Cesty na samou hranici sluneční soustavy, lidské fantazie i vzpomínek na starší ročníky conu a jejich pořadatele, z nichž nás ten nejznámější letos bohužel náhle opustil. Inspirativní rozhovory, zážitky a fotografie ze zahraničních conů, křty mnoha nových knih, vyhlašování vítězů řady literárních soutěží. A jako vždy především skvělá společnost a možnost dozvědět se spoustu informací přímo od pramene! První prosincový víkend se v Brně tradičně konal Fénixcon, pro letošní ročník spojený s putovním Parconem. Pro čtenáře XB-1 byl con obzvlášť zajímavý – Vlado Ríša a Martin Šust nastínili chystané novinky, jichž bychom se měli dočkat příští rok. Rozhodně je na co se těšit!

Křtila se celá řada knížek a v žánrovém zastoupení nechyběl ani steampunk…

Pátek byl jako obvykle klidnější, mnozí návštěvníci ještě nepřijeli a hlavní části programu se teprve chystaly. Po své besedě o hard SF jsem zamířila na přednášku Edity Dufkové o heliopauze, která byla poutavě přednesená a zajímavá. Sice bych uvítala zabrouzdání do větší hloubky tématu, ale ani u současné podoby jsem se rozhodně nenudila. Musím připustit, že jako správný asociální workoholik se silnou averzí k cigaretovému kouři vyplňujícímu veškeré chodby jsem po skončení přednášky vyrazila na pokoj, kde bylo ticho a hlavně dýchatelno, a ještě chvíli psala. Delší než nezbytně nutný pobyt v pokoji, kde naplno puštěné topení bylo sotva vlažné, ovšem druhý den vyústil v silnou bolest krku. Uznávám – workoholismus zdraví právě neprospívá. Sobotní program zahájila mimo jiné zajímavá beseda s redakcí Pevnosti. Po ní jsem vyrazila na promítání fotografií z HonorConu, jehož se letos v listopadu zúčastnil – jako host a spoluorganizátor – spisovatel Jan Johnak Kotouč. Jeho vyprávění o komornějším americkém conu, účasti na pořádání i o běžném jižanském životě v USA bylo zábavné a poutavé.

Zájemci o historický šerm mohli odkoukat pár fint a triků…

Následná beseda s Vladem Ríšou a Martinem Šustem odhalila, jaké novinky se chystají v časopisu, na webu i v rámci klubu čtenářů XB-1. Nebudu tu vše prozrazovat, podrobné informace by vydaly na samostatný článek, ale můžeme se těšit například na novou antologii městské fantastiky sestavenou Vladem, jež by měla vyjít na jaře, více rozhovorů a dalších zajímavostí. Odpoledne příjemně uteklo v restauraci za podnětných rozhovorů a také křtů knih nakladatelství Hydra a Rogerbooks, které pokřtili Jiří Walker Procházka a Františka Vrbenská. Netrvalo dlouho a nastala chvíle slavnostního večera conu. Na samém počátku se udílely ceny Encouragement Award evropského fandomu pro slibné autory (literární, výtvarné i jiné) z jednotlivých států. Za Slovensko cenu obdržela Lívia Hlavačková, talentovaná spisovatelka fantasy známá z CKČ i jiných soutěží, jíž letos vyšel debutový román Gwind: Nezabiješ. Českou stranu tu letos reprezentovala má maličkost. Následné vyhlašování Ceny Karla Čapka proběhlo poměrně zábavně a svižně a jako vždy nastaly nezapomenutelné momenty ve chvílích, kdy nominovaní poznali ve čtené ukázce z vítězného díla kategorie právě svou práci. Smutnější okamžik nastal při udělování ceny in memoriam Zdeňku „Big Shamanu“ Zachodilovi, dlouholetému pořadateli Fénixconu, jenž zemřel letos v květnu. Minutou ticha všichni přítomní uctili jeho památku.

Procházka, Medek, Bronec a spousta sci-fi a fantasy klasiky. Takový pohled najdete jedině na conu!

Druhá polovina večera zahrnovala vyhlášení výsledků bezpočtu literárních i jiných soutěží, což jí trochu uškodilo; když se představují výsledky už desáté soutěže za sebou, divákova pozornost přece jen trochu poleví. Martin Koutný ale i tak dokázal zbytek programu udělat natolik zábavný, jak to v rámci možností šlo, a do značné míry ho zachraňoval. Nejpěknějším bodem druhé části slavnostního večera bylo vyhlašování Daidala, jemuž přecházela vtipná slovní výměna Martina s Vladem, který ho na střední škole učil chemii. Vítězkou soutěže se stala Božena Čechalová s povídkou Spirit a Opportunity, na niž se už za pár týdnů můžeme těšit v lednovém čísle XB-1. Velmi mne potěšila i zasloužená Cena prezidenta fandomu pro Jiřinu Vorlovou, pořadatelku CKČ a vedoucí literárního workshopu. Po skončení oficiálního programu opět následovala zábava s přáteli v restauraci, nicméně i druhý večer jsem se bohužel vytratila ze společnosti už před půlnocí, neboť následky ledového pokoje v podobě bolesti v krku a sílící únavy si začaly vybírat svou daň. Jednou z nejlepších částí conu byla pak závěrečná cesta zpět do Prahy s Leszim, Františkou Vrbenskou, Leonardem Medkem a Janem Kantůrkem. Jízda utekla za příjemného a inspirativního rozhovoru snad až příliš rychle; nastal příjezd do Prahy a definitivní zakončení letošního Fénixconu. Nezbývá než se těšit zase na příští ročník!

Autorem použitých fotografií je Jaroslav Houdek.