Bože, chraň všechny, kteří podlehnou moci prstenu! Příběhy o tom, že jeden prsten vládne všem, jsou ve fantastice osvědčenou záležitostí. Pokud se rozhodnete zasvětit nějakou etapu života blyštivému kroužku na prst, snadno mu pak propadnete po dlouhý čas. A to se netýká jen fanoušků a čtenářů, ale i samotných tvůrců, kteří chtějí z příběhu o zaslepenosti mamonem vytěžit co nejvíc. Německý hudební skladatel, jeden z nejvýraznějších představitelů romantismu, Richard Wagner, strávil prací nad svým vrcholným počinem – cyklem čtyř oper souhrnně nazvaným Prsten Nibelungův – celých dvacet šest let. Dílo je to natolik rozvinuté a precizní, že nastudování této více než čtrnáctihodinové záležitosti, určené pro čtyři dlouhé večery, a následná prezentace veřejnosti je vždy náležitě sváteční událostí. Také kreslíř Philip Craig Russell musel nad komiksovou adaptací stěžejního Wagnerova opusu prosedět množství hodin. Vždyť souborné vydání (původně vyšlo ve čtrnácti sešitech), které před Vánocemi připravilo pro tuzemské fanoušky nakladatelství Comics Centrum, má bezmála čtyři sta padesát stran.

Celý Wagnerův příběh má rozsáhlou strukturu s více dějovými liniemi a skládá se ze čtyř částí – Zlato Rýna, Valkýra, Siegfried a Soumrak bohů. Philip Craig Russel zůstal tomuto formátu věrný, byť se musel popasovat s absencí hudební složky, která je u opery stejně určující jako obsah zpěvů jednotlivých protagonistů. Muzikální část je náladotvornou a atmosférickou záležitostí a proto ji Russell zručně nahradil ikonickými obrazovými výjevy a efektivní prací s barvami. Už po několika úvodních stranách lze poznat, že se tento přístup vyplatil a v celkovém pojetí díla funguje na výbornou. Svůj podíl na tom má i kolorista Lovern Kindzielski a letterer Galen Showman (v českém vydání se jeho úkolu zhostili Martin Trojan a Václav Dort). Zajímavá jistě byla i práce s původním libretem, které do soudobého jazyka přeložil Patrick Mason. V českém překladu se toho s bravurou zhostila Alexandra Niklíčková, která je aktuálně za Prsten Nibelungův nominována na Cenu Muriel. Nejen ze všeho (ne)zmíněného je jasné, že příprava této komiksové adaptace slavné opery stála Russella hodiny příprav a usilovného přemýšlení, jak jednotlivé scény pojmout, nemluvě o samotné kresbě. Víc o úskalích s adaptací Wagnerovy operní ságy prozradí v zajímavé bonusové příloze sám kreslíř.

Děj je vystavěn na germánských mýtech – především na dvoudílném středověkém eposu ze 13. století Písni o Nibelunzích – a islandských ságách (Edda, Thidreks či Vølsungasaga) a vzájemně propleten do krajně epického fantaskního vyprávění. Kulisy, v nichž se hrdinové pohybují, budou mnohým povědomé, vždyť inspirovaly mnohá díla napříč uměleckou historií včetně nejedné fantasy. Vše začíná krádeží bájného zlata Rýna, z nějž je tím, kdo se nadobro vzdá lásky, ukut mocný prsten poskytující vládu nad světem. Kolem prstenu se následně odehrává vše podstatné. Vždyť kdo by alespoň na chvíli nezatoužil být neomezeným vládcem světa? Zneužití prstenu k dosažení vlastní bohorovnosti by se pak dalo přirovnat kupříkladu k využívání germánských a severských mýtů i jména samotného Richarda Wagnera nacisty. Všichni, kdo chtějí získat neomezenou vládu, myslí pouze na svůj prospěch a snadno nabytou moc.

Jako v každém poctivém epickém dramatu ani v tomto za srdce chytajícím vyprávění nechybí láska, chrabří hrdinové, smrt, prokletí, intriky, zrada, pomsta či pád. Wagner, potažmo Russell, vše zmíněné umně kombinuje a vytváří slepenec podmanivých osudů, jejž není možné popsat několika větami, protože každá postava má své přesně vytýčené místo, čas i úděl. Prsten Nibelungův jednoduše není ani v komiksové podobě triviálním oddechovým čtivem, ale dějově spletitým příběhem plným postav, odkazů a zkřížených cest.

Ve výsledku se Philipu Craigu Russellovi podařilo z libret a not vše věrohodně převést a daroval nám výtvor vpravdě epický. Svým počinem může také oslovit široké a různorodé čtenářské spektrum od milovníků opery, přes zájemce o mytologii, fanoušky epických fantasy ság, až po nerdy, které předtím ohromil kresbou v komiksech o Sandmanovi, Hellboyi, Conanovi apod. Nemůžeme opomenout ani fakt, že vydání tohoto rozsáhlého díla u nás je zároveň i jakousi nevyřčenou zprávou o tom, že český komiksový trh je už dostatečně velký a zdá se, že dospěl. Russell navíc v podobném duchu adaptoval také Mozartovu Kouzelnou flétnu, Straussovu Salome, Leoncavallovy Komedianty či Parsifala, další Wagnerovo dílo pro změnu inspirované středověkými legendami o Svatém grálu.­­­­­­­­ Některé z těchto operních adaptací bude obsahovat Comics Centrem chystaná sbírka Kouzelný svět opery P. Craiga Russella, kterou nakladatelství chystá na listopad letošního roku.

Dost pravděpodobně nebude Prsten Nibelungův nejlepším komiksem, který jste kdy četli, stejně tak je možné, že bude i jedinou operní adaptací, na niž kdy v panelech a bublinách narazíte. V souvislosti se vším výše napsaným to rozhodně není tak málo, abychom jej mohli považovat za další tuctový komiks z přebohaté nakladatelské nabídky. Spíše to bude v zásadě podobné jako s povinnou četbou ve škole – vždyť Prsten Nibelungův je laureátem Eisnerovy ceny a odbornou kritikou uznávaným dílem – stane se všeobecně respektovanou veličinou, zájemci jej budou moci zkoumat detailněji a mnozí z nich jej následně začnou snad i uctívat…

Prsten Nibelungův

scénář a kresba Philip Craig Russell

vázaná, překlad Alexandra Niklíčková, 448 stran, 899 Kč