Ocenění

Fantasy na malířském plátně: Travis Louie

Autor Michaela Buriánková | Aktuality | Středa 6 Listopad 2013 10.15

Pokud je dnes v umění velkým tématem odlišnost a hledání identity, pak není nic divného na tom, že obrazy Travise Louie nacházejí stále širší odezvu. Louieovy práce suplují rodinné viktoriánské podobenky, které by mu připomínaly generace předků. Když jako student navštěvoval své kamarády, často obdivoval právě zašlé černobílé fotografie z 19. století, vystavené na čestných místech. Sám takovou vazbu kvůli čínskému původu postrádal. V době, kdy se fotografování stalo rozšířenou zábavou, se lidé v Číně ještě stavěli k zachycení tváře na papír podezřívavě. Pocit, že jemu samotnému podobné zakotvení v minulosti chybí, byl prvním impulzem, aby si začal vytvářet vlastní předky. Jen s tím drobným rozdílem, že ti jeho mají podezřele monstrózní vzhled.

Do roku 2003 pracoval Louie jako designér a komerční ilustrátor. Až rozhodnutí dát se na dráhu nezávislého výtvarníka mu umožnilo, aby na papír převedl všechny příběhy, které si do té doby zaznamenával ve svých poznámkách. Žádný z portrétů, které vytváří, totiž neexistuje jen tak, sám o sobě, ale má vlastní historii, která často odráží to, co zažili Louieovi příbuzní a přátelé. Vznikají tak celé klany, rodinné, obchodní a další společenské vazby v imaginárním světě Louieových předků. Jeho obrazy, i když zpodobňují různě postižené, zmutované bytosti, však nespadají do oblasti fantastického hororu. Stvoření na nich nepůsobí děsivě a zcela jim uvěříte, že jediné, po čem touží, je poklidný život navzdory vnější odlišnosti. Tady samozřejmě zaznívají i osobní zážitky autora, který byl kvůli asijskému původu několikrát přímým účastníkem konfliktů založených na etnických předsudcích.

Aby obrazy simulovaly staré fotografie, používá Louie výhradně černo-bílou (nebo jinou monochromatickou) barevnou kombinaci. Jeho technika vychází hodně ze způsobu, jakým se retušují fotografie. V minulosti totiž pracoval ve fotografické dílně, kde se věnoval právě úpravě snímků. Lehké, průsvitné vrstvy namíchané z akrylové černě postupně buduje přímo na základní předloze nakreslené grafitovou tužkou. Jde o pomalý proces, do něhož ještě zasahuje škrabáním a gumováním. Louieův styl je výsledkem mnoha vlivů (komiksy, obálky hororových časopisů, výstavy kuriozit, předměty ze starožitnictví), ale sám považuje za nejdůležitější film, především německý expresionismus a film noir, který na německou vlnu esteticky přímo navazoval. K základní myšlence klasického portrétu postupně přidává další nápady a rozšiřuje tak galerii svých obrazů o menší cykly. Pro výstavu v roce 2011 vytvořil sérii na téma domácích mazlíčků. Tyto dvojportréty člověka s oblíbeným zvířetem – ať je to pavouk, žába, drak nebo ryba – ho přiměly promyslet příběhy postav ještě dál a v dalším plánu má vytvářet celé skupiny a scény s protagonisty, které jeho diváci už důvěrně znají.

K práci ilustrátora se vrací jen opravdu výjimečně, jako tomu bylo před dvěma lety, kdy namaloval obálku pro sbírku povídek od H. P. Lovecrafta u nakladatelství klasické literatury Penguin. Až nadejde ten správný čas, možná se pustí i do vydávání svých zápisníků, ve kterých jsou zaznamenány všechny příběhy, schované za podobiznami. Zatím se mu podařilo publikovat drobnou knížku s názvem Curiosities, která alespoň ve zkratce uvádí do rodinného života jeho imaginárních předků a přátel.

285 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Comment by Martin Sust — 6.11.2013 @ 10.18

    Znepokojující a svým způsobem podivně přitažlivé…

    Líbí/nelíbí: Thumb up 3 Thumb down 0

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.