Ocenění

TOP 10 skutečného milovníka komiksů potřetí

Autor | Aktuality | Pondělí 29 Prosinec 2014 9.15

Rok se s rokem sešel, na stromku ještě visí ozdoby, pomalu se blíží čas ohňostrojů, a já už potřetí pro web XB-1 píšu o tom, které komiksy mě za uplynulý rok oslovily nejvíc. Přiznám se, že oproti předchozím dvěma ročníkům jsem měl tento rok poprvé problém. Zatímco v předešlých letech jsem musel tituly vyškrtávat, abych se vešel do deseti, tentokrát jsem usilovně přemýšlel, co do výběru dát. Pokud jsem klasicky vynechal série, které u nás prozatím nebyly dokončeny, a komiksy nesouvisející s fantastikou, stále mi zbylo vcelku dost místa. Suma sumárum, musel jsem trochu improvizovat, abych splnil své každoroční komiksové resumé. I tento rok je žebříček sestaven abecedně, bez nějaké bližší bodové specifikace. Věřím, že někomu bude něco chybět a jinému zase přebývat, ale tak už tomu u subjektivních výběrů podobného ražení bývá…

Batman: Smrt rodiny (Scott Snyder, Greg Capullo)

I tento rok jsme se dočkali tuzemského vydání nového příběhu Temného rytíře od tvůrčí dvojice, která v jeho světě pořádně rozvířila vody. Po sovím double nám scenárista Scott Snyder a kreslíř Greg Capullo přinesli další Batmanovo úžasné dobrodružství. Možná Smrt rodiny trošku zaostává za jejich předchozími opusy, ale nebude to určitě o víc, než o délku netopýřích křídel. Hlavně paranoidně psychedelické Snyderovy vize a vybroušená Capullova kresba ženou příběh nezadržitelně vpřed. V hlavní záporácké roli je tentokrát starý známý Joker, jenž se vrátil a je silnější než kdy dřív! Používá osvědčené finty, ale dává jim nové pointy, což je hra, kterou ne každý dobře zvládá. S tímhle si ze začátku neví rady ani Bruce Wayne a jeho blízcí. Navíc se Jokerovi opravdu povede vložit mezi zúčastněné jablko sváru. Batman nebyl dlouho tak napínavý a temný jako v podání těchto dvou pánů. Absolutní povinnost pro všechny s batarangem na tričku!

Černá orchidej (Neil Gaiman, Dave McKean)

I my jsme se konečně dočkali vydání známého a pro oba tvůrce přelomového komiksu Černá orchidej. Díla, které Neilu Gaimanovi a Dave McKeanovi pomohlo prorazit za oceánem. A jež bylo předzvěstí věcí příštích. Komiksu, který oba Brity vystřelil do síně slávy. Černá orchidej je nestandardně pojatý příběh superhdinky, která… hned na začátku zemře. Neil Gaiman zde předkládá nezaběhlé scenáristické postupy, jež ani dnes netrpí otřepaností. Do poněkud uvadající amerického mainstreamu přišel svěží vítr z Albionu, jenž rozplesal okoralá srdce komiksových fanoušků. Emočně vypjatý příběh mířící spíše k vnitřnímu duševnímu boji, než k nějakým superhrdinským činům. Najednou tady máme děj, jenž vypráví o ztrátě vlastní identity a následnému hledání nové. O cestě z velkoměsta k podstatě přírody ukryté v srdci amazonského deštného pralesa. Příběh o lásce, která rozhodně není prvoplánová a dětsky naivní. Naopak je obalena rouškou tajemství a lží vzešlých z temných městských zákoutí. A i v tomto komiksu Neil Gaiman předkládá neurotizující pavučinu utkanou z nevšedních snů. Černá orchidej bude pravděpodobně svěží a neotřelá i za další čtvrt století.

Jelita: Ze života lůzrů (Dan Černý)

Tak letos bez Fanouše, přátelé, ale i tak Dan Černý nezklamal. Jeho Jelita, psaná pro adolescenční časopis Bravo vyšla souhrnně v jedné knize, za což jsem nesmírně rád. Přece jen kupovat si časopis, který vás nezajímá, kvůli jedné stránce… Nečekejte víc, než že se dobře pobavíte, pokud je vám tedy autorův humor blízký. V Jelitech nejde o nějaké hlubokomyslné příběhy či morální ponaučování na traumatických příkladech. Naopak, tady jde především o situační humor a gagy jako ze starých dobrých němých grotesek. Příhody čtyř kamarádů, kteří jsou svým způsobem vyděděnci ze školního kolektivu, musí zaujmout. A podle věku a vzpomínek si v nich každý najde to své. Myslím, že tady nejde o nějaké ambice na komiksové ceny nebo něco podobného. Tady je jediným a prioritním cílem bavit čtenáře. A pokud si tyhle lůzry vezmete na záchod, tak z něho vyjdete s dobrou náladou. A to je kolikrát základ pro pohodový den!

MY3 (Grant Morrison, Frank Quitely)

Na rovinu… pořádné akční sci-fi tady už delší dobu nebylo. A pokud k tomu přidáte parádní kresbu Franka Quitelyho a jednoduchý, o to však údernější scénář Granta Morrisona, je vymalováno. Aby bylo učiněno citům zadost, přidejte ještě tři zvířátka, primárně určená k laboratorním testům padouchů v uniformách. Ono to zní možná hloupě, ale dohromady to funguje báječně. MY3 jsou komiksem, na který jen tak nezapomenete. Především proto, že se jedná o krásný a za srdce beroucí příběh. Všechno ostatní jsou kulisy, které jsou vystavěny tak, že se výsledek bude líbit nejširšímu spektru lidí. Navíc se jedná o příběh, který vypráví o osobní cestě za svobodou. A takových příběhů jsou tuny a právě o to těžší je v této kategorii jakkoli zaujmout… MY3 je komiksem plným srdceryvných emocí, našlapaných akčních scén, hororové atmosféry, vědeckofantastických vizí orwellovských rozměrů a hlavně lásky k němým tvářím. Mixem ingrediencí, u kterých je ověřeno, že prostě fungují. Ale je na tom něco špatného v případě, že se všechen tento záměr povede?

Pravidla léta (Shaun Tan)

Ti, kteří před dvěma roky zaregistrovali parádní komiksový počin Nový svět australského spisovatele, výtvarníka a filmaře Shauna Tana, jistě na něj jen tak nezapomněli. Hned na začátku musím předeslat, že tentokrát se nejedná o komiks, ale spíše o ilustrovanou knížku, která je určena malým i velkým čtenářům. Ovšem Tanův talent okouzlit ty, již se k jeho knihám dostanou, zůstal nezměněn. Autor je jedním z nejvýznamnějších současných knižních tvůrců (určitě nejen) pro děti. Pravidla léta jsou především nádherné celostránkové ilustrace, které jsou vždy na protější stránce doplněny jednou větou, resp. jakýmsi pravidlem. Při letmém prohlížení se vám může zdát, že se jedná o jakýsi soubor podivností či nahodile použitých frází. Také můžete nabýt dojmu, že slova mají význam především pro autora a náhodný čtenář se v tom spíše ztrácí. Jenže tomu vůbec tak není, ilustrace na protější straně vám snadno evokují nějakou životní situaci či vzpomínku. Vy se pak její pomocí ponoříte do snové reality, kterou pro vás autor připravil. Metaforicky by se dalo říci, že Shaun Tan vykonává jen jakousi funkci trhače lístků u vchodu do vašeho subjektivního vzdušného teátru. Chytnete se provázku, který vám vloží do ruky, a pak jste už sami odnášeni realitou, kterou si pomocí jeho díla evokujete. A pro mě osobně je to nejlepší, co u nás letos vyšlo…

Transmetropolitan (Warren Ellis, Darick Robertson)

V letošním roce se ke svému konci prodraly dvě výborné BB/artovské komiksové série. Transmetropolitan cynického scenáristy Warrena Ellise a vizionářského kreslíře Daricka Robertsona je první z nich. Příběh novinářského esa Spidera Jerusaléma, který bojuje s mocnými, ale také s drogami, asistentkami, dvouhlavou kočkou a hlavně sám sebou, je uštěpačnou sondou do časů, které jsou už možná za dveřmi. Antiautoritářská futuristická agitka, která ukazuje na to, že ta největší špína se nenachází na ulicích, ale v nejvyšších patrech politiky. Že ti, kteří nám vládnou, jsou kolikrát mnohem větší hajzlové a prasata, než v podstatě nudní sousedé, o nichž si to už léta myslíme. Vše je to navíc krásně zabaleno do hávu z budoucnosti, který chutná nejen fanouškům komiksu, ale i milovníkům fantastiky. A jako pentle je použita kresba, která bere dech nejen ztvárněním nápadů, ale také svou precizností. A k mé velké radosti jsme se obešli bez pláštěnek a slipů na legínách. Tohle prostě musí bavit už jenom proto, že se na sérii můžeme dívat z různých úhlů pohledu a ona z toho bude pořád vycházet vítězně. Trocha orwellovské vize zasazené do budoucnosti. Pár naběraček politiky. Pořádný kopec vtipné kaše. Přidáme pár lžic vize světa budoucnosti, aby to hezky vypadalo. A v neposlední řadě hoooodně autorské kvality, aby výsledný produkt chutnal co nejlépe. Výsledkem pak není pejskokočičkovský dort, ale pořádná časovaná nálož, která se nezkazí…

Vesmírný Usagi (Stan Sakai)

Oblíbený Miyamoto Usagi je tady zase, i když tentokrát v pořádně futuristickém kabátku. Jeden ze vzdálených potomků oblíbeného ušáka bojuje v mezihvězdném prostoru s galaktickými padouchy. Pokud máte Usagiho rádi, věřte, že ani tento díl vás nezklame. Jestli si domyslíte kulisy daleké budoucnosti a přidáte technické vymoženosti a zbraně, vězte, že se na stavbě tohoto příběhu zase tolik nezměnilo. A navíc Usagi z budoucnosti je tomu našemu podobný jako vejce vejci. I spousta jiných postav vám bude důvěrně známá a dostanete přesně to, na co čekáte a co máte na těchto příbězích rádi. Tento díl je bonusem fungujícím i samostatně bez znalostí série, která i u nás už léta vychází. A hlavně je to skvělý dárek, který svým fanouškům věnoval Stan Sakai.

Y: Poslední z mužů (Brian K. Vaughan, Pia Guerra)

Další ze sérií, která se zdárně dobrala ke svému konci, je výborný počin uznávaného scenáristy Briana K. Vaughana a neméně zdatného kanadského kreslíře Pia Jasmina Guerry. Od začátku jsme prožívali s hlavním hrdinou Yorickem a jeho opičákem Ampersandem neobyčejná dobrodružství. Žili jsme příběh muže, jenž se stal nositelem posledního chromozómu Y na planetě Zemi. Zcela neočekávaně se stal jediným samcem, který byl uvězněn ve světě žen. V říši, kde nic nezůstalo při starém a mužská logika dostala nakopáno přímo do koulí. Svět se od základů změnil a Yorick byl nucen se mu přizpůsobit… A nebylo to jedno velké erotické dobrodružství, jak by se mohlo na první mužský šovinistický pohled zdát. Naopak, byl to kolikráte boj o holý život. Když vyhynuli všichni muži, z jakého důvodu by měl jeden z nich zůstat? Jednoduše proč? V této sérii se ale zrodilo mnohem víc otázek a ne vždy na ně bylo odpovězeno s citem a láskou. Především jde ale o to, že Y: Poslední z mužů není nějaká romantická slátanina, ale postapokalyptický příběh, který je tvrdý stejně jako doba, ve které se odehrává. I přes momenty plné lásky a i přes její hledání vše dopadne poněkud nevšedně. Tahle série funguje nad očekávání dobře a většinu z vás dostane.

O sněhu: Hledání jara (Roman Bílek, Pavel Talaš)

Na rovinu, tahle topka má být subjektivním pohledem na to, co mi v tomto roce udělalo největší komiksovou radost. A pokud vám oficiálně vyjde komiks, na kterém jste se spolupodíleli, tak to prostě radost je… pro mě určitě…

Letem tuzemským vydavatelským světem…

Pořád tady jsou série, které probíhají a určitě stojí za pozornost. Populární post apokalyptická zombiárna Roberta Kirmana Živí mrtví, samurajský epos Stana Sakaie Usagi Yojimbo, biblí a fantastikou protkaný Noe, famózní pohádkové dobrodružství v lidském světě Mýty nebo oblíbený a fenomenální Hellboy, který letos přišel s Divokým honem. Vyšel první díl amerického komiksu českého autora Aleše Kota Zero, který voní pořádným příslibem do budoucna. Dočkali jsme se ukončení opětovného vydávaní Sin City, ale to nebyl jediný dárek, který jsme od Comics Centra dostali. Přišlo totiž sběratelské Kurva velký Sin City a v podobném duchu vyladěná bichle Hellboy: Pekelná knižnice (Kniha první). A samozřejmě toho vyšlo daleko více! Nebojím se říci, že tuzemský komiksový trh začíná být maličko přesycen, ovšem o tom větší mají fanoušci možnost výběru. Ti starší jistě potvrdí, že tomu takto vždy nebylo, takže to ve finále vůbec není na škodu. A pokud vám v tomto výčtu chybí jedna zcela zásadní věc, tak vězte, že Kasta metabaronů by tady určitě nechyběla, kdyby pro mě nebyla naplánována z celkem pochopitelných důvodů až na čas povánoční. Samozřejmě, že tento evropský skvost by jistě neměl fanouškům fantastiky a komiksu uniknout!

523 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 2 »

  1. Comment by guldur — 29.12.2014 @ 10.51

    Souhlas, novej Batman od Snydera a Capulla je super. Sovy měly více prostoru a prostě ve dvou knihách to mohli pánové více rozjet. Nebýt poslední věty článku, tak už jsem psal, jestli autor náhodou na něco nezapomněl, ale vidím, že nikoliv, takže přeji hezké čtení…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 1

  2. Comment by Kim — 29.12.2014 @ 11.02

    ani jedno

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.