Ocenění

Budoucnost sci-fi: Věštění nebo prognostika?

Autor Michaela Buriánková | Aktuality | Pondělí 16 Červenec 2012 8.05

Je to pár týdnů, kdy autor mnohokrát oceněného románu Dívka na klíček, americký spisovatel Paolo Bacigalupi, zveřejnil na známém serveru wired.com článek s názvem Jak kyberpunk zachránil sci-fi. Podle něj se zlatá éra science fiction přelila až do 80. let 20. století a pokračovala dál v zajetých kolejích – Arthur C. Clarke, Isaac Asimov, Robert A. Heinlein, všechna tato jména se stala stabilní součástí fantastické literatury, od které se už nedalo čekat nic objevného. Naštěstí se mezi zavedené autory nebála vtrhnout dravá krev se svým svébytným pohledem na úžasnou technologickou budoucnost. Přišla s něčím dočista odlišným, se životem v digitálním světě ovládaném obrovskými korporacemi zaměřenými na profit a bezohledných k něčemu tak nepodstatnému, jako je člověk.

Prorok nové doby William Gibson představil v kongeniální shodě s filmem Blade Runner hrubou a temnou budoucnost. Traduje se, že chtěl přestat se psaním svého stěžejního díla Neuromancer hned poté, co viděl v kině právě snímek Ridleyho Scotta. Obával se totiž, že by mohl být nařčen z plagiátorství – tak si byly oba světy podobné. Bacigalupi obdivuje právě sílu a převratné nápady, které nový žánr přinesl a ovlivnil podobu sci-fi až do dnešní doby. Očekává podobný zlom a doufá, že se objeví nová generace spisovatelů, takových, kteří dají čtenářům šanci prožít něco nečekaného a zároveň budou schopni v podání budoucnosti zahrnout i výzvy naší současnosti. Kam by tedy budoucí sci-fi mohla směřovat?

Jak už je podstatou science fiction, hlavním tématem byl v obou diskutovaných obdobích technologický vývoj a v souvislosti s tím stav lidského společenství, který se odráží na osudech jednotlivců. Zatímco ve zlaté éře šlo o kosmické cesty nebo robotiku, u kyberpunku hrají hlavní roli počítače, virtuální realita, přetechnizovaná civilizace. I dnes se vedou debaty mezi utopisty, kteří věří, že moderní pokrok povede k blahobytu, a skeptiky, co se obávají, že vzrůstající dokonalost automatických systémů nutně způsobí rostoucí nezaměstnanost a tím kolaps celosvětové ekonomiky. Další scénáře přicházejí s dobrovolnou regresí, jakýmsi návratem zpátky, s odvržením technických vymožeností. Na přetřes se dostávají i témata,  ve svém dosahu až absurdní: modifikace lidí pro život ve vesmíru, jejich propojení do jakéhosi superorganismu, načtení osobností do umělého systému, nejrůznější hrátky s DNA, například změny pohlaví nebo kombinace s genetickým kódem zvířat, a v extrémním případě je tu také možnost, že vývoj se zrychlí tak, že už mu lidé nebudou stačit (co třeba nanoroboti, kteří nás budou udržovat při životě i proti naší vůli?).

Toto vše mohlo být (nebo bylo) promýšleno i v éře Arthura C. Clarka a Raye Bradburyho, dokonce dříve. Kyberpunk se však odlišil tím, jak negativní důsledky a temnou budoucnost nastínil. Bude tedy dalším zlomem pravý opak, optimistický pohled, protiklad neustále opakované dystopie, a vytvoření nových etických pravidel, určitý návrat humanismu? Proč by to nemohla být sci-fi, která se bude pokoušet hledat řešení, prozatím ponořená v hlubokých vodách nejistoty? Asimovy zákony robotiky byly publikovány před sedmdesáti lety a stále neztratily nic na svém prostém a zároveň geniálním vymezení. Obrovské pokroky v jednotlivých oborech, v medicíně, v digitalizaci a dalších, vznášejí etické otázky, se kterými si zatím nikdo neví rady.

Přes dočasné zbrždění výzkumu vesmíru si mnozí myslí, že nová budoucnost a svoboda člověka leží právě v kosmu. Jen tam bude možné vybudovat jinou společnost, objevovat a vymezit se z hranic, které začínají lidstvo na rodné hroudě utlačovat. Nikdo neví, kdy se to podaří, ale nebylo by vhodnější dobývat vesmír spíš s pozitivní a programovou vizí, než jako deprimovaní uprchlíci z planety Země?

Původní článek Paola Bacigalupiho.

557 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 16 »

  1. Comment by Martin Sust — 16.7.2012 @ 17.04

    Myslím, že nějaká mohutná vlna idealistické science fiction vzhlížející ku světlým zítřkům není příliš pravděpodobná, ačkoli pokud by se to neslo v poměrně realistickém duchu, nebylo by to v dnešní všeobecně pesimistické náladě vůbec od věci. Alespoň by si lidi trochu odpočinuli od vlastních problémů a třeba i získali trochu optimismu. Přece jen, kdo má pořád číst ty katastrofické scénáře, když se stačí porozhlédnout kolem sebe…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  2. Comment by Ash — 16.7.2012 @ 20.22

    Budúcnosťou je rozdelenie. Diverzifikácia, rozídenie sa mnohými cestami. Dialo sa to doteraz, no proces rozchodu sa exponenciálne zintenzívňuje. Strata pocitu jednoty, spoločného záujmu, spolucítenia, na zároveň zachovanie spomienok na časy, keď to ešte tak nebolo. Niektoré kúsky ľudstva vykročia do vesmíru, iné zostanú v prachu pôvodnej chudoby. Extrémy sa budú od seba stále viac vzďalovať. Napokon sa rozdelíme na odlišné druhy, kultúrne i biologicky, tak ako sa kedysi dávno malá skupina hominidov vydelila od ríše zvierat.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  3. Comment by MaMs — 17.7.2012 @ 12.01

    Ash: Naopak si myslím, že je vidět tendence o přibližování, multikulturalitu a spolupráci. Pokud má lidstvo vykročit do vesmíru, nemůže každý národ jednat sám za sebe, ale (i v posunu kosmonautiky do soukromého sektoru) kooperovat napříč státy – k tomu se kloní i celá řada vědců. Biologická diverzita je možná pouze do té míry, do jaké aplikujeme do evoluce vlastní technické schopnosti. Stojíme totiž v bodě, kdy má člověk schopnosti a vědomosti k tomu určovat svou další evoluci, a to jak například geneticky, tak i (bio)implantáty, kde budou hrát roli samozřejmě peníze. Ale i tak se kloním k myšlence, že lidstvo musí být jednotné, aby přežilo (což lze vysledovat i z historie).

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  4. Comment by idle — 17.7.2012 @ 12.18

    Já si myslím, že ty tendence budou záviset hlavně na tom, jestli bude, kam se šířit. Pokud opravdu v blízké době dojde na cestování vesmírem, pak věřím spíš té diverzitě – ať už se budou kolonizovat planety, zakládat kosmické stanice nebo stavět vícegenerační lodě, lidé se dostanou do jiných prostředí a budou mít tendenci se jim přizpůsobovat (nejdřív kulturně, pak třeba i jinak). Navíc pokud se v komunikaci nějak neobejde omezení rychlostí světla, pak bude výměna informací dost zpomalená a výběrová. Koneckonců podobně, jako to bývalo na Zemi dřív.
    Pokud ovšem zůstaneme na modrozelené kuličce (a nebudeme se nějak brutálně přemnožovat, což by bylo na další diskusi), tak vidím pravděpodobnější spíš to sjednocování – čím dál tím víc z nás má přístup ke stejným zdrojům informací i všeho ostatního a myslím, že to bude pokračovat. Jestli to ale bude fungovat dlouhodobě, to si netroufám odhadnout.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  5. Comment by Dilvermoon — 17.7.2012 @ 12.59

    Bohužel si myslím, že utopické představy o sjednoceném lidstvu a společných vesmírných výpravách jsou pěkná věc, ale nemají reálný předobraz. Známe to pouze z knih a filmů. Ale pokud jde o pesimističtější variantu vývoje, to je věc, která je už bohužel vyzkoušená a větší či menší náznaky vidíme po celém světě a nemyslím si, že by se blížil nějaký zvrat směrem ke světové spolupráci. Některé pesimističtější propriety žánru nejsou dnes už žádná fikce. Globalizace, která nepřináší jen pozitiva; nadnárodní korporace; šílené spolky hackerů, které děsí politiky a ti raději mění přijaté zákony; drastický rozdíl v životní úrovni a to třeba i v rámci čtvrtí; náboženské šílenství, které nepoužívá mozek, atd…… ten výčet by byl dlouhý.
    Navíc technologický vývoj jde jiným směrem, než si autoři před desítkami let představovali. Určitě nejsme ve výzkumu vesmíru příliš daleko (o pilotovaném ani nemluvě). Taky si neumím představit, že se vyskytne celosvětová hrozba odněkud z hlubin kosmu, ať už kometa nebo emzáci nebo nějaká astrofyzikální hrozba, a lidstvo se spojí, vrhne své zdroje bez ohledu na peníze a ekonomiku ve prospěch všech. Spíš bych čekal, že…. „technologie dostupná, ale příliš drahá, na to v dnešní krizi prostě nemáme“…. Zní to hrozně nelogicky, vždyť přece stačí jít, něco postavit, vytěžit a použít, ale prostě je to „ekonomicky devastující“.
    Nejsem příliš velkým příznivcem pesimistických scénářů, raději bych někam letěl na palubě Ikarie XB-1 :-) , nebo s Jefremovem, s Lemem, s Běhounkem, Clarkem a dalšími, ale ono to spíš vypadá na toho Bacigalupiho, Gibsona nebo McDonalda.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  6. Comment by MaMs — 17.7.2012 @ 14.06

    idle: V současných prognózách je kolonizace vesmíru prakticky jedinou možností, jak uchovat lidský druh (mluví se ale i o osídlení mořského dna), v opačném případě dnešní společnost čeká přemnožení, nedostatek potravin a vody (zásoby pitné vody se odhadují na 50 – 100 let a jejich ovládnutí by byla záminka nepříjemného světového válečného konfliktu, pokud by se nenašly nějaké alternativní zdroje, třeba odsolování mořské vody). Ale aby vůbec došlo k tomu se do vesmíru dostat, musí se státy spojit ve výzkumu, protože jednotlivě žádný z nich na to nemá prostředky ani plnohodnotné knowhow, a konkurence by vedla spíš k problémům. Vždyť pořádný technický a vědecký pokrok se datuje teprve 100 let zpátky, a byl zůsobený světovými válkami (a tou studenou) a lovem mozků (proto je USA natolik vepředu ve vývoji, protože naverbovala desítky vědcůů z celého světa). Ale právě globalizace je to, co má na tomto vědeckém rozvoji největší podíl – snadná dostupnost vědění, možnost okamžité komunikace mezi vědci (internet), otevřené hranice umožňující tvořit mezinárodní a nadnárodní výzkumné týmy, atd. A nemyslím si, že člověk bude mít „tendenci přizpůsobovat se jiným prostředím (nejdřív kulturně, pak třeba i jinak)“ – člověk je jediný živočich, který má schopnost měnit své životní prostředí k obrazu svému (a to platí obecně, nikoliv jen pro Zemi)! Jestli je to správné, to je jiná otázka. Jistě by se tento proces neobešel bez problémů, ale v diverzifikaci a solitarismu řešení určitě není. A vedecká fantastika, byť depresivní, může být skvělou studnicí hypotetických příkladů, kam směřovat, nebo čeho se naopak vyvarovat.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  7. Comment by MaMs — 17.7.2012 @ 14.18

    Dilvermoon: „Bohužel si myslím, že utopické představy o sjednoceném lidstvu a společných vesmírných výpravách jsou pěkná věc, ale nemají reálný předobraz.“ – Tohle taky není pravda. Týmy NASA jsou složené z mezinárodních odborníků a Mezinárodní vesmírná stanice ISS je MEZINÁRODNÍ (!!!!!!), společný projekt USA, Ruska, Japonska, Kanady a Evropské kosmické agentury. A je to logický předobraz dalšího vývoje. Globalizace s sebou nese řadu neduhů, ale i tak si myslím, že pozitiva převládají (stačí se podívat do nějaké učebnice dějepisu a nemusí jít ani moc do minulosti). A tvoje  „Taky si neumím představit, že se  lidstvo se spojí, vrhne své zdroje bez ohledu na peníze a ekonomiku ve prospěch všech.“ taky není úplně košer, protože se to dnes děje. Řada projektů je financována mezinárodními grantovými agenturami a je dokonce jednou z podmínek vědeckého výzkumu, aby byl mezinárodní (jinými slovy – je potom lépe finančně hodnocený).
     

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 1

  8. Comment by idle — 17.7.2012 @ 14.24

    MaMs: Nemám nastudované prognózy, ale všimla jsem si, že v kultuře západního typu (která se postupně rozlézá po celém glóbu) zatraceně klesá porodnost a to tak, že o rostoucí populaci se starají imigranti (ať už přímo tím, že přijedou, nebo v dalších, ještě ne tolik ovlivněných generacích). Takže mi nepřijde až tak nereálná představa, že se tímto trendem populační exploze za čas zabrzdí (netvrdím, že hned zastaví, výjimky se určitě najdou). Jinak samozřejmě boj o zdroje bude.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  9. Comment by squire — 17.7.2012 @ 14.38

    Osobně si myslím, že to půjde cestou diverzifikace (chudí/bohatí, racionalisté/islamisté atd.) až nakonec skutečně vzniknou (pravděpodobně válčící) oddělené lidské poddruhy – třeba ti s implantáty a ti bez nich (reálným scénářem je také rozšíření nějaké činané nakažlivé choroby z arzenálu biologických zbraní, po níž by následoval vznik prakvěpodobně kastovní společnosti – ti, co mají na to, aby se opevnili a nenakazili – vs ti, co přežili nákazu (pokaždé se najde někdo imunní… i na AIDS)). 

    Takže diverzifikace směřující ke konfliktu, který bude evolučně působit jako průchod hrdlem lahve. Nakonec se směr obrátí a zavládne zas tendence k unifikaci, ovšem tím stylem, že ti nejsilnější nebo nejlépe přizpůsobení ovládnou všechny ostatní. Ash tu zmiňovala hominidy, kteří se vydělili v malé skupině jako příklad diverzifikace – jenže už zapomněla dodat, že právě dalším vývojem byla unifikace, protože těch vydělených skupin lidí bylo několik (hobití lidé z ostrova Flores, lidé z jeskyně Denisová, neandrtálci plus naši předkové), a právě ti naši předkové postupně převálcovali všechny ostatní. Konkrétně Denisovany vyvraždili po meči a neandrtálce sežrali:)

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  10. Comment by MaMs — 17.7.2012 @ 14.41

    idle: No, na jednu stranu je to pravda, ale celosvětově populace roste (31. října 2011 populace lidí na Zemi podle OSN dosáhla počtu 7 miliard jedinců s mírně rostoucím tempem růstu (opisující přibližně exponencielu) s efektivní hodnotou 1,092 % ročně. Růst je zprůměrovaný – v Evropě je lehce záporný, naopak největší je v Africe a Asii. Natalita činí 19,15 narozených a mortalita 8,12 zemřelých na 1000 obyvatel. Růst představuje přibývání cca 77 milionů lidí ročně (218 tisíc denně). Každou sekundu se narodí v průměru 4,1 a zemře 1,9 jedinců. Každých přibližně 110 hodin přibude na Zemi milion obyvatel a tento interval se neustále zmenšuje. – wikipedie). Jsou rozdíly mezi sociálními třídami, kdy ti vzdělanější mají méně potomků (hodně nadneseně řečeno), a migrace je díky globalizaci běžná (a možná i problematická), ale i tak je lidí čím dál více (nehledě na sociální, kulturní, etnickou a jinou příslušnost). A jíst a pít chtějí všichni, nejenom ti z „kultury západního typu“ (která se nerozlézá po celém globu, a zasahuje jen severní Ameriku a Evropu, ale výrazně ovlivňujě život ve velkoměstech po celém světě). kdyžtak mrkni třeba sem: http://www.nato.int/docu/review/2011/Climate-Action/Population_growth_challenge/CS/index.htm

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  11. Comment by MaMs — 17.7.2012 @ 15.14

    squire: Tohle už mi příjde jako hodně velké scifi. Je třeba rozlišovat mezi (vědeckou) fantastikou a realitou. To, o čem tady mluvím, jsou vědecké postoje k současné situaci ve světě a možnosti řešení v nejbližší budoucnosti (několik desítek let). Na to, aby vznikly nějaké poddruhy lidí, je třeba tisíce let a i s přispěním současné vědy by to bylo za mnohem delší dobu, než lidem dojde pitná voda.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

  12. Comment by squire — 17.7.2012 @ 19.29

    A co poddruhy nikoliv geneticky, ale sociologicky? Prostě natolik vyhrocený kastovní systém (ať už s jakoukoli diferenciací), že se členové jednotlivých vrstev vůbec nebudou ochotni sexuálně stýkat? 

    Vždyť posledních pár tisíc let neprobíhá evoluce homosapiens na úrovni genomu, ale na úrovni etologie a sociálních vztahů.  

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  13. Comment by Jana Dvořáčková — 17.7.2012 @ 20.26

    Mně tedy docela děsí ta možnost „tvorby nového druhu SF.“ Když to napíši takhle.
    Protože jsem pesimista, lidskou budoucnost růžově nevidím, ale to mi zase – coby milovníkovi SF – dělá obrovskou radost. Tedy nechci, abyste to pochopili nějak blbě – to jen já a černý humor jdeme ruku v ruce už hodně dlouho a zvykli jsme si na sebe.

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  14. Comment by MaMs — 17.7.2012 @ 21.14

    squire: Tohle si moc představit neumím. Je pravda, že etologie a sociální vztahy (jak ty říkáš), obecně kultura, výrazně formuje člověka, ale že by to došlo tak daleko, aby se „členové jednotlivých vrstev vůbec nechtěli sexuálně stýkat“, mi přijde přece jen přitažené za vlasy a nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal. Muselo by to být zakázané, například z pozice náboženství (jako v Indii). Člověk je ale přece jen v prvé řadě živočich a sex je orientován pudově (tzn. iracionálně), a i přes zákazy na něj člověk dosáhne, když cítí potřebu. A navíc je vidět spíše mísení kultur, než aby se lidé od sebe vzdalovali. I když existují sociální rozdíly, myslím že nejsou tak markantní, a rozpad jedné civilizace do takového kastovního systému, o jakém uvažuješ, by musel být veden jedině násilím (např. rasová nesnášenlivost, kdy se za 2. sv. lidé mohli štítit Židů).

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 1

  15. Comment by squire — 18.7.2012 @ 7.08

    MaMs: zkus si být mladá Pákistánka v přistěhovaleckém ghettu na francouzském předměstí. Vyrazíš si s Frantíkem na rande a druhý den tě vlastní bratři podřežou. To není přitažené za vlasy, to se děje. 

    Strávila jsem dost času v poměrně multikulturním německém městě a co jsem pozorovala, připomínalo spíš rostoucí izolaci kultur než mísení. Rusové se stěhovali k Rusům, Turci vytvářeli celé čtvrtě, Maročané hotové enklávy… nakupovali si ve vlastních obchodech, setkávali se jen ve svých mešitách, na integrační programy vlády kašlali, německy se neučili.  

    Líbí/nelíbí: Thumb up 1 Thumb down 0

  16. Comment by VictorCZ — 18.7.2012 @ 10.59

    :) Lidstvo roste až bobtná …. bohužel ne tam , kde vítězí logika ale exponencionálně tam kde vítězí emoce . 
    Z mého pohledu už lidstvo překonalo hranici udržitelného vývoje . Díky pokroku a globalizaci se léky dostanou i tam kde by jindy vymíraly celé národy ovšem proč  – aby se zajistil blahobyt lidí závislých na práci tohoto národa  . Bohužel celá civilizace je svázána s hromaděním ekonomických rezerv jen mezi úzkým kruhem vyvolených . V podstatě se dá říci , že i ten nejposlednější nosič nákladu pracuje na toho , kdo patrně v americe sedí ve své pohodlné kanceláři a nic dělat nemusí , protože díky spekulacím si hned po ukončení prestižní školy zajistil rentu do konce života . Steve Fosset byl dobrodruh a vizionář -a  jeden z mála mecenášů , kteří byli ochotni osobně pro vědu  udělat víc . Jména jako Jobs či Cameron pak představují osobnosti , které se majetku propracovali a vždy hleděli do budoucna .  Nicméně jak by potvrdil Forbes … kolik procent ze skutečných majitelů světa dokáže upřednostnit vědu před vlastním pohodlím ?
    Paris Hilton je ukázkový případ neandrtálce/celebrity ve skupině mocných . A dekadence předchází pád .      
    Lidstvo se sice dostalo do stavu , kdy má možnost ovlivňovat svůj další vývoj nezávisle na přírodní evoluci, ovšem poměr privilegovaných k celkovému počtu populace je  …. zanedbatelný .
    Světem cloume krize , hromadění majetku se zpomaluje . …. Vše směřuje v další celosvětový válečný konflikt . Uvědomělých je málo a v případě že nebudou nadále moci naplnit své základní potřeby přejdou na stranu iracionalitou a emocemi zmítaných mas . 
    V zásadě tu stojí proti sobě globalizace a přerozdělování majetku . Lidstvo je stále na úrovni pudem ovládaných zvířat , kdy ten kdo skolí srnce dotáhne  úlovek k vůdci tlupy a ten zpátky celé smečce hodí dvě kýty . A nebouří se , protože tak tomu chtěl bůh . A bůh věděl že sociální smír  musí mít svá pravidla.
    Rád bych viděl šance lidstva v rozumu a vývoji , vše ale nasvědčuje tomu že nás čeká další osudová zkouška . Ekonomie nemůže být hlavní hybnou silou vývoje , zpátky na měsíc a dál se s touto společností nedostaneme . Moře nás může připravit na cizí planety …. ale podívá se někdo z vědců ke svým nohám ?  Nechceme místo skoků raději soustavně kráčet k obloze ?
      Proč byl Gibson , Sterling a Dick se Scottovým podáním tak úspěšní ? Protože ke květnaté saloní scifi přidali obraz reálií své doby . Na konci 70 let a na začátku 80 už všechny propriety Cyberpunku měly svůj předobraz , který vnímavější autoři přetavili v nový litererární subžánr a čtenáři v sociální identitu .
    Ptáte se kam dál ?  V době kdy po renesanci Tolkiena už několik let sci-fi zaplavuje opět fantastika a jasně mířené výtvory ve stylu Twilight a Abraham Lincoln :Vampire Hunter ? . No být primárně spisovatelem scifi , který psaní bere jako obživu, tak se o žádnou revoluci nesnažím a podřídím se tomu, co chce masové znavené publikum číst .A snad přihodím k tomu několik parodických průpovídek , které mne odliší od okolního bahna  .
    Ale stejně doufám že se vyčasí a několik bláznů nás bude svým úzkoprofilovým dílem ; které masová společnost docení za několik desítek let ; příjemně šokovat ….      
      

    Líbí/nelíbí: Thumb up 0 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.