628 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora