Číst rozhovory s Johnem Howem nebo sledovat jeho veřejná vystoupení je radost. Kromě zajímavého a osobitého glosování výtvarné profese a naší současnosti bývají plné humoru i popichování kolegů včetně ironického nadhledu na sebe samého. S nadsázkou o ilustrátorech říká, že jde o potencionální spisovatele, kteří však neumějí psát, a proto vyprávějí příběhy obrazem. Zručnost, s jakou je umí vyprávět on, mu otevřela dveře do týmu Petera Jacksona při natáčení trilogie Pán prstenů. Spolu s Alanem Leem vytvořili vizuální koncepci všech filmů a své role si rozdělili zhruba tak, že Lee kreslil a jaksi reprezentoval světlou stranu, zatímco na Howea připadly temné síly. Což samozřejmě nemělo nic společného s jejich charakterovými vlastnostmi.

Abychom zjistili, kde se tento dramatický, gotický styl vzal, musíme se přesunout o pár desítek let zpátky. John Howe se sice narodil v Kanadě, ale už v mládí se odstěhoval s rodinou do Francie, aby se nakonec usadil trvale ve Švýcarsku. Studoval výtvarnou školu, ale až na poslední rok, kdy konečně získal rozumného učitele, nebyla pro jeho budoucí profesionální dráhu příliš velkým přínosem. Největší vliv na jeho umělecký vývoj tak neměl člověk, nýbrž věc. Vlastně budova. Při pobytu ve Štrasburku naprosto propadl kouzlu místní katedrály Notre-Dame. Jde o jednu z největších a nejvýznamnějších gotických staveb na světě, ve které strávil mnoho dní kreslením středověkých stavebních prvků do těch nejmenších detailů. Dodnes pro něj nese množství významů – jednou představuje chrám, jednou město, jednou zkamenělý les… Variace a výklady nemusí díky rozmachu, s jakým staří řemeslníci stavěli reprezentativní svatostánky, a díky výtvarníkově fantazii nikdy končit.

Začátek Howeovy kariéry ale nebyl právě šťastný. Po škole začal pracovat v komerční firmě a tuto práci upřímně nesnášel. Až když začal sbírat obálky Franka Frazetty (o kterém se tu zmiňujeme neustále dokola, protože doposud nikdo jiný do fantasy žánru nepromluvil tak významně jako on), zjistil, že by se mohl případně živit i jako ilustrátor knih. A tak se zrodil Howe jak ho známe dnes, uznávaný výtvarník a znalec J. R. R. Tolkiena. Přitom první setkání s tímto spisovatelem označuje za katastrofální. Jako student navštěvoval místní knihovnu a jedním z nejvíce půjčovaných svazků bylo Společenstvo prstenu. Když měsíce čekal, jestli vůbec někdy přijde na řadu i on, nevydržel to a začal číst trilogii odprostřed. Druhý díl totiž ležel na pultě skoro pořád. Samozřejmě to dopadlo tak, že neměl tušení, o co v knize jde, a i když se mu po třetím svazku konečně dostal do rukou i začátek, nezanechal v něm Pán prstenů žádný výrazný dojem, snad až na pár dramatických scén. Ocenit Tolkienova díla měl až mnohem později.

Stejně jako Alana Leeho, i Howea si přizval Peter Jackson k natáčení své verze King Konga a k Hobitovi. Kromě této spolupráce má Howe zkušenosti také z přípravy filmové verze Letopisů Narnie. Stále ilustruje a neomezuje se jen na tolkienovské publikace – například v roce 2005 se podílel na přípravě limitované edice románu Střet králů George R. R. Martina. Aktuálně dokončil práci na obalu pro hru Gormenghast, která vychází z knih jeho oblíbeného spisovatele Mervyna Peakea. Stejně tak ho mohou znát i hráči deskových her Lord of the Rings, Beowulf: The Legend a Magic: The Gathering. V únoru vyšla nová Tolkienova biografie, ke které napsal obšírnou a erudovanou předmluvu. Prokázal v ní, že jeho porozumění tomuto spisovateli je mnohem hlubší a citlivější, než jak se prezentuje u suchopárných vědeckých studií.

Pokud chcete nahlédnout do studia Johna Howea, můžete se nechat inspirovat třeba následujícím videem.

Obsáhlé portfolio výtvarníkových prací najdete na jeho domovských stránkách.

1 151 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora