Ani krávy na horách nejsou nic víc než stroje na mléko. Toto nadsazené prohlášení pochází z úst francouzského sochaře Pierra Mattera a přesně vystihuje styl, jakým uvažuje o světě a naší budoucnosti. Ve svých dílech kombinuje živé organismy a stroje do bezpočtu variant na téma kyborg, které podle něj nejlépe vystihuje těsné spojení lidí coby biologických organismů s technologickým rozvojem. Nebo lépe řečeno, naši rostoucí závislost na technice ve všech oborech a oblastech života. Bez ní by se současný svět zhroutil, což bylo ještě před dvěma stoletími nemyslitelné. Matterovy sochy sestavené z kovových součástí, zpracované žárem i fyzicky náročným kováním jsou monumentální, esteticky působivé i výstražné zároveň.

Robotická revoluce u Mattera zasahuje všechny aspekty živého světa. Ani zvířata už nejsou pouhou biologickou masou, ale došla k novému stupni vývoje, o jehož původu se můžeme jako diváci jen dohadovat. Přestože Matterovy plastiky vycházejí z realistického pojetí, právě otázka Jak se to mohlo stát? jim pomáhá klást otazníky, jaké by si člověk třeba jinak ani nepoložil. Ať už to vnímáme s hrůzou nebo s nadšením, ve skutečnosti stojíme stále ještě na začátku nové éry, jejíž konec může vypadat třeba právě jako svět Matterových organismů. Přírodním a technickým vědám se věnoval dávno předtím, než se pustil na uměleckou dráhu. Je vystudovaným matematikem, kterého však od této profese neustále táhly pryč jiné zájmy. Svět umění objevoval zeširoka a vyzkoušel většinu klasických technik (olejové barvy, kvaše, akvarel) a pustil se i do komiksu, aby nakonec zakotvil u sochařství. Jeho díla vznikají ze starých, opotřebovaných součástek jiných strojů, ať už to jsou automobilové díly nebo elektroničtí pomocníci do domácnosti. Recyklování jednou použitého materiálu hraje v koncepci soch velkou roli, takže není těžké představit si Mattera, jak prolézá smetiště a sběrné dvory, aby ulovil ten správný kousek.

Soustředí se téměř výhradně na autorské sochy, ale to neznamená, že by nebyl vidět na veřejnosti. Protože umí vytvářet masivní, objemné objekty, nezůstávají schované jen v galeriích, ale zdobí i městské prostory (například polomechanický býk umístěný ve venkovní výstavě Sculpture Space v Šanghaji). Matter navzdory úspěšné dráze autora, který nemá problémy prodávat svá díla do soukromých sbírek a vystavovat po celém světě (jako právě nyní v Singapuru), zůstává většinou stranou médií a sociálních sítí a místo slov raději komunikuje prostřednictvím trojrozměrných vizí. Vydal několik monografií, ale jeho práce se objevují i v knihách, které se věnují steampunku a retrofuturismu. Naposledy v publikaci s obsažným názvem The Steampunk User’s Manual: An Illustrated Practical and Whimsical Guide to Creating Retro-futurist Dreams, kterou nesestavil nikdo jiný než Jeff VanderMeer. V prodeji se objevila letošního října a má velkou šanci stát se po The Steampunk Bible další zásadní knihou tohoto hravého oboru fantastiky.