Alex Drescher na sebe nejprve upozornil trojicí knih ze série Klopp Yggredd, kde zdařile využil své právnické praxe, kvůli níž píše pod pseudonymem. Ovšem zdá se, že svým posledním románem Tovaryš odstartoval nejen nový cyklus Prolnutí, ale také ještě úspěšnější část své literární kariéry (a nebude to jenom tím, že se kniha konečně dočkala odpovídající obálky). Koncem roku bychom se opět díky péči nakladatelství Leonardo měli dočkat volného pokračování pod názvem Jeden z devíti, ale aby to čekání nebylo tak dlouhé, začal autor na svých nově vzniklých internetových stránkách (najdete je na adrese www.alexdrescher.estranky.cz) publikovat nový román na pokračování. Jmenuje se Světla v temnotách, jednotlivé příspěvky budou vycházet každý měsíc kolem 20. a opět se můžeme těšit na návštěvu světa z cyklu Prolnutí.

Světla v temnotách (anotace):

V Prolnutí – místě kde se setkává svět magie se světem vědy to opět vře. Největší štvanice v dějinách, uspořádaná Lóží, trvá už pět let. Strážci, Knihovníci a Popravčí, kteří byli odedávna ochránci rovnováhy, se stejně jako členové Rady skrývají a  agenti Lóže už odvlekli neznámo kam stovky lidí s magickým potenciálem. Přichází nová doba temna a v ní se probouzí Lovci, pro které je temnota bojištěm a denním chlebem. Někdo říká, že to jsou šamani, kteří zbloudili ze stezky míru a harmonie. Jiní tvrdí, že to jsou renegáti. Ti ostatní se jich bojí. A něk do je teď začal zabíjet…

Rozhovor s autorem:

Proč jste se rozhodl k publikování internetového románu na pokračování?

Napsat román na pokračování jsem chtěl od chvíle, kdy jsem zjistil, že podobně (ale v novinách) z počátku vycházely i romány mého oblíbeného autora H. Sienkiewicze. Dnes je to renomovaný autor, ale ve své době prostě jen psal akční romány pro, jak se tehdy psalo, „odrůstající mládež.“ Bral jsem to ale spíše jako výzvu než jako pokus o nápodobu. Internet byl  v tomto případě jasnou volbou, kromě minimálních finančních nákladů má neskutečné množství dalších pozitiv, včetně komunikace se čtenáři v reálném čase.

Jak vznikají jednotlivé části? Píšete je jen o krok před jejich publikováním, nebo máte připravené texty dopředu?

Text píši a připravuji do finální podoby  vždy měsíc před jeho publikováním. Souběžně píši i standardní rukopis pro knižní vydání, takže mám pro Světla v temnotách přesně vyčleněný čas.  Chápu to jako běh na dlouhou trať. Takže kdo čeká, že si už na podzim přečte epilog, ve kterém bude hlavní hrdina kráčet do západu slunce ruku v ruce s lepou děvou, tak má smůlu.

V čem se pro spisovatele liší psaní internetového románu publikovaného po částech od běžné tvorby?

Jde o naprosto odlišný styl práce. Musíte mít v hlavě alespoň základní kostru příběhu a nástin hlavních kapitol, protože tady se nemůžete vrátit a překopat  část textu. Taky jde o práci pod tlakem, protože termín je neúprosný a já jsem sám sobě nejhorším otrokářem. Pořád si říkám: Sedni už k tomu compu a začni psát! Běží ti čas! Makej, lemro líná!“ Někdy se mám opravdu plné zuby.

Nedávno vydaný román Tovaryš se liší od vaší předchozí tvorby a zaznamenal poměrně slušný úspěch. V čem jste k němu přistupoval jinak a čeho jste jím chtěl dosáhnout?

Mám rád akční příběhy, ve kterých je magie i ty, v nichž pach spáleného korditu dusí čtenáře ještě dlouho po dočtení knihy. Tak jsem si řekl, že by stálo za to obě ingredience dát dohromady. Naštěstí z toho vyšlo něco poživatelnějšího, než byl ten památný dort pečený Pejskem a Kočičkou. Původně šlo jen o formu relaxu v pauze mezi příběhy Kloppa Yggredda, ale nakonec z toho bylo něco naprosto rovnocenného. Tovaryšem jsem v podstatě chtěl dosáhnout pouze jediného a to pobavit mé čtenáře. Mým jediným cílem totiž je, aby při cestě vlakem vytáhli z tašky moji knihu a pak se v cílové stanici (nebo ještě lépe v depu) divili, jak rychle jim ta cesta utekla.

Přeji redakci časopisu XB – 1 hodně úspěchů a tisíce spokojených čtenářů a děkuji, že jste ten „hvězdolet“ nenechali spadnout. Čtu Vás od prvního čísla.