Co znamená sousloví „mysti-mation“? Označuje kombinaci herců, uměleckých obrazů, loutek, animovaných prvků a triků. Je to technika unikátní a nadčasová. Poprvé se objevila v roce 1958 ve filmu Vynález zkázy a jejím tvůrcem není nikdo jiný než český režisér, výtvarník a animátor Karel Zeman (1910-1989). Tato kombinace triků pak ovlivnila takové tvůrce, jakým byl později například i Terry Gilliam. Výsledný dojem ale zůstal dodnes nepřekonán. Technika samotná je ale natolik náročná (film Vynález zkázy vznikal čtyři roky), že její plné využití ve filmu zaniklo s jejím tvůrcem. Faktem ale zůstává, že ani sebelepší počítačové triky nedokáží na filmovém plátně vykouzlit takovou atmosféru.

Zatímco ve svém prvním celovečerním snímku Cesta do pravěku (1955) nechává Karel Zeman ožít pravěká zvířata, ve Vynálezu zkázy (1958, Cena francouzských filmových kritiků, Křišťálová cena francouzské filmové akademie, Velká cena EXPO 1958, Cena čs. filmové kritiky, státní cena) doslova rozhýbal ocelorytiny ilustrátorů Verneových románů, konkrétněji Édouarda Rioua, Léona Benneta a Julese Férata. Belgický tisk po vítězství filmu, na kterém se podílel mimo jiné i básník František Hrubín či Jiří Brdečka a ke kterému složil hudbu Zdeněk Liška, na Expu nazval Karla Zemana novým Georgesem Méliesem a film byl uveden do mezinárodní distribuce pod názvem The Fabulous World of Jules Verne.

Typicky americký komentář traileru je prostě okouzlující!

V roce 1962 měl potom premiéru Baron Prášil (angl. The Fabulous Baron Munchausen, II. hlavní cena festivalu v Locarnu, Zlatá palmu v Bordigheře, I. cena v soutěži o technickou cenu filmu v Moskvě, Velká cena na Mezinárodním setkání filmů pro mládež v Cannes, Stříbrný pohár v Bostonu), ve kterém Karel Zeman posunul hranice techniky mysti-mation ještě dál. Využil dokonalejší rytiny Gustava Doré (1832-1883) a jedním z výraznějších prvků vyprávění se staly i samotné barvy, které aktivně zasahují do obrazu a vytváří pozoruhodnou atmosféru (např. příznačně zabarvené scény nebo barva, která pronásleduje hrdiny při útěku princezny Biancy di Castello). Film sám, na kterém se podílela taková jména jako Josef Kainar, Jiří Brdečka, Zdeněk Liška, Jan Werich, Miloš Kopecký, Jana Brejchová a další, je většinou považován za Zemanovo nejlepší dílo.

Kombinovanou metodou (mysti-mation) natočil Karel Zeman následně ještě Bláznovu kroniku (1964), Ukradenou vzducholoď (1967), kde nalezneme prvky hned několika Verneových románů, a Na kometě (1970). Pak se už věnoval jen animovaným snímkům. Ačkoliv jeho prvotina Vánoční sen z roku 1946 zvítězila na MFF v Cannes v kategorii loutkový film, pro další generace filmařů měly význam hlavně tyto jeho celovečerní snímky. Minulý rok uplynulo 100 let od režisérova narození a na jeho počest byla uspořádána putovní výstava Filmový kouzelník Karel Zeman, jejíž součástí byly i jeho filmy. Expozice cestovala po celém světě a na svých zastávkách uváděla i v dnešní době diváky do nadšeného vytržení.

Není tedy náhodou, že si v roce 1993 vyžádal u příležitosti premiéry svého snímku Jurský park (Jurassic Park) i Steven Spielberg kopii filmu Cesta do pravěku a zmínil Karla Zemana i v exkluzivním interview. Poetikou nefalšovaného vynálezce filmového plátna se ale inspirovali i jiní a český režisér snímků pro děti i pro dospělé figuruje i v učebnicích filmařů po celém světě. Jednoznačný rukopis nalezneme například ve filmu Terryho Gilliama Dobrodružství Barona Prášila (The Adventures of Baron Munchausen, 1988), kde se snoubí estetika knižních ilustrací s typickou montypythonovskou poetikou a humorem.

Vyjmenovávat množství cen, které Karel Zeman za své filmy sesbíral, by zabralo víc než jeden odstavec. Je ale smutné, že zatímco v Japonsku vyšel už v roce 2004 DVD box obsahující 8 disků s filmy Karla Zemana Genso no Majutsushi Karel Zeman, domácí fanoušek je odkázán jen na samostatná vydání jednotlivých děl či reprízy v televizním vysílání.