Ocenění

Tak to by šlo, Arnošte!

Autor Roman Bílek | Aktuality | Čtvrtek 6 Únor 2014 8.50

Od loňského roku vychází ve známém „pouličním“ časopise Nový prostor distribuovaném bezdomovci se zájmem o zajímavou možnost přivýdělku komiksový strip Arnošti. Jeho autorem a duchovním otcem je známý tuzemský komiksový kreslíř Tomáš Kučerovský, mimo jiné jeden z otců zakladatelů komiksové revue Aargh!. Hrdiny těchto tříokýnkových příběhů jsou dva flegmatičtí holubi, kteří se zcela náhodou oba jmenují Arnošt. V současnosti se na českém trhu nenajde mnoho stripů, které by trpěly takto inteligentně a nevulgárně pojatým humorem a jsou přitom schopny zaujmout čtenáře bez rozdílu věku, pohlaví či sociálního postavení. Arnošti jednoduše baví.

Strip je postaven na situační komice a především na znuděných a flegmatických dialozích obou ptáků. Navíc se oba holubi snaží glosovat nějaká lidová moudra, aktuální události nebo i sociální nešvary. Vše je však podáno s jemným chytrým humorem, který umí popíchnout, ale nemá tendence urážet. Navíc Arnošti jsou tak trošku vychcánci, kteří se z každé situace snaží vytěžit něco ve svůj prospěch. V některých stripech tak můžeme identifikovat situace, které se dají krásně převést do každodenního života. Arnošti žijí na ulici, na střechách a tím je dán i jejich úhel pohledu na svět. Pohled shora, který jim skýtá patřičnou nadsázku a nadhled. Tak to by šlo, Arnošti!

Aby nezůstalo jen u mého úsudku a komentářů, položil jsem Tomáši Kučerovskému pár zvídavých otázek týkajících se Arnoštů:

Jaký je tvůj vztah ke stripům všeobecně? Které jsou tvé oblíbené?

Všeobecně mám stripy rád, ale nesleduju je nějak systematicky. V poslední době se mi moc líbí Fredo a Pidjin, na které mě upozornil kamarád poté, co viděl několik dílů Arnoštů. Jinak klasika Garfield, Calvin a Hobbes,… plus Wulffmorgenthaler, ale to jsou spíš kreslené vtipy než stripy.

Jak ses dostal ke spolupráci s Novým prostorem?

Velice jednoduše – přečetl jsem si oznámení v Novém prostoru, že hledají nový strip, a protože jsem tenhle námět o dvou holubech komentujících život ve městě nosil v hlavě už dlouho (kdysi jsem ho zkoušel uplatnit v Metropolisu, ale ten nápad je ještě starší), poslal jsem jim první díl plus synopsi asi tří dalších. Nový prostor mám rád, myslím, že je to opravdu smysluplný projekt, takže mě těší, že můžu přispívat aspoň touhle troškou.

Arnošti vycházejí v Novém prostoru už skoro rok, jak se za tu dobu změnil tvůj vztah k tomuto projektu?

Můj vztah k Arnoštům se moc nezměnil, spíš se trochu usadila kresba a stylizace – srovnejte si první a poslední stripy. Občas tradičně nestíhám, občas je víc času, někdy mi dá víc práce vymyslet námět a pořád ještě se snažím dosáhnout určité jistoty a jednoduchosti kresby, kterou u nás má třeba Dan Černý, Petr Kopl a další a která je podle mě u stripů nutná a kterou já nemám.

Měl jsi na začátku napsáno více scénářů, nebo to jednoduše děláš vždy s uzávěrkou aktuálního čísla?

Na začátku jsem měl vymyšleno asi pět scénářů, které mě napadly víceméně samy, včetně novoročního přání. Většinou je ale vymýšlím s uzávěrkou každého čísla, občas jsou aktuálnější, občas ne, někdy mi s námětem pomůže přítelkyně nebo kamarádi… Když nevím, kudy kam, baví se Arnošti o počasí.

Jak dlouho to ještě s Arnošty plánuješ? Uvažuješ časem o nějakém souborném vydání?

Arnošty do budoucna moc neplánuju, myslím, že dokud bude šéfredaktor spokojený a já budu mít nápady, bude série pokračovat. Soubornému vydání bych se samozřejmě nebránil, ale v téhle chvíli ho určitě sám neplánuju, strip má nějakých dvacet dílů, to je zatím dost málo.

Jsou jména postav inspirována filmem Jáchyme, hoď ho do stroje?

Ano, jsou. Mimo to jsme vzájemné oslovení „Arnošte“ použili kdysi v Altaru pro dva šneky ve hře Fish Fillets II. Od začátku jsem měl představu, že se oba holubi budou jmenovat Arnošt, a u prvního dílu jsem dlouho řešil, že to je až příliš očividná inspirace a že to přece nemůžu udělat. Psal jsem si spousty jmen a zkoušel, jak znějí, procházel jsem si kalendář, chvíli jsem byl rozhodnutý o variantě „Ludvíci“, ale ti Arnošti mi tam prostě seděli nejvíc. Byl bych rád, kdyby to bylo vnímané spíš jako pocta tomu filmu než jako vykradený nápad. Nakonec „Kolik višní, tolik třešní“.

801 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.