Americký nezávislý, nebo chcete-li undergroundový, komiks v naších luzích a hájích není nějakou zvlášť protežovanou záležitostí. Samotných komiksů tady zase tak moc nevyšlo a opravdoví znalci tohohle proudu devátého umění by se u nás dali napočítat pravděpodobně na prstech jedné ruky nepříliš zdatného dřevorubce. Jednou z mála autorských výjimek na straně tvůrců, která se tuzemskému čtenářstvu mohla představit, je Charles Burns. V roce 2008 vydalo nakladatelství BB/art jeho famózní opus Černá díra. A v loňském roce vyšla, u z letargie probraného nakladatelství Al dente, Burnsova prvotina Na oko. Nyní je nám, opět nakladatelstvím Al dente, představen další hrdina, drsňák z největších, soukromý detektiv El Borbah.

El Borbah rozhodně není žádné béčko! Je to soukromé očko, které má image wrestlingového zabijáka s mohutným tělem v zápasnickém dresu a malou hlavou. Jeho obličej je vždy pečlivě zahalen tuctovou škraboškou. Ani jeho vyšetřovací metody by se nedaly nazvat standardními. Tam, kde jiní používají fištrón a úskoky, El Borbah vše řeší vlastní krutou silou. Správně po wrestlersku. Pálí jedno cígo za druhým a nebojí se, že by mu někdo mohl nabančit. Pokud máte takto pochybného detektiva, je nad slunce jasné, že ani případy, které vyšetřuje, nezavání rutinou pro tuctové vyšetřovatele z pofidérních televizních seriálů. Tam, kde nic nevyčmuchá komisař Rex nebo kde končí intuitivní pochybnosti poručíka Colomba, nastupuje do akce bijec v masce.

V tomhle sešitu nalezneme pět případů, u kterých si nebudete moci vybrat, který je ten bizarnější. Předem říkám, že tahle duševní strava není pro každého. Ne každý má totiž žaludek na extravagantní fantazii, kterou nám Charles Burns předhazuje stylem sobě vlastním. Vše je pak dokresleno jeho tvrdým, kontrastním kreslířským umem, podaným s mrazivou pompou. Ve stylu svých postav pak autor vykresluje i podivné prostředí, kde se jeho příběhy odehrávají. Hledat v tomto světě normálního jedince je úkol nadlidský a v podstatě neřešitelný. Ten, kdo nemá nějakou tělesnou vadu, je buď pořádně vyšinutý nebo je alespoň závislý na nějakých omamných látkách různého charakteru. Pokud je to přesně to, co vám nadmíru šmakuje, tak vítejte ve světě El Borbaha. Frajera jako vystřiženého z noirového obludária, který se živí pouze pivem a podřadnou mexickou kuchyní.

V prvním příběhu Robotí láska se seznámíme s podivnou rodinkou, která nemůže najít svého ještě podivnějšího syna. Kšeft jako vyšitý pro podivného čmuchala, nemyslíte? Navštívíme diskošku, kde hraje robotí hudba a většina účastníků mejdanu má ve svém těle implantované nějaké ty mechanické součástky. Z tohohle by byl paf i Isaac Asimov. Mrtvý maso je název druhého případu, který svou obrovitou pěstí musí El Borbah rozlousknout. Od pohledu slizký podnikatel si najme našeho detektiva, aby objasnil úmrtí jeho bývalé manželky. Policejní teorii o sebevraždě totiž ani za mák nevěří. Je třeba zmlátit jednoho masného týpka, až se z toho posere, pak prokouknout jeho zhýralý potravinářský plán a nakonec zjistit, že střet podnikatelských zájmů je důležitější než nějaká mrtvola vytažená ze dna řeky. Ano šéfe, tenhle příběh je jako stvořený pro milovníky hamburgerů a umělých přísad.

Doba ledová se jako animák už poněkolikáté vrací na stříbrná plátna, ale v Burnsově podání se můžete těšit na příběh plný spousty podivností, proti kterým je rozvrkočená veverka nudná jako sedmá repríza Ordinace v růžové zahradě. K ledu se totiž ukládají těla, na jejichž nemoci nebyl ještě objeven lék. Nu, a pokud tomuto tělu uříznete jeho zkušenou hlavu, kterou připíchnete k tělu batolete, tak dostanete člověka s pořádnými zkušenostmi a mladistvým zápalem. Ideální způsob jak vyřešit povzdech „Kdybych tak mohl vrátit čas“ nebo „Kdybych tenkrát měl dnešní zkušenosti“. I tenhle případ El Borbah samozřejmě odhalí, ale jak už to tak bývá, vše dopadne nakonec trochu jinak. V podstatě by se dalo říct, že ten, kdo se chová jako stará kurva, se nakonec starou kurvou stane.

Nejdelší příběh knihy je pojmenován Bratrstvo kosti. Což je název tajného spolku znuděných podnikatelů, kteří po zednářském vzoru chtějí ovládnout svět. K této roztodivné partě El Borbaha dovede případ nešťastného mladíka, který postrádá svou nezvěstnou přítelkyni. Ta si našla práci jako asistentka ve výzkumném ústavu, ale nakonec podlehla výzkumným metodám této společnosti. U tohoto případu se muž v masce pořádně zapotí. Nejen proto, že musí rozdat pár granátů do ksichtu. Bratrstvo kosti si ovšem neuvědomuje, že pokud tohohle maníka uvězní za dveřmi z kvalitní oceli, tak má tolik síly, že si jednoduše vyrazí svoje dveře vedle skrz zeď. Nakonec je případ vyřešen, bratrstvo inzultováno a ztracená dívka nalezena. Jako vždy je ovšem pointa trošku někde jinde, než se v původním triviálním případu zdálo.

Poslední případ Láska v žilách nás zavede do spermobanky, kde u informačního pultíku sedí mladý mesiáš s králičími zuby. Borbaha si totiž najmou rodiče, kteří podstoupili umělé oplodnění od neznámého dárce samčích gamet, ale jejich ratolest se jim trošku vymkla z pod kontroly. Je třeba zjistit čí ejakulát byl z těchto divokých vajec. Případ se sice podaří rozlousknout, ale honorář přijde jaksi vniveč. Za povšimnutí určitě stojí i závěrečný Epilog, kde je autorem popsán vznik El Borbaha, to jak přišel k tomuto podivnému jménu a jaká byla jeho cesta od nápadu až po sérii komiksových příběhů. K tomu je přiložena galerie obrázků a obálek, které se váží k tomuto soukromému očku z überdrsné školy.

Jak jsem psal výše, tahle krmě není pro všechny, ale mně osobně chutnala náramně. Komiksy Charlese Burnse jsou inspirativní už jen množstvím neobvyklé fantazie, která je v nich ukryta. Snad si tenhle netrendový komiksový styl najde takové množství čtenářů (resp. kupců), aby se na knižních pultech mohlo objevovat více podobných třešniček na dortu.

Charles Burns: El Borbah, brožovaná, 104 stran, 279 Kč