Ze starší generace dosud aktivních výtvarníků si dnes představíme Patricka Woodroffa. Tento Brit je známý nejen svými obálkami ze sedmdesátých a osmdesátých let, ale hlavně nepolevující aktivitou a pořádáním výstav po celém světě. Oficiální vzdělání ve výtvarném umění však nikdy nezískal. Na univerzitě se raději věnoval studiu jazyků a po jejím ukončení začal vyučovat ve škole. Celých osm let stával přes den před tabulí, aby pak po večerech maloval a psal. Nakonec ale svým zájmům neodolal a touha po tvůrčí aktivitě ho odvlekla od učitelského poslání pryč. Roku 1972 pověsil svoji profesi na hřebík a novou éru života zahájil úspěšnou výstavou v galerii v Covent Garden v Londýně. Těmito pootevřenými vrátky si k němu našli cestu i vydavatelé.

Úplně první obálkou, kterou kdy vytvořil, byla ilustrace pro science fiction román Frederika Pohla Day Million, ovšem skutečně převratným nakročením k úspěchu byla smlouva s vydavatelstvím Corgi Books. V letech 1973 až 1976 pro ně vytvářel titulní obrázky pro fantasy a sci-fi knihy těch nejlepších autorů, mezi nimiž nechyběli Ray Bradbury, Arthur C. Clarke, Michael Moorcock, Roger Zelazny, Frank Herbert či Robert A. Heinlein. Už tady se začalo plně projevovat, k jakým tématům Woodroffe inklinuje. Bez převratných technologií a kosmických cest to sice nešlo, ale mnohem více ho zajímala literární díla, na kterých mohl uplatnit hluboký zájem o přírodu a její formy. Podivuhodné rostliny i monstrózní bestie, bytosti z dalekých planet i pozemšťané, ti všichni pro něj byli inspirací k hledání nových přírodních tvarů. Pohrával si s nimi v duchu rozsáhlých obrazů Hieronyma Bosche, na kterých starý mistr spojoval pitvorné postavičky s jejich zvířecími nebo rostlinnými protějšky. Woodroffova plátna přetékají detaily a zářivými barvami a ani jeho představivost nemá v tomto ohledu mezí.

Brzy si ho všimli i v hudební branži a stal se etablovaným autorem obalů na vinylová alba. Bez ohledu na žánr, svým rukopisem vtiskl tvář nahrávkám klasické hudby, stejně jako heavy metalu. Nejrozsáhlejší projekt v tomto oboru vznikl ze spolupráce se skladatelem Davem Greensladem na desce The Pentateuch, k níž kromě obalu vytvořil i vkládanou knihu. Drobný příběh je idealistickým kázáním o lepším světě bez válečných konfliktů a ekologických katastrof, metaforou osudu Země. Vypráví o fiktivním druhu mimozemských bytostí, které si samy zničily svůj domov a musely se proto vydat hledat nový. Woodroffe si vždy rád odskočil od výtvarného umění k dalším uměleckým činnostem. Jednou se zapojil v roli designéra do přípravy fantasy filmu Nekonečný příběh 2, podruhé navrhl scénografii pro francouzské divadelní představení a potřetí se zavedl jako sochař, když vyzdobil vstupní část zámku ve švýcarském Fribourgu. A to tu ani nevypisujeme seznam knih, které napsal a vydal a který se bude zcela jistě ještě rozrůstat. Vždyť má na svých stránkách celou sekci, kde hrdě představuje projekty, které by chtěl v nejbližších letech, i přes pokročilý věk, zvládnout dokončit.