Dalším autorem, který prošel literární dílnou „Mistři písmen, učni slov“ je Vladimír Němec, který rozhodně není neznámou tváří, vždyť jeho povídku jste si mohli přečíst už v historicky prvním čísle XB-1. Dodnes publikoval celkem jednadvacet kratších prací ať už v časopisech (Ikarie, Pevnost), nebo v různých antologiích (v oblibě má zejména soutěžní řady Ježíšku, já chci plamenomet, Mlok či soubory sestavené Hanou Veselou a Scarlett Rauschgoldovou). V literárních soutěžích si už připsal řadu slušných umístění a mimo jiné získal také titul rytíře fantasy. A tak nás tentokrát zajímalo zejména to, co může takový workshop nabídnout autorovi, který se už dávno nepotí nad svou první povídkou, ale nad něčím úplně jiným…

Byl jsi publikujícím autorem již před tím, než jsi začal workshop navštěvovat. Co tě tedy k jeho návštěvě vedlo?

Pokud považuješ za publikujícího autora toho, komu se jednou či dvakrát za rok podaří někde udat povídku, tak ano, publikoval jsem už předtím. Možná to spolu souvisí. Publikování (respektive „slušné“ umístění v soutěžích) se často podařilo povídkám, kterým jsem sám dával menší naděje, a naopak ty, kterých jsem si cenil, neuspěly. Chtěl jsem vědět proč. Přispěly k tomu také recenze od zkušenějších autorů, které mě nutily zamýšlet se na formální stavbou příběhu. A dalším impulsem byla kniha „O psaní“ Stephena Kinga.

Prošel jsi i jinými dílnami tvůrčího psaní? V čem byl ten náš workshop lepší a v čem horší?

Ne. Workshop v knihovně byl první (a zatím i jediný), kterého jsem se zúčastnil. Tedy pokud tedy nepočítám workshopy Jiřiny Vorlové, což jsou sice zajímavé a velice přínosné pracovní schůzky, kde autoři slyší (obvykle zdrcující) recenze svých konkrétních prací, ale na nějakou teorii psaní tam není časový prostor.

Co ti jako autorovi, který již nějaké zkušenosti nasbíral předtím, účast přinesla?

No, já šel hlavně po té teorii, potřeboval jsem upřesnění toho, na co jsem narazil ve výše zmíněném Kingovi. Takové to učesání a ujasnění, další pohled a možnost diskutovat. A toho se mi dostalo.

Součástí workshopu bylo doporučení knih o psaní (přeci jenom, knihovna se nezapře). Která z nich tě oslovila a pomohla ti?

Nejsem zrovna znalec literatury o tvůrčím psaní, ale z těch několika knih, co jsem přečetl, se mi osobně nejzajímavější zdál právě onen King. (Ptejte se po vydání z roku 2006 – kvalitnější překlad.)

Co bys doporučil začínajícím autorům, kteří chtějí prorazit?

Che, che… nevím, jestli jsem zrovna ten, který může něco doporučovat, jestli moje „úspěchy“ jsou tím správným vzorem pro začínající autory… Ale dobře. Vyjdu z toho, co radili mně: číst a psát. Ale přidám i radu navíc: poslouchat a přemýšlet. Poslouchat, co čtenáři (recenzenti) na vašich povídkách kritizují (ne, co chválí), a zamýšlet se, jestli přece jen nemají trochu pravdy.

A jen krátce to nejdůležitější pro psaní?

Číst, psát, poslouchat a přemýšlet. A nenechat se odradit prvními neúspěchy.

Foto Petr „Pagi“ Holan.