Ocenění

Všichni jsme na stejné Lodi (recenze)

Autor | Aktuality | Úterý 4 Prosinec 2018 11.30

Po nedávno vydaném Skleníku vyšel s krátkým odstupem (opět ve spolupráci nakladatelství Argo a Triton) rovněž debutový román Briana W. Aldisse Nonstop. Příběh lidské společnosti, která dokonale zapomněla, že své životy prožívá na palubě vesmírné lodi, zůstává i šedesát let od svého vzniku stále živým, což dokládá i v pořadí páté české vydání. Od svého prvního vydání v Odeonu z roku 1979 se tedy Nonstop vrací do rukou českých čtenářů s téměř železnou pravidelností co deset let, a ačkoli i tentokrát vychází v původním překladu Jaroslava Veise a Veroniky Maxové, jedná se o autorem lehce rozšířený text v novém českém vydání navíc doplněný o originální předmluvu anglického spisovatele Christophera Priesta…

Aldiss_Nonstop-obalka

Roy Complain je vším možným, jen ne sympatickým hrdinou. Věčně mrzutý a vzteklý lovec z primitivního kmene Greenů přijde o ženu, kterou možná nenáviděl, ale alespoň byla jeho vlastní, a je odsouzen nejen k samotě mezi muži, kteří nemají na ženu nárok, ale i k veřejnému výprasku. A to je ta příslovečná poslední kapka do poháru jeho příčetnosti. Vždy věděl, že je s okolním světem něco špatně. Aniž by své pocity dokázal pojmenovat, chápal, že mezi unifikovanými ubikacemi a podobně stereotypní džunglí bujících poniků, které obklopují veškerý jeho život, leží nespecifikovatelná marnost, prázdnota a svět, který by měl nabízet něco víc, ale z nějakého důvodu to nenabízí.

Přestože doopravdy neví, co hledá nebo po čem tak urputně touží, východisko nalézá v nabídce kněze Marappera opustit kmen a najít místnost nazvanou Řídící stanoviště. Podle všeho totiž vše, co je odjakživa obklopuje, není celým světem, nýbrž jen soběstačným lidským výtvorem. Jakkoli nemožná mu myšlenka, že jsou všichni už po mnoho generací uvězněni na vesmírné lodi putující k neznámému cíli, připadá, nakonec kývne a v pětičlenné skupině se vydá na dobrodružnou cestu Pustinami směrem k legendární Přídi, kde by mohly ležet nejenom odpovědi na palčivé otázky, ale i vzrušující možnost vše řídit – loď, její cestu a dost možná konečně i vlastní osud.

První polovina knihy je pomalá až lehce ubíjející, motivace hrdinů vyplývají z pocitů, které oni sami nejsou schopni formulovat, přičemž kupředu je zpočátku žene především prospěchářský Marapper, jeho pokrouceně freudovské Učení a touha po moci, jež je však stejně omezená jako myšlenkové pochody všech zúčastněných. Přestože je celý příběh nahlížen optikou Roye Complaina, vybudovat si k němu (nebo ke komukoli dalšímu) jakýkoli vztah je minimálně zpočátku obtížné. Všichni jsou dokonalým konstruktem prostředí, v němž žijí – primitivní, často krutí, lhostejní a bez sociálních vazeb, které by vycházely z něčeho víc než z prosté potřeby sdružovat se za účelem přežití. Je v nich jen málo lidského, a i to málo se dere na povrch především formou agrese a sebelítosti. Zlom přichází teprve v okamžiku, kdy se Complain setká s Laurou a mnohem civilizovanější společností, v níž dívka žije. Dosud nepřístupný hrdina je vystaven vznikajícímu romantickému citu a světu, který si stále zachovává jiskru rozumu a lidskosti, načež se z pasivního následovníka proměňuje v někoho, kdo pro změnu svého života začíná skutečně něco dělat. A stejně jako mladý lovec postupně nalézá cestu k činům na úkor nekonečného vzteku a sebelítosti, čtenář si pomalu nalézá cestu k němu.

Aldiss-Nonstop-CZ

V českém překladu už román vyšel v letech 1979, 1989, 2000 a 2008.

Zápletka je vystavěna precizně, s citem pro detail a schopností takřka nakažlivě dávkovat malé střípky informací. Jakmile konečně dojde ke konfrontaci hrdinů s obyvateli Přídě (i jinými), příběh změní své pomalejší tempo směrem ke zběsilé jízdě, která nedovolí vydechnout ani postavám, ani čtenáři. Obři, Vetřelci, poniková džungle a tajemství těch, kdo byli na Lodi před Complainem a jeho přáteli, vše se proplete v konečná (a fatální) rozhodnutí, která nutně změní všechny a všechno. Není nouze o napětí, tísnivou atmosféru a (ne)čekané zvraty, své místo tu má detektivní pátrání, zrada i láska. Ani přes relativně krátký rozsah však žádná z otázek nezůstane nezodpovězena, text si drží koherenci a vše zapadá na svá místa bez zbytečných kudrlinek, odboček a nekonečných vysvětlovacích pasáží.

Přímočarý, dobrodružný příběh přímo svádí doporučit Nonstop především mladším čtenářům nebo těm nepříliš obeznámeným se sci-fi produkcí, neboť ti se snáze ztratí v džungli poniků a palub, aniž by odhalili autorský záměr dříve, než se vůbec objeví patřičné otázky. Ostatní možná příliš rychle rozklíčují, kam to celé směřuje, a u některých velkých odhalení jen pokrčí rameny, neboť je už dávno předpokládali, což ovšem nutně nemusí znamenat zklamání. Aldissovi se podařilo vykreslit svět, v němž se pod slupkou čistokrevného dobrodružství ukrývá zdatně vytvořená sociální studie lidského společenství izolovaného od světa a vystaveného nečekané změně životních podmínek.

Nonstop je bezesporu především příběhem o vzrušující cestě jednotlivce, který se i přes svou malost a omezenost odmítne vzdát touhy po něčem větším, ale zároveň se nedá říci, že by nenabízel i o trochu víc. Bez zbytečného moralizování vypovídá o třecích plochách vztahu člověka a jeho výtvorů, o nezdolnosti lidské povahy, problémech etiky a morální zodpovědnosti a v koncentrovaném obraze devoluce lidského společenství nechává na čtenáři, aby si udělal svůj vlastní názor na dobré a špatné. V té úplně poslední scéně románu neexistuje černá a bílá, není obětí a pachatelů. Jsou tu jen jedny hvězdy a jedna Loď, jejíž nekonečná plavba právě skončila.

Brian W. Aldiss: Nonstop

vázaná, překlad Jaroslav Veis a Veronika Maxová,

obálka Tomasz Maroński, 224 stran, 268 Kč

argotriton

625 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by japan — 4.12.2018 @ 12.41

    Jedna z prvních „opravdových“ sci-fi, co jsem četl. Tuhle klasiku by měl znát každý!

    Oblíbené. Líbí/nelíbí: Thumb up 5 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.