Ocenění

Návrat na Panství hrůzy (recenze)

Autor | Aktuality | Středa 27 Červen 2018 16.25

Skupina stolních her označovaných jako Arkham Horror Files vychází ze světa H. P. Lovecrafta a jeho nezapomenutelného kultu Cthulhu. Díky vydavatelství Blackfire se už můžeme těšit z českých lokalizací Arkham Hororu, Eldritch Hororu a nedávno se překladu dočkala i druhá edice Panství hrůzy. Hry se od sebe naštěstí v mnohem liší a každá z nich přináší skutečně jedinečný zážitek z hraní. Panství se vymyká především tím, že si prozatím nejvíc z jmenovaných titulů zakládá na důstojném vyznění atmosféry tak dobře známé z děl mistra H. P. Lovecrafta i na jeho lásce k děsuplným příběhům, což je dosaženo především možností vyprávění ve stylu počítačových adventur. Příběh zde hraje prim a vaše rozhodnutí je stěžejní.

panstvi-hruzy-3D

Chybička se vloudí…

Krabice, která se vám dostane do rukou, uchvátí už svou velikostí. Balení je totiž stejně rozměrné jako kupříkladu Star Wars: Rebelie, a to už je co říct. Vedle oboustranných mapových dílů, které se dají seskládat k sobě a sestavit tím různé interiéry budov či lokací, v ní naleznete několik druhů žetonů, přes dvě stě různých karet, specifické osmistěnné kostky a značný počet neodmyslitelných figurek monster a vyšetřovatelů. Zpracování jednotlivých kartiček i žetonů odpovídá všudypřítomné snaze o dosažení patřičné atmosféry, nicméně alespoň v případě figurek se někdo hodně přepočítal. Zatímco například v Doomu (též od FFG) se hráč nedokázal nabažit detailů monster i mariňáků, v Panství je úroveň detailů figurek srovnatelná s nejlevnějšími plastovými vojáčky, které koupíte v každém hypermarketu. Zamrzí to hlavně u velkých figurek, kde právě nedostatek detailů skutečně nepřehlédnete.

Nejlepší není ani způsob jejich upevnění na herní desce. Místo standardních stojánků, které jsou s figurkami pevně spojeny, se zde figurky musí upevnit do samostatných plastových plošek (díky špatným výliskům to bohužel moc nefunguje a části do sebe nezapadají). Do plošek se ale musí ještě předtím vložit žeton monstra, jenž slouží ke zjištění atributů a speciálních schopností té či oné příšery. Abyste si některé informace mohli vůbec přečíst, musíte figurku zvednout a podívat se na ni zespodu, přičemž vám figurka zpravidla z plochy vypadne a pečlivě budovaná atmosféra je náhle tatam. Problém by se přitom dal vyřešit standardními stojánky a výčet specifikací mohl být přiložen jako samostatná strana v návodu, jak je tomu v mnoha jiných hrách. Bezradnému a rozmrzelému recenzentovi nezbylo nic jiného, než figurky ke stojánkům přilepit tavnou pistolí…

panstvi-hruzy-celek

Mnoho změn k lepšímu…

Oproti nedokonalému zpracování nelze než pochválit herní systém a samotné mise her. Ve srovnání s první edicí došlo v důležitých bodech k mnoha změnám – původně šlo o semikooperativní hru, kdy si jeden z hráčů navlékl kněžské roucho kultu a do ruky popadl rituální dýku, nyní jsme se přehoupli do čisté kooperace. Původní protihráč stojící proti partě vyšetřovatelů byl chvályhodně nahrazen aplikací pro tablet. Další, neméně významnou změnou jsou příběhy samotné. Najdete zde zcela nové, takže se ani po obsahové stránce nedá říct, že se jedná o stejný produkt.

Hlavním kladem je jednoduchost. I přes množství komponent se hráči musí naučit jen některé principy, výše zmíněná aplikace je následně povede. Výhodou je i to, že hráči začínají pouze na jednom či dvou mapových dílech, které se postupně během hry doplňují podle pokynů aplikace, což dopomáhá pocitu z objevování nových lokací a dokresluje atmosféru, protože s každou objevenou lokací nalézáte i předměty, překážky, osoby a nepřátele.

Aplikaci je tedy třeba pouze pochválit. Nejedná se o pouhý doplněk, ale o skutečně důležitý prvek hry, s nímž je radost pracovat. Těšit se můžete i na zvukové efekty tříštících se váz, přibouchnutých dveří a přirozeně i na tematickou hudbu. Hlavním úkolem je ovšem rozluštit záhadu, a tak nechybí ani trápení s mezihrami ve formě třech různých hlavolamů. Doprovodných textů je ale víc než dost a nejde jen o dabovaný úvod do příběhu, texty jsou víceméně všude včetně soubojů. Ty navíc nepředstavují jen obyčejné hody kostkou a následné vyřešení, ke každému útoku náleží i několik řádek, které mohou knihomoly přímo nadchnout, přestože zastánce akčních her spíše odradí.

Panstvi-hruzy-figurky

Šílenství se šíří…

Herní mechanismy jsou rovněž jednoduché. Střídají se fáze vyšetřovatelů, kdy iniciativu přebírají jednotliví hráči, po nichž následuje fáze mýtu, kdy vám aplikace sdělí, kudy se pohybují monstra, co tam tropí, anebo jak na vás působí strach. Výtečná je i práce s temnotou či ohněm, které se jako ve skutečném životě šíří. Neméně skvěle funguje také systém příčetnosti a zranění. Pokud jde o utržené rány, každá postava má nějaké predispozice, jež ukazují maximální strop utržených zranění. Postava, která se včas nestihne doléčit, svým zraněním samozřejmě podlehne a zhyne.

Zajímavější výsledky ale nabízí dosáhnutí limitu příčetnosti. Pokud totiž postava získá maximální počet karet strachu, obdrží kartu šílenství, avšak její příběh v této misi nekončí. Právě naopak. Pro šílené hráče se náhle změní cíl hry. Mohou díky vylosované kartě (kterou si přečtou pouze oni) kupříkladu zapálit budovu, obrátit se proti svým spojencům, i když se nemusí stát vůbec nic. Stačí ale, aby si hráč kartu šílenství líznul, a paranoia, která se u stolu strhne, se už postará o zesílení dusivé atmosféry.

V Panství hrůzy jsou k dispozici hned čtyři mise a jednu lze dokoupit jako DLC za poměrně nízkou cenu. Každý scénář pak nabízí něco jiného. Někdy jde o akční variantu, kdy skupinka prchá nebo se schovává před rozzuřeným davem a hledá způsob, jak opustit ostrov, jindy o typickou detektivku, kdy je za omezený čas potřeba vyslechnout množství postav a přijít na kloub, kdo stojí za tím či oním. Žádná z her není hratelná do dvou hodin, u některých scénářů bude i váš mobil či tablet hlásit, že potřebuje nabíječku, takže uvítáte možnost si svá dobrodružství uložit.

Přestože Panství hrůzy mírně zklamalo svým zpracováním, nelze mu upřít skvělou hratelnost, i když přece jen zamrzí, že scénářů prozatím není víc. Donekonečna omílaná atmosféra je úžasná a podmanivá, přesto vás ale nemusí okouzlit, pokud snad očekáváte spíše akční požitek. Množství textů příjemně překvapilo, najdou se však i tací, kterým mohou hru znechutit a budou je přeskakovat. Verdikt je tedy jednoduchý: Panství hrůzy by si měl zahrát každý, kdo preferuje obsah nad formou.

Panství hrůzy

design hry: Nikki Valens

výtvarník: Cristi Balanescu, Yoann Boissonnet, Anders Finér aj.

pro 1 až 5 hráčů od 14 let s dobou hraní kolem 120 až 180 minut

Blackfire-logo

870 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.