Ceny Locus 2011 – tak trochu nuda…
Včera byly v americkém Seattlu uděleny ceny čtenářů odborného časopisu Locus a nepřinesly snad vůbec žádné překvapení. Ve všech hlavních kategoriích se stal vítězem předem očekávaný favorit a občas ani ne tak po zásluze jako spíše dle dlouhodobé popularity. Kritici českých Cen Akademie SFFH mohou jen závidět, kdyby se o cenách i v USA pokaždé strhla tak nemístná diskuze jak je tomu tradičně u nás, měli by v tomto případě tolik munice k házení „špíny“, že by se snad samou radostí pominuli… Pro méně znalé připomeňme, že ceny Locus patří tradičně mezi nejvýznamnější ocenění na americkém SF/F trhu a udílejí se každoročně už od roku 1971. O vítězích rozhoduje anketa mezi čtenáři uznávaného teoretického časopisu, jenž se věnuje jen a pouze fantastice.
SCIENCE FICTION ROMÁN:
– Connie Willisová: Blackout/All Clear
– Iain M. Banks: Surface Detail
– Lois McMaster Bujoldová: Cryoburn (připravuje nakladatelství Talpress)
– William Gibson: Zero History (připravuje nakladatelství Laser-books)
– Ian McDonald: The Dervish House
Již mezi nominacemi nedošlo k žádnému překvapení a ani vítěz jím určitě není. Dalo se předpokládat, že úzce propojená dvojice románů Connie Willisové utrhne vítězství, ačkoli zvyk vkládat do nominace dva až tři romány jedné série je diskutabilní.
FANTASY ROMÁN:
– China Miéville: Kraken (česky Kraken, vydalo nakladatelství Laser-books)
– Guy Gavriel Kay: Under Heaven (připravuje nakladatelství Argo)
– Nnedi Okoraforová: Who Fears Death
– Charles Stross: The Fuller Memorandum
– Gene Wolfe: The Sorcerer’s House
Cenu pro Chinu Miévilla bylo také možné předpokládat, ačkoli Kraken vzbudil trochu rozporuplné odezvy (jak se ostatně na Chinu sluší a patří). Otázkou je, kolik dalších cen se China letos opět dočká, na americkém trhu to bude mít proti Willisové rozhodně těžké…
ROMÁNOVÝ DEBUT:
– N. K. Jemisinová: The Hundred Thousand Kingdoms
– Amelia Beamerová: The Loving Dead
– Mary Robinette Kowalová: Shades of Milk and Honey
– Hannu Rajaniemi: The Quantum Thief (připravuje nakladatelství Laser-books)
– Charles Yu: How to Live Safely in a Science Fictional Universe
Pokud vám jméno vítězky nic neříká, pak si pár dnů počkejte na nové číslo XB-1. Její vítězství se ostatně dalo předpokládat poměrně snadno a s její fantasy trilogií se na českém trhu pravděpodobně brzy setkáme.
ROMÁN PRO MLÁDEŽ:
– Paolo Bacigalupi: Ship Breaker
– Suzanne Collinsová: Mockingjay (česky Síla vzdoru, vydalo nakladatelství Fragment)
– Diana Wynne Jonesová: Enchanted Glass
– Terry Pratchett: I Shall Wear Midnight (připravuje nakladatelství Talpress)
– Scott Westerfeld: Behemoth (připravuje nakladatelství Euromedia – Knižní klub)
Autor, který si dlouhá léta budoval svou pověst především na stránkách magazínu F&SF (jak ví i čtenáři jeho české edice) se najednou stal jednou z největších hvězd a stačil k tomu debutový román (přitom Bacigalupi se původně pokoušel prosadit právě románovou tvorbou, ale nakladatelé ho vytrvale odmítali). Podobným přerodem si ostatně prošel i u nás a uvidíme, zda se i my dočkáme jeho prvního díla pro mládež (nedávno dopsal druhý díl této série). Zajímavé je, že šanci neměli ani tak populární spisovatelé jako Terry Pratchett, Suzanne Collinsová či nedávno zesnulá Diana Wynne Jonesová.
NOVELA:
– Ted Chiang: „The Lifecycle of Software Objects“ (česky Životní cyklus softwarových objektů – XB-1 4/2011)
– Elizabeth Bearová: „Bone and Jewel Creatures“
– George R. R. Martin: „The Mystery Knight“
– Alastair Reynolds: „Troika“
– Rachel Swirskyová: „The Lady Who Plucked Red Flowers beneath the Queen’s Window“
Čtenáři časopisu Locus se viditelně nedívají na HBO, ačkoli své tu možná zahrál i termín odevzdání hlasů. Každopádně vítězství Teda Chianga se čekat dalo a překvapení, tak jako u Nebuly, tentokráte nenastalo. Otázka je, zda je tomu dobře, přesto Chiangovo vítězství nezamrzí, zvláště když si jeho vítěznou novelu mohli přečíst už i čtenáři časopisu XB-1!
NOVELETA:
– Neil Gaiman: „The Truth Is a Cave in the Black Mountains“
– Joe Abercrombie: „The Fool Jobs“ (česky Podělaná práce, vydáno v antologii Meče a temná magie)
– Theodora Gossová: „The Mad Scientist’s Daughter“
– James Patrick Kelly: „Plus or Minus“
– Geoffrey A. Landis: „Marya and the Pirate“
Ne, že by to byla extra těžká konkurence, ovšem opravdu si Gaiman zaslouží cenu Locus každý rok za posledních deset let, nemluvě o tom, že někdy, stejně jako letos, dokonce i dvakrát?
POVÍDKA:
– Neil Gaiman: „The Thing About Cassandra“
– Karen Joy Fowlerová: „Booth’s Ghost“
– Kij Johnsonová: „Names for Water“
– Catherynne M. Valenteová: „Thirteen Ways of Looking at Space/Time“
– Peter Watts: „The Things“
Gaimanovi ani nelze závidět. Posedmnácté vítězem, americká fantastika musí být v hluboké krizi, pokud může jeden autor takto dominovat…
MAGAZÍN:
– Asimov’s SF
– Analog
– F&SF
– Subterranean
– Tor.com
K tradiční trojici se přidali vcelku noví hráči, ovšem vítěz může být jen jeden a triumf Asimov´s byl, jak jinak, očekávatelný.
NAKLADATEL:
– Tor
– Baen
– Night Shade Books
– Orbit
– Subterranean Press
Tor, jak jinak, největší a nezářivější vítězí.
ANTOLOGIE:
– George R. R. Martin & Gardner Dozois eds. Warriors
– Holly Black & Justine Larbalestier eds. Zombies vs. Unicorns
– Ellen Datlow & Terri Windling eds. The Beastly Bride
– Gardner Dozois ed. The Year’s Best Science Fiction: Twenty-Seventh Annual Collection
– Jonathan Strahan & Lou Anders eds. Swords & Dark Magic (česky Meče a temná magie, vydalo nakladatelství Laser-books)
Tak tady to nebylo až tak jisté, favoritem byl Dozoisova ročenka, ovšem v závěsu měla hned dva zatraceně černé fantasy koně a jeden z nich to opravdu dokázal… Že by se čtenáři časopisu Locus přece jen na seriál HBO dívali? Soudě podle sebe, ano!
SBÍRKA:
– Fritz Leiber: Fritz Leiber: Selected Stories
– Peter S. Beagle: Mirror Kingdoms
– Karen Joy Fowlerová: What I Didn’t See and Other Stories
– Kim Stanley Robinson: The Best of Kim Stanley Robinson
– Roger Zelazny: The Collected Stories of Roger Zelazny: Volume Five: Nine Black Doves
Pro sbírky rozhodně silný rok, ačkoli se do nominací dostaly zejména retrospektivní sborníky, vítězem se mohl stát kdokoli.
EDITOR:
– Ellen Datlowová
– Gardner Dozois
– Gordon Van Gelder
– David G. Hartwell
– Jonathan Strahan
Co jméno, to pojem a dáma dostala přednost.
VÝTVARNÍK:
– Shaun Tan
– Bob Eggleton
– Donato Giancola
– John Picacio
– Michael Whelan
Když si někdo v daném roce vyslouží Oscara, pak mu toho Locuse prostě dát musíte, i když jména jako Eggleton, Giancola, Picacio či Whelan vzbuzují obrovskou úctu.
TEORETICKÁ KNIHA:
– William H. Patterson, Jr.: Robert A. Heinlein: In Dialogue with His Century: Volume 1: 1907-1948: Learning Curve
– Karen Joy Fowlerová & Debbie Notkinová eds. 80! Memories & Reflections on Ursula K. Le Guin
– Conseula Francis: Conversations with Octavia Butler
– Mark Rich: C. M. Kornbluth: The Life and Works of a Science Fiction Visionary
– Gary K. Wolfe: Bearings: Reviews 1997-2001
Když někdo o oblíbeném americkém velmistru žánru napíše mohutnou knihu s více než šesti sty stranami a přitom tomu říká „první díl“, pak je natolik šílený, že si cenu Locus bezesporu zaslouží. Jen dodatky, poznámky a rejstřík zabírají více než sto stran. Doporučuji rovněž všem zájemcům o ranou historii žánru.
OBRAZOVÉ ALBUM:
– Cathy & Arnie Fenner eds. Spectrum 17
– Bob Eggleton: Dragon’s Domain
– Donato Giancola: Middle-Earth: Visions of a Modern Myth
– Shaun Tan: The Bird King and Other Sketches
– Charles Vess & Neil Gaiman: Instructions
Tradičně skvělý výběr z řady Spectrum je obvykle favoritem a letos dokázal porazit dokonce i oscarového Shauna Tauna a tolik oblíbeného Gaimana v tandemu s Charlesem Vessem.
1 548 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
Zdravím diskutující,
předně k Cenám Locus – jak už zmiňuje Martin, ten výběr je poměrně tradiční a odráží popularitu autorů, jakkoliv jsou jejich práce zřejmě kvalitní. Pro americký trh to není podle mě příliš dobré, neboť slavní autoři zůstanou slavnými a komerčně úspěšnými, zatímco nová generace se příliš nezviditelní. Jistě lze argumenotvat tím, že pro ni jsou tu speciální kategorie nebo rovnou ceny jako William L. Crawford Fantasy Award, přesto pestrost trhu tímto způsobem mizí. Výhodu v tom vidím pro české nakladatele, kteří dané populární autory vydávají. Pozornost čtenářů není strhávána neustále novým směrem a český knižní trh, který samozřejmě neustále bojuje se snahou být moderní a současně doplnit mezery z komunistické éry (přičemž v tomto směru se nejedná pouze o tendenci žánrovou), má tak prostor se realizovat a v tomto údělu pokračovat. Vítězí-li Miéville, Gaiman nebo GRR Martin, je to publicita pro jejich české překlady. Samozřejmě je otázkou, do jaké míry se to třeba dotkne ceny za autorská práva.
Zmíněný Paul Melko – jestli se nemýlím, mělo by jít o Prsten singularity (Singularity’s Ring)?
Ceny Akademie – na jednu stranu chápu kritiku na Ceny Akademie, kterou jsem četl a slyšel z více stran, na druhou stranu it’s only logical, že ceny vypadají takto. Jestliže hlasuje nakladatel, je zřejmé, že bude hlasovat pravděpodobně pro svůj titul. Chce prodat a navíc je o kvalitě knihy, kterou vydává, přesvědčen. V opačném případě by ji nevydával. Podobně je to jistě u překladatelů a možná i samotných autorů. Navíc nechci nikomu sahat do svědomí, ale je podle mě prakticky téměř nemožné, aby nominující přečetli více než zlomek nominovaných knih, takže i kdyby na řadu titulů většina hlasujících čas měla (o čemž pochybuji, jsme jenom lidé, taky někdy musíme chodit spát :-)), vzniká už určitý mentální předvýběr, do něhož se dostanou prověřená jména nebo úspěšná nakladatelství. V malé čtenářské obci se takový předvýběr bohužel téměř mění v úzus. A tohle není chyba akademiků. Jejich řady tvoří lidé, kteří taky něco musejí jíst, taky musejí do práce etc. Nechci teď nikoho napadat. Jistě existují také jedinci hlasující podle svého nejlepšího vědomí a svědomí pro titul, který považují za nejlepší, a já obecně doufám, že je jich co nejvíce.
Narážíme tu tedy spíše na ekonomický aspekt vydávání knih u nás a kupříkladu v USA. Pokud by český autor mohl napsat jednu dvě knihy za rok a zbývající čas strávit v křesle s romány svých kolegyň a kolegů, pak by jistě jeho hlasování bylo spravedlivější, neboť by měl o scéně větší přehled.
Neviděl bych tedy problém v cenách Akademie, ale v neexistenci jakékoliv alternativy. Newtonův mozek tento aspekt měl, bohužel se neuchytil. Různé žebříčky na konci roků ve všech periodikách jej také mají, neexistuje nicméně žádné sjednocené ocenění, jehož prestiž by se vyrovnala zmiňovaným zahraničním cenám a český nakladatel by pak vítěze třeba neváhal na přebalu označit za vítěze té a té ceny. Alespoň já osobně to vždy při psaní článku s výsledky literárních anket považuji za krajně nešťastné. Nebylo by třeba možné, že by nějaký subjekt (ať už právní nebo fyzický) něco pdoobného v budoucnu vytvořil?
PS: Doufám, že jsem někomu nezkazil den. Výše zmíněné, jak je snad patrné, není ani tak kritikou daných postupů jako situace, která je jejich jediným logickým vyústěním.
S pozdravem
Jakub