Předesílám, že nejde o našeho kmenového ilustrátora a malíře, ale o filmového režiséra, animátora, výtvarníka a loutkáře, který ovlivnil všechny děti a mládež za posledních šedesát let. Nedávno (3.11.2010) uplynulo sto let od jeho narození a velmi mě potěšilo, že si na něj vzpomněla Česká televize a to hned třemi jeho filmy.

Karel Zeman je považován za pokračovatele George Mélièse, průkopníka animovaných efektů na počátku filmové éry. Jejich tvorbu od sebe dělí padesát let podstatného vývoje filmu, ale přesto mají hodně společného. Minimálně to, že se snažili hledat nové věci a postupy. Zeman začal rozvíjet kombinaci hry živých herců s loutkami a kombinaci loutkového filmu s kresleným. V tom byl nedostižný.

Každý z nás má někde hluboko v sobě uchované zážitky z jeho Cesty do pravěku, Barona Prášila, Bláznovy kroniky, verneovek –  Vynálezu zkázy, Ukradené vzducholoďi, Na kometě, nebo třeba z Čarodějova učně, pohádky natočené podle knížky Krabat.

Jsou to filmy, které nestárnou, filmy, na které jsem se díval jako kluk a podívám se na ně s chutí i dnes. S nadšením se na ně díval můj syn a předpokládám, že stejně se na ně bude dívat i další generace.  Karel Zeman dokázal ve svých filmech nejen bavit, ale i poučit, vždyť Cesta do pravěku je vlastně průřez vývojem Země, jak ho v té době viděli vědci.

Karel Zeman za své filmy dostal dlouhou řadu ocenění, ale stejně ho muselo nejvíc těšit nadšení a zájem diváků. Mimochodem, říká se, že když Steven Spielberg navštívil Prahu požádalo videokazetu právě s Cestou do pravěku.

Kdybych mohl Karlovi Zemanovi popřát k  narozeninám, určitě by mě napadlo, stejně jako mnohé jiné, předat mu dort ve tvaru té nádherné ponorky s vesly z Vynálezu zkázy.

Dík, pane režisére, za nezapomenutelné zážitky.