Ocenění

Poodkryté tajemství údolí stínů (recenze)

Autor Roman Bílek | Aktuality | Pondělí 26 Březen 2012 8.00

Komiksové práce tuzemských autorů se pomalu, ale jistě dostávají i do povědomí fanoušků, kteří jsou odkojeni zahraniční mainstreamovou tvorbou. Díky různým antologiím, sborníkům, časopisům a fanzinům se s řadou autorů seznámila i širší veřejnost. Vytvořila se tak skupina komiksových tvůrců, která si vydobyla určité jméno a prezentuje se dokonce i vlastními ucelenými booky. Tohle ovšem není tak úplně případ Petra Kopla, který stojí trochu mimo hlavní proud zájmu. Byť „oficiálně“ debutoval už v letech 1998-99 v dnes již zaniklém časopise Origami či o pár let později, v toho času oblíbeném, fanzinu Bedeman. Jeho tvorba pak skýtá několik samostatných prací, které jsou často svébytnou komiksovou adaptací knižních klasik (Dracula, Král Artuš, Tři mušketýři či Pes baskervilský).

Nyní u nakladatelství Alpress vyšel i jeho samostatný autorský opus Návrat do údolí stínů, který si jistě zaslouží povšimnutí u širší komiksové obce. Sice nebyl vydán tradičním komiksovým nakladatelstvím a kresba Petra Kopla je pro mnoho čtenářů možná zlehka nestravitelná, přesto se jedná o vyspělé dílo, o němž by byla chyba se nezmínit nebo jej snad nechat pokrýt prachem někde v koutech knihkupectví.

Na samém začátku vás jistě zaujme již zmíněna netuctová kresba, která je jakousi směsicí mezi klasickým komiksem s pevnou linkou, zlehka ztřeštěnou mangou, šrafovaným náčrtkem a občasnými výlety k pouličnímu graffiti. Navíc je v ní detailní pozadí často pokládáno za bezvýznamné a hlavní pozornost je věnována vytaženým postavám, potažmo jejich rysům. Kresba tak čtenáři dovoluje více se položit do samotného děje a „nebýt rušen“ zbytečně vyšperkovanou kresbou, která by odváděla jeho pozornost. Samotný děj je pak někde na rozhraní fantastiky a hororu. Hlavní hrdina se vzbudí z jakéhosi druhu kómatu, což sice působí zjevně omletě a klišovitě, ale následující události, tento pocit ihned vypudí. Jediným spojením jak s minulostí, tak s okolím je totiž dětská chůvička, která mu uděluje pokyny, které nemají s realistickým myšlením příliš společného. Tím začíná zápletka, která zpočátku působí velmi zmateně a podivně, ale postupně se odhaluje pointa prapodivného příběhu tohoto komiksu. Tu a tam lze sice tušit, že autor neodhalil čtenáři vše, co se mu při tvorbě prohánělo hlavou, čímž může čitatele mírně rozhodit, ale nejedná se o nic, co by vám totálně pokazilo zážitek, nebo vás zmátlo natolik, abyste se ztratili jako v Říši za zrcadlem.

Na úplném konci si pak říkáte, jestli ono „grand finále“ nebylo přece jen mírně odbyto a jestli jste vše pochopili zcela správně. Ovšem na další straně narazíte na informaci, že vše bude pokračovat v komiksu s názvem Náruč údolí stínů. Škoda jen, že informaci o tom, že se tedy jedná o vícedílnou ságu objevíte jen tímto způsobem. Možná se jedná o jakousi zlomyslnou hru se čtenářem (tedy potenciálním kupcem díla), ale i ona „pompéznost“ vícedílného komiksu by mohla dílu pomoci v lepší propagaci. Možná je to jen malicherná výtka, ale jak autor, tak především nakladatel, by tuto informaci tajit asi nemuseli.

Pokud je tedy (po prvním dílu) čas na nějaké resumé, tak se podle mého názoru jedná o velmi zajímavý komiks, který je ovšem ve všech ohledech jen jakýmsi prvním krokem, byť autor jako takový má již množství zkušeností. Stejně jako hlavní hrdina po probuzení neví co ho čeká, tak i Petr Kopl svým vlastním komiksem na pokračování vykročil do krajin zatím neprobádaných. Osobně mu přeji mnoho zdaru, neboť potenciál dotáhnout to „někam dál“ by tu jistě byl, ale jak se lidově říká – je tomu třeba vyjít naproti.

Anotace:

Petr Kopl: Návrat do údolí stínů

brožovaná, obálka Petr Kopl, 128 černobílých stran, 149,- Kč, vydalo nakladatelství Alpress 10. listopadu 2011

David se probudí v podivném domě s naprostou ztrátou paměti. U své postele najde dětskou chůvičku. Tajemný hlas v ní se stane Davidovým jediným průvodcem po domě plném zrůd. Postupně se dozví, že utrpěl vážné zranění a dům je vězením jeho mysli. Jediný způsob, jak znovu procitnout do reality, je postavit se tváří v tvář nepředstavitelné hrůze.

202 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.