Na sklonku roku 2018 vydalo nakladatelství Argo první svazek nových komiksových adaptací klasických povídek proslulého Roberta E. Howarda, jednoho ze zakladatelů fantasy subžánru „meč a magie“. S jeho nejslavnějším hrdinou Conanem se čeští milovníci kreslených příběhů už nějaký čas setkávají díky Comics Centru, které vydává conanovskou řadu amerického nakladatelství Dark Horse. V Argu sáhli po verzi francouzského nakladatelství Glénat a zatímco americké adaptace sledují vnitřní chronologii Conanových příběhů s cílem vylíčit jeho osud od narození v bitvě až po usednutí na královský trůn, u těch francouzských je tomu docela jinak. V Glénatu se rozhodli pro návrat ke Conanovým kořenům se vším všudy a příběhy vydávají bez zvláštního důrazu na pořadí, vždyť v první povídce z hyborského světa, která Howardovi kdysi vyšla, je Conan už králem, ve druhé rovněž, ve třetí zase mladým zlodějem, ve čtvrté žoldnéřem…

Na pořadí tedy tolik nesejde, však se také Conan vždy snaží žít pro daný okamžik, aniž by se ohlížel do minulosti či se snad zabýval budoucností. Ten, kdo se pokusí Conanovy příběhy uspořádat, zjistí, že zcela uspokojivou chronologii vlastně ani sestavit nelze. A je tu i další významný rozdíl – ve Francii svěřili jednotlivé adaptace různým kreslířům a scenáristům mladší generace, přičemž výsledek je náležitě pestrý a rozmanitý. První svazek Conana z Cimmerie otevírá Černý kolos. Conan je zde hrou osudu povýšen z obyčejného žoldnéře rovnou na generála, aby zastavil početnější nepřátelské vojsko. Užijeme si jak meče, tak magie, neboť v tomto archetypálním příběhu nechybí pro subžánr obvyklá záchrana ženského protějšku před zlým čarodějem. Co se týče dějové osy, nebylo příliš co vylepšovat, ale i tak Vincent Brugeas povídku zručně přizpůsobil komiksovému médiu a trochu odlišným dávkováním informací zvýšil její dynamiku. Tu pak zdárně podpírá realistická kresba Ronana Toulhoata vyznačující se patřičným švihem a lehkostí. Start se tedy podařil na výbornou.

Následuje jeden z nejslavnějších conanovských příběhů, Královna Černého pobřeží. Scénář v adaptaci Jeana-Davida Morvana doznal opět jen drobných změn, i když bylo zapotřebí jisté krácení. To však Morvan vynahrazuje po Conanově seznámení s královnou Belit, kdy promítá důležitý metafyzický rozhovor na výjevy jejich fyzického splynutí, a spojuje tak dva dějové prvky v jeden. Výsledkem není jen úspora místa, ale i vznik nového působivého celku. Nejvýraznější složkou této adaptace je pak smělá kresba. Pierre Alary používá cartoonový, podstatně méně realistický styl, který může vypadat jednodušeji, ovšem i ve srovnání se svižnou kresbou Ronana Toulhoata je nadmíru živý, ba až živelný. Spolu s barvami španělského koloristy Sedyase vnáší tato adaptace do Conanova světa dosud nevídanou svěžest. Některým čtenářům zřejmě přivodí menší šok, ale jistě se najdou i tací, kteří jeho odvahu a stylovou bravuru po zásluze ocení.

Po zářivých barvách moře a džungle nás čeká notně temný závěr. Příběh Za Černou řekou nás přenáší do stinného, nočního pralesa, kde se Conan coby nájemná síla snaží pomoci se záchranou nedávno založené tvrze a osadníků, k nimž se stahují domorodé kmeny odhodlané vybojovat si zpět své někdejší území. Jde o jeden z pozdějších Conanových příběhů, pochází z doby, kdy si chtěl autor vyzkoušet něco jiného a rozhodl se napsat povídku bez špetičky sexuality (tu přitom tehdejší šéfredaktor časopisu Weird Tales, kde Howard publikoval, považoval za nezbytnou k udržení prodeje). Výsledkem se stal text mnohdy označovaný za nejlepší Howardovo dílo vůbec. Kresba Anthonyho Jeana nám ho servíruje opět v realističtějším podání a povídce to bezpochyby svědčí. Vyzdvihnout se sluší především práci s prostředím a zdařilé tlumené barvy. Scenárista Mathieu Gabella je po většinu času věrným služebníkem povídkové předlohy, na samém konci se mu ovšem díky možnostem komiksu podařilo její pointu ještě zesílit.

Celkově se tedy jedná o velmi kvalitní počin a záměr vrátit se k původní podstatě Conana francouzští tvůrci rozhodně naplnili. Nejenže upustili od jeho zažitého, ba přímo ikonického vzhledu anomálního svalovce v kožešinové plence a oděli ho stejně jako Howard do zbroje (co víc, v souladu s duchem nahodilosti vlastní Howardovým povídkám a vůbec celému subžánru pojal každý kreslíř Conana po svém, takže jednou vypadá upraveněji a jindy zase rozcuchaněji nebo má potetovanou paži), ale také připomněli, že se nejedná o barbara poháněného pomstou, jak je znám z filmu, kdežto o pravého milovníka nespoutaného života. Ač nejde o hrdinu v pravém slova smyslu (jednou je to nelítostný pirát, jindy zabíjí pro toho, kdo platí nejlépe), nelze než se s ním ztotožnit, protože v prvé řadě představuje ztělesnění lidského odhodlání žít si po svém a překonat všechny překážky, jež se nám postaví do cesty. Jednotlivé příběhy tak fungují jako dokonalé dobrodružství, zkušenější čtenáři v nich však mohou najít i něco víc, zvláště pak ve vztahu k osobnosti Roberta E. Howarda.

Conan z Cimmerie u nás vyšel ve velkém formátu, takže si četbu řádně vychutnáte, a navíc máte k dispozici hned tři varianty obálek. Na své si tak přijde úplně každý a ochuzen nezůstane opravdu nikdo, protože nechybí ani bonusová galerie. Samozřejmostí jsou rovněž texty osvětlující okolnosti vzniku původních povídek. Skalní Conanovy fanoušky jistě potěší i fakt, že překladatel Richard Podaný při převodu z francouzštiny všude, kde to jen bylo možné, využil překlad Jana Kantůrka, v jehož podání se s Conanem čeští čtenáři setkali vůbec poprvé. Zkrátka a dobře, tento komiks si opravdu zaslouží pozornost. Před nedávnem vyšel druhý svazek, na který se brzy zaměříme v další recenzi. Snad to stihneme ještě před vydáním svazku třetího, jenž je v českém překladu chystán na tento rok.

Conan z Cimmerie, svazek první

různí tvůrci dle předlohy Roberta E. Howarda

vázané, překlad Richard Podaný, 184 stran, 598 Kč

Související odkazy:

Conan: Král komiksových příběhů? (ukázka)