Když v roce 1988 začal britský scenárista Neil Gaiman psát svůj komiksový opus magnum Sandman, jistě netušil, jaký ohlas série posléze získá. Příběhy, v nichž coby šedá eminence vystupuje vládce Říše snů Morfeus, mu přinesly nehynoucí obdiv a oddanost miliónů fanoušků po celém světě. K desátému výročí série tak jako bonus věrným vznikli Vládci snů – sandmanovský příběh zasazený do starého Japonska. Povídka vyšla bohatě ilustrovaná japonským ilustrátorem Yoshitakou Amanem.

Příběh o neobvyklé lásce vzbudil vlnu ovací nejen u fanoušků, ale díky historickému námětu a reáliím i u odborné veřejnosti. Jedním z těch, které přímo uhranul, byl i známý americký komiksový tvůrce a ilustrátor Philip Craig Russell. Tak dlouho dával na vědomí svůj obdiv, až se mu naskytla možnost povídku převést do komiksové podoby. Stalo se tak u příležitosti dvacátých Sandmanových narozenin a nyní fascinující historická legenda dorazila i k nám.

Gaiman je znám svou košatou fantazií, díky níž dokáže skládat příběhy tak, že ze všeobecně známých skutečností poskládá zcela nový a zpravidla úžasný příběh. V jeho díle se vyskytuje množství kulturních odkazů umně prolnutých mytologií. Nezaměřuje se jen na určitý segment, ale studnice jeho vědomostí je hluboká natolik, že dokáže do svých příběhů vplést prameny mýtů a bájí z celého světa. Lovci snů jsou toho krásným příkladem. Romantická pověst o velké a neposkvrněné lásce mnicha a lišky umně prolíná fascinaci světem starého Japonska s mytologií, kterou Gaiman vytvořil pro svého slovutného komiksového hrdinu.

V důsledku lze hovořit o mistrovském díle, natolik se autorův fiktivní příběh stává pro čtenáře reálným a důvěryhodným. Dotazy na zdrojový materiál se nedlouho po vydání doslova přemnožily, a tak byl autor nakonec donucen k přiznání, že se vše urodilo pouze v jeho hlavě. Právě způsob, jakým Gaiman skládá své příběhy, ho staví nejen do role jednoho z nejlepších literárních mystifikátorů, ale rovněž dokazuje, že fantazie lidské mysli může být v podstatě bezbřehá. Alespoň v tom smyslu, že mysl některých jednotlivců sahá mnohem dále, než si většina z nás dokáže představit.

Philip Craig Russell přenesl do komiksové podoby vše podstatné. Nejenže překrásně vystihl styl klasického japonského výtvarného umění, jehož osobitým pojetím zemi vycházejícího slunce jistě neurazil, ale navíc do něj vetkl vlastní umělecký styl vypěstovaný komiksovými adaptacemi četných klasických literárních děl. Nejedná se však o jakousi intelektuálsky samožerskou či snad avantgardní vizi, Russell má za sebou i příběhy všeobecně populárních hrdinů jako jsou Batman a Conan či postavy Hvězdných válek, a je si dobře vědom, na jakou strunu slyší obecné publikum. Jeho styl kresby i přes viditelné svébytné pojetí působí uhlazeně a podmanivě a je schopen zaujmout čtenáře všech věkových kategorií a napříč komiksovým spektrem.

Stejně jako Gaimanův scénář působí celistvě i v momentech, kdy se japonští hrdinové střetávají s postavami a světem autorských vizí, tak i Russell dokáže kreslit stejně nenuceně a jeho přechody mají hladkost nejjemnějšího japonského hedvábí.

V samotném příběhu se setkáváme s osamělým mnichem, který žije v opuštěném chrámu na svahu hory a jeho jediným přáním je pomocí víry najít vnitřní rovnováhu a klid v duši. Objevují se ale pokušitelé, kteří jeho odolnost zkoušejí. Třeba jezevec převtělující se do lidské podoby a hlavně liška, která coby všemi mastmi mazané zvíře nutí mnicha být stále ve střehu a nepropadnout klamu. Situace se výrazně zkomplikuje ve chvíli, kdy se liška do mnicha při jedné ze svých pokušitelských eskapád zamiluje. Navíc se tak stane v době, kdy nic netušící mnich získá dalšího chamtivého nepřítele.

Na scénu tak přichází příběh o lásce, která stojí proti všemu, chamtivosti, která nabádá k ohavným činům, poznání a boji s morálním kodexem všech zúčastněných. A nad celým příběhem se vznáší dohled pána snové říše a jeho věrných. V této stoce banální a mnohokráte omleté zápletky však autoři dokáží najít diamant, který svým tvůrčím umem obrousí do fascinující a čtenářsky vděčné podoby.

Nutno podotknout, že na jejich vlně se s nenuceností sobě vlastní sveze i překladatel Viktor Janiš. Slova vybírá s vytříbenou lehkostí a čtenářovu pozornost neodvádí zbytečnými vysvětlivkami či krkolomnými výrazy. Pokud v textu najdete nějaký japonský výraz, nechá na vás, jak si s ním poradíte. Jednak sází na to, že jeho význam z děje zcela zřetelně vyplyne, a v současné době, kdy si cokoliv během chvíle můžete dopátrat, čtenáře také lehce nabádá, aby se zbavil své přirozené lenosti a zaslepeného konzumenství.

V konečném důsledku je nám předložen přitažlivý epos mísící tradici kultury, která už po staletí fascinuje mnohé, a pohádkově snového příběhu, kde dobro tak úplně nevítězí nad zlem. Průsečík dvou světů, kdy každý z nich je sám o sobě fascinující natolik, že by bez problému utáhl celý příběh, ale v duchu sandmanovské tradice a fantazie autorů by to bylo v porovnání s výsledkem zoufale málo. Nad celou sérií Sandman se už dlouho vznáší mytický opar, jenž uhranul nejednoho čtenáře, a bylo by chybou obohatit ho něčím, co by tomto kontextu zapadlo, anebo by bylo dokonce považováno za průměrné.

S buddhistickým klidem v duši můžeme konstatovat, že se tak nestalo. Možná si řekneme, že jsme nedostali kdovíco, ale to bude způsobeno tím, že podvědomě očekáváme něco nesplnitelného a tak báječného, že o tom budou vyprávět celé generace. Podobné příběhy se ovšem nerodí na požádání, přesto dostaneme kvalitní příběh vypilovaný ve všech detailech, vybudovaný na klasických základech a sympatický natolik, že byste si jej přáli pohladit, obejmout a dlouho, dlouho nepustit.

Neil Gaiman a Philip Craig Russell: Sandman – Lovci snů

vázaná, překlad Viktor Janiš, obálka Philip Craig Russell, 144 stran, 499 Kč

Související odkazy:

Sandman se vrací v Lovcích snů… (ukázka)