Přestože byli letos velmi aktivní polští, francouzští a japonští herní tvůrci a vydavatelé, nebyli zdaleka jediní, kdo měl na letošním veletrhu společenských her SPIEL 2013 v německém Essenu možnost zazářit. Dnešní díl je věnovaný zajímavým hrám, které jsme si vyzkoušeli, nebo jsme si s jejich tvůrci mohli promluvit a nahlédnout takzvaně pod pokličku. Zavítáme do herně málo známých evropských zemí, jakými jsou Švédsko či Chorvatsko, ale na chvíli se zastavíme také u stánku americké společnosti AEG, která vytvořila ruku v ruce s fanoušky výjimečný projekt fikce přesahující do reality. Stejně jako u prvního článku i zde platí, že pokud vás některá z her zajímá více, napište do komentářů pod článkem a hru můžeme podrobněji představit v dalších článcích.

Švédské překvapení

Společnost FryxGames se řadí mezi velmi mladé a zcela výjimečně ji můžeme zařadit mezi rodinné podniky. V roce 2011 ji založila čtveřice bratrů – Jacob, Enoch, Daniel a Jonathan Fryxeliusovi, kterým nestačilo tvořit hry pro úzký okruh přátel a chtěli své výtvory prezentovat široké veřejnosti. Letos jsme tak měli už potřetí možnost narazit na jejich malý stánek a mohu říct, že návštěva stála za to. Letos byly k vyzkoušení a zakoupení k dispozici hned tři hry, přičemž podobnost byste mezi nimi hledali marně. Jediným společným znakem je tak příjmení autorů na krabicích a nutno dodat, že znatelný rukopis nesou také ilustrace, které s ohledem na omezený rozpočet nedosahují kvalit velkých firem. Co však hry švédských bratrů ztrácí na vzhledu, to dohání v hratelnosti.

Jejich největší hrou je boj o přežití pro dva až osm hráčů jménem Wilderness. Ocitnete se v kůži přeživších, kteří se snaží dostat k nejbližší civilizaci. Kromě prozkoumávání mapy si musíte dávat pozor na hlad, žízeň, vyčerpání, nemoci a zranění, divoká zvířata a mnohá další nebezpečenství. Na poušti je nutné si obstarat vodu, zatímco v horách se potřebujete udržovat v teple, jinak může následovat rychlý konec. Druhá a podstatně menší hra je budování vesmírných stanic ve hře pro dva až šest hráčů s prostým názvem Space Station. Z karet představujících rozličné moduly se zvláštními bonusy a schopnostmi si všichni hráči staví svou stanici a snaží se získat její stavbou co nejvíce vítězných bodů. Ve své podstatě jde o značně jednoduchou, leč návykovou záležitost, jejímž hraním jsme strávili celý veletržní večer.

Poslední z trojice představovaných her je Brawling Barons. Malý balíček 54 karet může svou velikostí i kresbou značně mást, ale v žádném případě se nejedná o primitivní hru. Dva hráči společně sdílí herní balíček, staví svá města, sbírají zdroje a posílají silné jednotky do královského vojska, za což se jim na konci hry král odmění vítěznými body. Ze základních civilních či vojenských jednotek lze zaplacením odpovídajícího počtu zdrojů vytvořit silnější bojové jednotky, nebo bonusy přinášející výhody či pokročilé civilisty. Také je zde vysoká míra interakce a hráči se mohou neustále napadat. Vše končí dobráním společného balíčku karet a hráči tak musí s kartami dobře pracovat a bedlivě sledovat soupeře. V malé krabičce se tak skrývá chytrá strategická hra vyžadující bystrou mysl, která se vám vejde do kapsy u kalhot.

Invaze mimozemšťanů

Britský autor Mark Chaplin dal světu v roce 2011 svou asymetrickou karetní hru Revolver odehrávající se na divokém západě. Ignacy Trzewiczek z Portal Games nesnášel její vysokou míru náhody a herní mechanismy přepracoval do apokalyptického světa Neuroshimy Hex, čímž vznikla v roce 2012 taktéž znamenitá hra The Convoy. Letos nám Mark Chaplin pod značkou White Goblin Games představuje asymetrickou karetní sci-fi hru pro dva hráče Invaders, která si zřejmě bere to dobré z obou výše zmíněných titulů. Jeden hráč se zde stane velitelem mimozemské rasy útočící na planetu Zemi, zatímco druhý stane v čele lidských obránců. Oba mají k dispozici svůj herní balíček čítající 70 karet a pět jednorázových schopností. Invaze se odehrává na trojici bojišť – Eurasie, Afrika a oblast Pacifiku. Kromě dobytí Země mohou hráči zvítězit ve chvíli, kdy jejich soupeř dobere všechny karty z balíčku a nemá už další, mimozemšťané mohou zabít všech jedenáct hrdinských pozemšťanů, nebo lidé invazi úspěšně odrazí. Ve hře se vykládací cena karet platí buď odhazováním karet z ruky či z dobíracího balíčku. Je tak třeba dobře zvažovat, za jaké karty zaplatit, kdy je vyložit a jak je obecně využít pro co největší znepříjemnění situace pro druhého. Kresby jsou u této hry výborné a pravidla jsou lehká, takže se je naučí i mladší hráči. Jenom by mě zajímalo, zda máme příští rok očekávat novou asymetrickou karetní hru pro dva od Portal Games, kvalitních her pro dva totiž není nikdy dost.

Od filmu ke hře

Alderac Entertainment Group (AEG) učinilo bezprecedentní krok vydáním karetní hry Romance of the Nine Empires, což dokládá už nápis na krabici, který balení avizuje jakožto speciální vydání mistrovských balíčků k příležitosti patnáctého výročí vydání hry. Kdo neznal příběh s fanouškovským filmem Gamers, podle kterého tato hra vznikla, byl ze začátku pořádně zmatený. Hra však měla v Essenu svou premiéru a měl jsem možnost si ji vyzkoušet. Svými pravidly vychází z Legend of the Five Rings od téže společnosti a kdo někdy hrál sběratelskou karetní hru (Magic: the Gathering, World of Warcraft, Yu-Gi-Oh atd.), pochytí pravidla velmi rychle. Rozdíl je především ve správě zdrojů a v možnostech výhry. Každý hráč má na začátku pětici startovních pevností a na nich žetony se zásobami jídla. Jídlo funguje vedle peněz jako druhé platidlo za vykládání karet, ale musíte si dát velký pozor, aby nedošlo. Vyhrát lze totiž nejenom tím, že zničíte soupeři všechny pevnosti, ale také když ho připravíte o všechny žetony jídla. V krabici najdete vše potřebné ke hře – balíčky pěti odlišných frakcí a karty na jejich úpravy, žetony, pravidla a rychlá pravidla pro první hru. Pokud byste si chtěli užít zážitek sběratelských karetních her bez onoho sbírání, může pro vás být Romance of the Nine Empires vhodnou hrou, která obsahuje vše potřebné a nabízí několik méně tradičních mechanik. Vše však příjemně odsýpá a partie zkušenějších hráčů se zřejmě ani při usilovném přemýšlení nepřehoupnou přes třicet minut.

Machina Arcana

Jako poslední si dnes představíme teprve připravovanou (leč v zásadě hotovou) hru Machina Arcana od chorvatského tvůrce Juraje Biliche, ve které se snoubí hororový svět H. P. Lovecrafta (souhrnně označovaný jako Mythos) a steampunk. Výsledkem je kooperativní zážitek plný originálních předmětů a zbraní, monster a značného důrazu na vizuální a příběhové zpracování. V poslední den veletrhu jsme si na dopoledne domluvili hodinové hraní s tvůrcem hry a od té doby se těším na start jejich kickstarterové kampaně, která by měla začít do konce tohoto roku.

Příběh je vždy na prvním místě a každá karta události, karty scénářů, postav a ostatní mají vyhrazeno dostatečné místo pro silně atmosférické a zlověstné popisy. Další výbornou věcí je vylepšování vybavení a zbraní. Většinu lze totiž zlepšit či přidat úpravy, což poznáte dle shodných symbolů na kartách, které na sebe opravdu logicky navazují. Herní mapa je tvořena čtvercovými deskami, které obsahují bedny s odměnami, výbušné barely, táhla a páky, dveře, mechanické pasti a další místa čekající na aktivaci. Průzkum mapy probíhá buď příběhově, nebo volným prozkoumáváním z kraje stávajícího mapového dílu. Počáteční pocit snadnosti nás s narůstajícím počtem příšer rychle přešel a hra ukázala svou další silnou stránku, tedy nutnost dobré spolupráce hráčů. To celé je zakončeno ohromujícím grafickým zpracováním, které mezi všemi okolo rozmístěnými hrami s miniaturami (převážně úžasné miniatury, ale pravidla bezmála shodná a prostá) působilo svěžím a veskrze pozitivním dojmem.