Jestli se někde současné fantasy obzvlášť daří, pak je to v Číně. Literatura s fantastickými prvky byla součástí čínské kultury už před staletími, ale její zvláštnosti málokdy umožnily, aby překročila domácí hranice, nebo aby byla správně pochopena. Ukažme si jeden příklad za všechny. Ti, kdo vyrůstali na přelomu osmdesátých a devadesátých let, si pravděpodobně pamatují klenot televizní tvorby, původní čínský seriál Opičí král. Ve své době to bylo na československých obrazovkách hotové zjevení. Exotický mix kung-fu a buddhismu, nevybíravé vtípky ztřeštěných hrdinů a stylizované herecké výkony skvěle oslovily děti, kterým nevadily nedokonalé triky a nepovedený dabing.

V žádném případě však nešlo o postmoderní slátaninu, jak seriál možná působil na dospělé, ale o adaptaci nesmírně populárního románu původem z 16. století, která je dokonce dodnes považována za její nejlepší a nejvěrnější filmové zpracování. Opičí král Sun je pak nejoblíbenějším domácím fantasy hrdinou a jeho příběhy v Číně hltá snad každý. Takže se není co divit, že si jej oblíbil i extrémně nadaný čínský výtvarník Zhong Fenghua a že v dnešní fotogalerii představujeme právě opičákova dobrodružství. Stačí letmý pohled na Zhongova díla a není třeba nijak spekulovat o jejich kvalitě. Bývají propracované do miniaturních detailů, přičemž Zhong věnuje stejnou péči tváři, oblečení i krajině, kde se příběh odehrává. Často si vybírá dramatické momenty a hledá pro ně neobvyklé, dynamické kompozice. Stejně zkušeně zachází i s barvami, které podtrhují zásadní části děje.

Zhong má na svém kontě rozsáhlé spektrum projektů, a i když se soustředí především na tvorbu pro počítačové hry, podílel se například na marvelovském komiksu Age of Ultron. Od roku 2005 pracoval jako ilustrátor a designér ve významných herních společnostech, sídlících v přímořském městě Xiamen. V posledních letech se pak věnuje hlavně vlastní výtvarné škole. Společně s kolegou z oboru Du Zhenem založil vzdělávací instituci pro ilustrátory a herní i filmové designéry jménem E-art, která zaplňuje mezeru v poptávce po odbornících na digitální technologie a umění. Tato škola se nalézá právě v Xiamenu a má velice úzké vazby na místní herní společnosti, a tak její absolventi dostávají kvalitní vzdělání a zároveň nemají problém najít práci. Kdo si za studium zaplatí, může si být jistý, že se na hodinách setká i se Zhongem osobně.

Čína je vhodným místem, kde uzavřít naši krátkou cestu za východní fantasy. Právě tady její vliv neustále stoupá a stává se z ní skutečně perspektivní zábavní odvětví. Rozsáhlá mytologická, pohádková a dobrodružná literární tradice slouží jako inspirace, nebo se přetavuje v nová knižní, filmová či herní díla. Čína nejen produkuje množství domácí fantasy, ale filmy (přizpůsobenými západnímu publiku) a především online hrami promlouvá rovněž do stavu na celosvětovém trhu. Hraní her se tu podle statistik stalo už nyní nejoblíbenější volnočasovou kratochvílí a očekává se, že v roce 2015 se mu bude aktivně věnovat 266 milionů Číňanů. To je samozřejmě výzva pro žánrové umělce, neboť na samém vrcholu oblíbenosti stojí akční RPG, povětšinou fantasy ražení. Čínští výtvarníci se tedy o svoji budoucnost nemusejí rozhodně obávat.