Ocenění

Rovnováhu mezi Světlem a Temnotou udržují Hlídky

Autor Děti noci | Aktuality | Úterý 30 Duben 2013 8.20

Obyčejní lidé nemají tušení, že na světě nejsou sami, že mezi nimi žijí Jiní – mágové, čarodějové, vědmy, upíři a vlkodlaci. Jiní se dělí na Světlé a Temné a odpradávna mezi nimi zuří válka. Když už se zdálo, že by jejich boje mohly zničit svět, uzavřely obě strany Dohodu a zřídily úřady, které mají na dodržování Dohody dohlížet: Noční a Denní hlídku a jejich kontrolní orgán zvaný Inkvizice. Sergej Lukjaněnko zasadil příběhy z tohoto světa do současné Moskvy. Postupně čtenáře seznamuje s fungováním svého fantastického světa a s postavami z moskevské Noční a Denní hlídky. Vše je napsáno natolik poutavě, až snadno uvěříte, že jednou v ulicích narazíte na Jiné, kteří se vás, budete-li mít štěstí, pokusí iniciovat.

Jak se stát Jiným? Jiní se dělí do kategorií podle síly a schopností. Nejvyšší Jiní bývají označováni jako mágové mimo kategorie. Do své kategorie se Jiný nerodí, ale musí ji pracně získat skrze zkušenosti a zkoušky. Většina Jiných začíná svůj život jako lidé. Pokud má člověk schopnosti stát se Jiným, bývá označován za Potenciálního Jiného. Když ho Jiní objeví, snaží se ho iniciovat a tím dostat mezi sebe. Při iniciaci se rozhoduje, zdali se člověk vydá mezi Světlé, nebo Temné. O straně, na kterou se člověk přidá, může rozhodnout jak jeho celoživotní postoj, tak momentální nálada. Jiní mohou procházet Šerem a z tohoto místa čerpat energii. V Šeru fungují fyzikální zákony jinak a je to právě Šero, co umožňuje Jiným čarovat.

Jednotlivé knihy jsou rozděleny do třech částí, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale v závěru se samozřejmě propojí. Akční pasáže střídají filozofičtěji laděné úseky a celkově se ukazuje, že Světlo a Temnota jsou jen dvě strany jedné mince a z černé a bílé se mnohdy stane šedá. Na rozdíl od amerických sérií podobného ražení najdeme v Hlídkách méně bojů a akce. Ani ruská série není nudná nebo bojů prostá, ale zmlátit a zabíjet nestvůry zde není hlavním cílem. Zápletky na boji nestojí a s bojem nepadají. Ději to však nechybí a příběhu naopak spíše prospívá. Autor je skutečný mistr slova a dokáže nás napínat bez toho, aby kolem tekly potoky krve, i když na nějaké ty půtky taky občas dojde. K ruskému koloritu pak neodmyslitelně patří vodka a nadávání na režim a politiky.

Ač se hlavní dějová linka a zápletka ve většině případů tváří jako jednoduchá s naprosto předvídatelným koncem, Lukjaněnko nám v každém díle znovu a znovu dokazuje, jak pomýlená je naše představa, že můžeme uhodnout konec po pár stránkách.

Noční hlídka (1998, česky Triton 2005)

Anton Goroděckij se stal mágem teprve nedávno. Přesvětlý Geser, šéf Noční hlídky v Moskvě, se ho snaží pošoupnout a dostat do vyšší kategorie. Pošle ho z klidného kancelářského místa do ulic. První případ, který Anton řeší, se týká upíra, který saje lidi bez povolení. Kromě starostí s upírem má ještě trable se slečnou Světlanou, která je silná potenciální jiná. Na svou stranu ji chtějí získat Světlí i Temní. V Noční hlídce se dozvíme, jak vlastně Hlídky fungují, a seznámíme se s jednotlivými postavami. Všechny díly se dají číst i samostatně, ale bez Noční hlídky by nebylo na čem stavět.

Denní hlídka (2000, česky Triton 2005)

Při jednom zásahu se Temná vědma Alice úplně vyčerpá a není schopná používat magii. Na zotavenou ji pošlou na dětský tábor, kde může čerpat jemnou dětskou energii. Alice se zamiluje do vedoucího Igora, není to však člověk, ale Světlý Jiný, který tam byl rovněž poslán na dovolenou. Může dobře dopadnout láska ctižádostivé vědmy a kladného mága? Ve druhé části čtenář sleduje, jak Noční hlídce snižuje stavy cizí mág Zrcadlo, který má za úkol udržovat rovnováhu mezi hlídkami. Ve třetí části nastupuje Inkvizice, které byl odcizen mocný artefakt Fafnirův dráp. Na této knize spolupracoval se Sergejem Lukjaněnkem spisovatel Vladimír Vasiljev. Místo světlého mága Antona v tomto díle vystupuje temná vědma Alice. Pronikneme tak trochu víc do tajů Denní hlídky a vše si prohlídneme i z ženského pohledu.

Šerá hlídka (2003, česky Triton 2005)

Noční hlídku děsí anonymy s výhružkami, že někdo Jiné prozradí lidem a ještě lidi v Jiné přemění. Anonym přišel i Inkvizici. Jak se dostal dopis k Noční hlídce a k Inkvizici zůstává záhadou, kterou je třeba vyřešit. Přece jen by na těch řečech, že se lidé dají změnit v Jiné, něco mohlo být. Anton na dovolené na chatě narazí na milou paní bylinkářku, která asi nebude tak nevinná, jak na první pohled vypadá. V poslední části se autor vrací na začátek, k legendě o tajemné knize Fuahranu, která obsahuje zaklínadlo na proměnu lidí v Jiné a Jiným zvyšuje kategorie. V Šeré hlídce Sergej Lukjaněnko uplatňuje pravidlo, že cesta do pekla je dlážděna dobrými skutky a ukazuje to na případech různých režimů, za které samozřejmě můžou Jiní a jejich touha převážit jazýček vah na stranu té či oné strany, aniž by byla porušena Dohoda.

Poslední hlídka (2005, česky Triton 2006)

Anton jede na služební cestu do Edinburghu, kde upír zabil člověka ve strašidelném domě. Vypadá to jako lehká a odpočinková práce, ale kdyby to tak bylo, Geser by tam Antona neposílal. Když se nic nevyřeší v Edinburghu, třeba bude mít Anton štěstí v Uzbekistánu a poputuje na výlet i tam. Autor nechá čtenáře přemýšlet i nad tím, jak se chovají cizinci v jiné zemi, jaké je potkat krajana mezi cizinci, a aby lidé nepřemýšleli málo, načrtne velkolepý koncept pojetí Šera.

Nová hlídka (2012, česky Triton 2012)

V Nové hlídce jde o budoucnost všech Jiných. Na světě se objevil Prorok, což je fakt těžké povolání, rovnající se téměř rozsudku smrti. Jenže Proroka objevil Anton a nemůže to nechat jen tak. Navíc se prorok přátelí s jeho dcerou Naďou. V tomto díle ubral autor trochu na ději a nechal Antona mnohem více filosofovat, ale i tak z toho vznikl velmi povedený příběh.

Temná hlídka (2003, česky Triton 2006)

K cyklu Hlídek patří i Temná hlídka, kterou napsal sám Vladimir Vasiljev. V knize je zachován stejný nebo velmi podobný styl jako u Hlídek ostatních. Čtenář se zde nesetká s Hlídkami z Moskvy, ale s Temnou hlídkou z Kyjeva, která jede zasahovat do Petrohradu. V Petrohradu se rozmáhá kult Jiných, kteří si říkají Černí. Temná hlídka něco takového nemůže tolerovat, ještě by byli nařčeni ze spolupráce a museli dělat ústupky Světlým.

Je těžké vybrat, který díl z cyklu Hlídek je ten nejlepší. Každý díl má něco do sebe, ale když bych si musela zvolit, tak Denní hlídku, v které dostává prostor mladá temná vědma Alice, která je mi charakterově mnohem blíž než filosofující Anton. Jinak je úroveň dílů hodně podobná, záleží tak na každém čtenáři, který díl je jeho srdci nejbližší. Trochu slabším se jeví Nová hlídka, ale může to být způsobeno i dlouhým čekáním na tento díl, a tedy i vzrůstajícím očekáváním čtenářů, které nebylo zcela naplněno. Knihy byly také zfilmovány, Noční hlídka v roce 2004 a Denní hlídka v roce 2006, obě pod režijní taktovkou Timur Bekmambetova. Zejména v Rusku filmy zaznamenaly velký úspěch.

Klára „Darkwitch“ Hanušová

217 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by PB — 8.5.2013 @ 8.28

    Mě se líbila asi nejvíc Poslední Hlídka, ale všechny, co jsme četl, byly hodně dobré.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.