Martin Králik patří na Slovensku k nejaktivnějším postavám v rámci fantastického žánru. Už v roce 1997 spoluzakládal slovenský časopis Fantázia. V nakladatelství EPOS pomáhal publikovat knihy slovenských i zahraničních spisovatelů. Na nějaký čas obnovil známý bratislavský fanzin Istrozin, stál u zrodu prvního žánrového podcastu Rádio Fantastika a byl i spolueditorem pozoruhodných slovenských antologií Farby strachu a Čas hrdinov. Za to vše se mu dostalo nejen slovenského, ale i „federálního“ fandomového ocenění. A nyní se ve vlastním nakladatelství Rogerbooks snaží znovu postavit na nohy elektronický SF/F časopis Jupiter.

Martin Králik přebírá fandomovou cenu Drak (foto Ján Žižka).

Jak se vlastně časopis Jupiter zrodil od původního nápadu až po nulté číslo?

Základ vlastně vznikl ještě před koncem časopisu Fantázia, někdy v roce 2006, když jsme si s Beou Tomash řekli (tedy napsali), že u nás chybí skutečný scifistický časopis nebo alespoň fanzin. A tak jsme obnovili fanzin Istrozin, který až do roku 1999 vydával bratislavský SF klub Quasi a asi tak patnáct až dvacet čísel tehdy připravil dnes patrně nejstarší slovenský fan Jozef Svítek. My jsme začali hezky od čísla 21 a skončili třicítkou, která už vyšla po prvním Jupiterovi.

Mezitím jsme se nějak snažili zalátat volný prostor, který na Slovensku bez sci-fi časopisu vznikl. Před třicátým číslem jsme se ale dohodli, že po něm skončíme a objevila se tak otázka, co potom. Mohl jsem se na elektronické publikování vykašlat, vždyť jsem tedy připravoval podcast Rádio Fantastika a první slovenskou hororovou antologii Farby strachu. Ale náhodou jsem se zase dostal do delší debaty s dalším člověkem z východního Slovenska, tentokrát to byl Martin „Arcey“ Tomčík, o tom, že u nás časopis chybí… a já jsem neměl nikdy od slov daleko k činům.

„Veškeré změny v časopise vycházejí ze zjištění,

že česká tištěná konkurence je pro slovenský elektronický časopis příliš silná.“

Nedávno potkal Jupiter jistý přerod, co nám o tom můžeš říct?

Webové i finanční zázemí nám ze začátku poskytl můj bývalý spolužák Juraj Nemec, který vlastní firmu Sonata s. r. o., kde se věnuje tvorbě stránek a chtěl do toho jít jako vydavatel. Z jeho strany šlo samozřejmě o obchodní záměr, který měl časopisu přinést časem čtyřmístné množství čtenářů, aby se do něj dala sehnat reklama. Bohužel, zájem o elektronickou fantastiku je na Slovensku asi takový, že i když dáte lidem povídky od Resnicka, Strosse, Reeda (se kterými nám velmi pomohla finanční pomoc amerického velvyslanectví), Sapkowského, Červenáka (ten pro nás pravidelně psal i články) či první polský steampunk od Pilipiuka, doplníte to těmi nejlepšími i novými slovenskými ilustrátory, přidáte povídkový workshop a plno dalších věcí, především pak zajímavou publicistiku, tak ani zadarmo si to víc než pět set lidí stejně nestáhne. Někde na téhle hranici jsme skončili, a tak jsme začátkem roku o vydavatele přišli.

Momentálně jsme ve fázi přestavby. Založil jsem nové vydavatelství Rogerbooks, které prozatím vydalo jen pátého „free“ Jupitera a v září by mělo na Istroconu vydat číslo šest, první placené číslo. Pak mám v plánu ještě sbírky povídek od autorů, kteří se už docela vypracovali, ale na tištěnou knihu to ještě není, plus něco mimo beletrii. Veškeré změny v časopise vycházejí ze zjištění, že česká tištěná konkurence je pro slovenský elektronický časopis příliš silná, přičemž na Slovensku nám ještě konkuruje Cena Fantázie. A proto nemá smysl dělat další všeobecně-fantastickou publikaci. Změny se projeví i v časopisecké publicistice, ta už bude čistě literární, s přesahem do fandomu.

Co je hlavní myšlenkou časopisu a co v něm čtenáři najdou? Kdo za ním stojí v roli redakce?

Teď vlastně předělávám i hlavní myšlenku Jupitera. Doteď to byl klasický časopis – jedna až dvě zahraniční povídky, tři až pět domácích, nějaké rozhovory, publicistika a galerie, přičemž nic z toho spolu zase tolik nesouviselo. Nový Jupiter bude o hodně tematičtější. I když v něm bude malá část publicistiky na základní témata, nějaké články z fandomu a možná i povídka mimo téma, základ bude propojený jedinou myšlenkou, v současnosti to bude jeden žánr či subžánr fantastiky. Mám totiž dojem, že na Slovensku a ve většině Čech se píšou stále stejné věci – buď klasická fantasy s více či méně historickou příměsí, nebo vyvražďovačky po vzoru Kulhánka, Kotlety, Moudrého atd. Chtěl bych do toho přinést nové žánry. Začínáme steampunkem, který u nás (tedy spíš u vás) za poslední rok zase tak nový není, přece jen vyšla antologie Vláda Ríši a další steampunková antologie se připravuje jinde. Na Slovensku ale zatím nevyšlo nic, a proto měla asi před půl rokem moje výzva, že sháníme steampunkové povídky, celkem slušný ohlas. A myslím, že autoři jako Petra Slováková, Lucie Droppová nebo i nějací zahraniční spisovatelé můžou příznivce tohohle subžánru a celé subkultury na Slovensku i v Čechách potěšit.

V redakci mám naštěstí spoustu nadšenců, co jsou schopní a ochotní za směšné nebo vůbec žádné peníze pracovat i na profesionální úrovni. Výběr slovenských povídek mají na starosti Zuzka a Bohumil Hromovlad Stožičtí, i když jim do toho samozřejmě dost kecám. Vše kolem ilustrací, ať už k povídkám nebo na obálku či do galerie, zabezpečuje Zuzana Kiri Droppová, které s tím velmi pomáhá Bea Tomash. Ta také sází PDF verzi. Za elektronické formáty, hlavně formát mobi, jsem vděčný Matúšovi Radeonovi Neádovi. Publicistiku (tam je mi hodně ku pomoci Miloš Ferko), zahraniční povídky a fandom (tady jsem opravdu vděčný za seriál o conových přednáškách od Mirky Elendilke Klempové) mám pod křídly sám. A samozřejmě, do redakce už tak trochu patří i autoři, kteří se s ní sžili a stále něco posílají. Nesmím ale zapomenout na lidi, kteří nám nejvíc pomohli na začátku – Jurajové Maxon a Červenák, Martina Pilcerová, grafiku až do čtvrtého čísla dělal Arcey. A od příštího čísla by nám už měla vše kontrolovat také korektorka Petra Kelčíková, což by mohlo odstranit nedostatky, které nám byly nejvíc vyčítány v recenzích.

„Pokud nás chtějí čtenáři podpořit, tak ať si časopis koupí hned po jeho vydání.“

Dnes je Jupiter ještě ke stáhnutí zdarma na dočasně fungující stránce, brzy se to však výrazně změní s tím, jak se časopis začne prodávat (to jsem možná dosud zapomněl zmínit) a přibydou snad i nějaké e-booky z mého nakladatelství Rogerbooks. Pokud nás chtějí čtenáři podpořit, tak ať si časopis koupí hned po jeho vydání. A pokud se jim bude líbit, budeme velmi rádi za jakékoli sdílení na sociálních sítích nebo alespoň like na naší facebookové stránce.

Po šesti číslech stojíš znovu tak trochu na začátku… Co nás čeká v nejbližší budoucnosti?

Doufám, že se nám letos vše podaří ustálit tak, abychom nemuseli v dohledné době dělat další podstatné změny. Jak už jsem zmínil, máme teď větší množství steampunkových povídek, a tak jsme si řekli, že uděláme Jupiter 6.5, který poskytneme zdarma se vším, co se do placeného čísla nedostalo (do něj nám ilustrátoři mohou stále posílat svá steampunková díla). Vyjít by měl v listopadu. Následovat by mohla space opera (vesmírná loď je jedno z témat Poviedky Istroconu a texty z téhle soutěže, kde sedí většina naší redakce v porotě a od tohoto ročníku ji rovněž spoluorganizuji, zařadíme právě do Jupitera). Následovat bude kyberpunk, horor, městská fantasy…

Uvidíme, čeho se nám podaří dosáhnout a jaké budeme mít výsledky. Zakládám rodinu a tak mi mnoho času na neziskové projekty nezbude. Ale věřím, že s tím, jak se u nás čtení elektronických textů rozšiřuje a roste zájem čtenářů o nové žánry a jejich hlad po SF časopisech, dosáhneme výsledků, které nám pomůžou vydržet ještě dlouho, což by pro naši fantastiku mohlo znamenat opravdu hodně. A také pro tu českou, protože chceme zveřejňovat víc povídek od autorů, kteří jsou kvalitní, ale u vás se vzhledem k žánrům, kterým se věnují, zase tak lehce neprosadí – jako už zmíněná Petra Slováková.

Profil:

Martin Králik je ve fandomu známý jako Roger. Poprvé na sebe upozornil v roce 1997, když spolu s Ivanem Aľakšou založili první slovenský sci-fi a fantasy časopis Fantázia. Zpočátku v něm působil jako předseda redakční rady. Po nějakém čase odešel do nakladatelství EPOS, kde založil časopis Kométa a vydával knížky slovenským i zahraničním SF autorům. Po návratu do Fantázie byl zodpovědný za zahraniční povídky. V roce 2002 připravil pod záštitou časopisu Fantázia literární soutěž Raketa, která se po dvou ročnících přeměnila na Cenu Fantázie. V roce 2006 obnovil bratislavský SF klub Quasi a spolu s Beou Tomash začal elektronicky vydávat další čísla fanzinu Istrozin. V roce 2008 začal spolu s Kristínou Rebrovou a studentským Rádiem TLIS připravovat první slovenský sci-fi podcast Rádio Fantastika. V roce 2011 sestavil první slovenskou hororovou antologii Farby strachu (spolueditorem byl Peter Uličný) a o rok později také fantasy výběr Čas hrdinov (spolueditorkou byla Alexandra Pavelková). Obě knihy vyšly v žilinském nakladatelství Artis Omnis. V roce 2012 získal cenu slovenského fandomu Drak a v roce 2013 spolu s Róbertem Žittňanem cenu Ludvík za organizaci bratislavského Parconu 2012.

Autorem obálky chystaného steampunkového čísla je Brian Terrero.