Mrtví kráčí po divokém západu (recenze)
Vydat svůj románový debut není tak snadný úkol, jak se na první pohled zdá. Přesvědčil se o tom i mladý autor Martin Štefko. Nejprve se svou prvotinu Mrtví kráčí po zemi pokoušel vydat pomocí crowdfundingového portálu Startovač, aby si poté vše – s pomocí specializovaného malonákladového vydavatelství Nová Forma – vydal sám. Autor svůj počin žánrově označuje jako zombie western, což je trefné, neboť hlavní postavou je osamělý Kovboj, který se s kolty proklatě nízko potuluje po postapokalyptickém světe, kde není místo pro slabé a zbabělé. Nakonec vlastně tak sám úplně nebude a dokonce se mu podaří dostat se k cíli, který si pro své putování zdevastovanou krajinou vytyčil. Že to nebude cesta jednoduchá, je dopředu jasné…
Svět po blíže neurčené katastrofě není ve fantastice žádnou novinkou. Po zemi kráčí živí mrtví a okusují veškeré maso, které ještě nechutná po hnilobě. Zombie vládnou světu a každý, kdo se v tomto novém sociálním zřízení pokouší přežít, je psancem. Někteří lidé se snaží žít v jakýchsi společenstvích, aby měli větší šanci na přežití. Avšak vzhledem k okolnímu světu i do jejich řad prostupuje čiré šílenství způsobené nastalou situací. Tohle si uvědomuje i Roy Gruber. Chlap, co byl před tím vším účetní, který nemiloval svou ženu, naopak ho pěkně srala. Když to všechno začalo, byl jako každý normální jedinec pěkně vystrašený. Nevěděl, co si počít a jak se k tomu postavit. Nakonec ale pochopil, že musí něco dělat. Musí něčím být, aby přežil. Rozhodl se, že bude Kovboj. Tak vzniknul Roy nové doby. V kovbojských botách a s koltem vkráčel do změněného světa. Nasadil masku, která ho chrání, a neohlíží se doprava ani doleva. Chce být sám, osamělý pistolník z Divokého západu. Ten, jenž střílí nemrtvé a s peprnou hláškou na rtech je posílá do věčných lovišť. Tvrďák každým coulem. A jediný muž, s nímž se touží setkat, je Stephen King. Jenže všichni si něco malujeme… Snažíme se vžít do role, kterou jsme si předurčili. A zbytek nám má ukrýt naše ochranná bariéra. Ta Kovbojova se rozplyne v momentu, kdy potká šestnáctiletou Em. Po jedné podivné přestřelce mu doslova zůstane na krku. Všechno, co si do této doby pečlivě střežil, se rozpadne v prach. Situace se změní a je jen na něm, jak se s ní vyrovná… protože okolní svět je pořád drsný, ten se už se změnit nemůže!
Děj románu Mrtví kráčí po zemi se sice odehrává za Velkou louží, ale Martin Štefko jej situoval do prostředí, které důvěrně známe. Je celkem jedno, na jaký zombie film, knihu, komiks či hru si zrovna vzpomenete jako první. Vše je v žánrově dobře zajetých kolejích, občas máte pocit, že až příliš. Kovboj je drsňák k pohledání a jeho životní postoj a hlášky mohou evokovat některé tuzemské renomované spisovatele. Osamělý hrdina, který už pravděpodobně ztratil pud sebezáchovy, představený v ich formě není u českých autorů žádnou novinkou. Pro mrtvoly nemrtvých už není kam plivnout a vše je okořeněno hrubým slangem vraha sympaťáka. Kouzelný proutek se zjeví ve chvíli, kdy se na scéně objevuje mladičká rošťanda Em. Krom vnitřního citu hrdiny drsného jako rašple se dočkáme i smilného popisu divoké soulože. Padesát odstínu spermatu pravděpodobně nebude v ohrožení popularity, ale taková Lady Fuckingham by se v tom celkem našla. Až se vystřílíme a ulevíme i centrálnímu mozku, na řadu přijde dle mne nejzajímavější část knihy. Úsek, kdy je objasněno, jak k celé apokalypse došlo a jaký byl její průběh. K autorově cti slouží, že se nebál pustit na takto tenký led a povedlo se mu vybruslit se ctí. Setká-li se hlavní hrdina se Stephenem Kingem, neprozradím, ale už teď vám musí být jasné, komu pistolník z příběhu vzdává hold.
Martin Štefko předvedl svým románem slušný vstup na tuzemskou literární scénu. Nejedná se sice o žádnou raketovou střelu, o které by se po vydání šuškalo v kuloárech, ale je tady určitý příslib do budoucna. Pokud na sobě bude pracovat, můžeme se dočkat dalšího díla, které bude zase o kvalitativní schůdek výše. Vzhledem k tomu, že velmi často koketuje s hororem, osobně mu držím palce. A taky myslím, že tohle pole u nás ještě příliš zorané není. Jsem zvědav na další autorovo dílo a doufám, že bude zrát jako kvalitní sýr či víno. A že o něm ještě uslyšíme. Pomyslnou hvězdičku navíc přidávám za to, že si knihu vydal v podstatě sám. Takže všichni, které by to zajímalo či chtěli mladého autora podpořit, jej mohou kontaktovat například na jeho mailu stefko.martin@gmail.com.
Martin Štefko: Mrtví kráčí po zemi
Nová Forma s.r.o., brožovaná, obálka Tereza Šedová, 166 stran, 150 Kč
1 703 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
Zombiky mám rád ,ač jich je teď nějak s upírama moc.Ale nikdy mne nesednul westernovej svět..:-(
Opravdu někdy nevím, jestli si z nás čtenářů redakce nedělá legraci s kvalitou představovaných produktů…
Martin Štefko se předvedl v dobrém světle, dílo se výborně četlo, ostatně, jeho jako autora, jsem měl zhlédnutého z knih 2., 3., 4. a 5. antologie českého hororu, kde vždy překvapil neotřelými povídkami. Román hodnotím na jedničku.
To Tomeek: Jde o názor recenzenta, se kterým můžeš zcela svobodně nesouhlasit. Diskusi naopak vítáme a pokud jsi knihu četl a nesouhlasíš, určitě to napiš, pomůžeš tak třeba čtenářům s podobným vkusem.
to tomeek: Jako autor určitě rád uvítám nějakou připomínku k mému dílu, a pokud jste Mrtvé četl, budu rád za konstruktivní připomínky a napsání důvodu pro to, proč kniha podle vás nemá kvalitu a v čem. Děkuji.